Reklama

Reklama

Obsahy(1)

„My jsme holky z porcelánu, život máme těžký“, stěžují si děvčata z velkoskladu porcelánu. Mají své problémy – jedna se chce vdávat a nějak jí to nevychází, druhá předstírá život mondény a přitom bydlí v chudičkém podnájmu, třetí je svobodnou matkou a občas ukládá miminko ve skladu do bedny s dřevitou vlnou, čtvrtá je ještě pubertální kůzle a teprve se začíná rozhlížet po světě, a ta pátá je potřeštěná, ale v jádru hodná a celým srdcem toužící po lásce. Jejich vedoucí je razantní ženská, která svým děvčatům neodpustí jediný hříšek. Ale když dojde k velké inventuře, začnou se dít neméně velké věci… Komedii Holky z porcelánu natočil v roce 1974 režisér Juraj Herz podle scénáře spisovatelky Jaromíry Kolárové, pro kterou to byl filmový debut. Holky z porcelánu nejsou filmem, při kterém by divák od začátku do konce slzel smíchy. Je to spíše laskavá komedie, ve které se objevila řada populárních herců. Vedoucí skladu si s chutí zahrála Míla Myslíková, důchodkyni Janinku pak Marie Rosůlková, v rolích nesmělých nápadníků se objevili Karel Smyczek a Jan Hartl. Dívčí role si zahrál tehdejší herecký dorost, převážně posluchačky 4. ročníků rozmanitých hereckých škol, z nichž nejvíce zaujala Dagmar Veškrnová, která za postavu Dany získala v roce 1975 na XIII. festivalu pro mladé diváky v Trutnově Malé zlaté slunce. K písničkám Petra Hapky napsal texty Zdeněk Rytíř. (Česká televize)

(více)

Recenze (196)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Komedie o světě náctiletých a lehce cetiletých dívek v jejich prvním zaměstnání. Ve skladě porcelánu mnoho zábavy není, tak ji dívky hledají ve starém nabroušeném účetním nebo v mladém instalatérovi. Nápadníků, těch v tomto maloměstě není moc a jakmile se nějaký objeví, je na roztrhání. Příjemná komedie. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Normalizované a (pro jistotu ještě jednou) lobotomizované Sedmikrásky. Jako film věnovaný vztahům a snům žen z jednoho pracoviště a tedy film s potenciálem zaujmout ženské publikum, vykreslují Holky z porcelánu své hrdinky neskutečně ploše a urážlivě. Každou z ženských postav by šlo hladce zaškatulkovat do jedné z těchto skupin: nezkušené štěně, svůdnice, přísná máma, třeštidlo. Všechny vykazují i ve scénách bez muzikálové stylizace znaky nervové lability, kterou lze v jistých momentech snadno zaměnit za idiotii. Namísto smíchu reagují maniakálním chechotem, žádnou situaci neberou příliš dlouho vážně (ať v práci, nebo mimo ní, legrace nikdy nekončí) a hlavně (v čem především se liší od Sedmikrásek) nedělají nic proti pravidlům, jimž se sice vysmívají, ale jinak jsou s nimi celkem smířené. Trable za zdánlivě emancipované hrdinky opakovaně hasí muži, k nimž se sbíhá devadesát procent děje a skrze které jsou ženy charakterizovány. Nic nezachraňuje ani režie tak unylá a texty písní tak prostoduché, až bych věřil, že Herz i Hapka rezignovali na jakoukoli invenci a hlavně chtěli mít tuhle barrandovskou zakázku rychle z krku. Ne, že by to prachbídnou úroveň díla omlouvalo. 45% Zajímavé komentáře: sportovec, sud ()

Reklama

Kacitr 

všechny recenze uživatele

Sedmdesátá léta, to bylo mládí spíše mojí maminky. Vážně dřív holky byly tak prostoduché? Tomu se mi nechce věřit. Jako kdyby celá jejich existence spočívala v tom najít si chlapa, jinak je to průšvih jak vrata. Smutné. Pár úsměvných momentů by se asi našlo, ale spíš mi z toho bylo do pláče. Bylo mi řečeno, že dřív děvčata nebyla tak "oprsklá", ale aspoň nějaké základní hodnoty a standardy by mít mohly, ne? ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Film by se dal odbýt jednou větou jako prostinká naivní komedie, ke které není důvod se vracet. Je to ale zároveň film, který dokonale charakterizuje normalizační éru 70. let. Tedy ústup od společensky závažnějších problémů a intelektuálních výzev zpět mezi dělný lid. Řeší se inventura ve skladu a milostné problémy mladých skladnic. Je dobré si uvědomit, že tuhle záležitost, se kterou se barrandovští režiséři nechtěli zahazovat, natočil Juraj Herz, aby si tím vykoupil hříchy z tvorby předchozí dekády. Ano, tentýž Herz, který je podepsaný pod Spalovačem mrtvol. Tím se ovšem z Holek z porcelánu stává viditelný symbol úpadku československé kinematografie oněh časů. Dnes je snímek snesitelný už jen jako připomínka herectví zúčastněných, především Míly Myslíkové, ale i dalších. Celkový dojem: 35 %. ()

KarolMalina 

všechny recenze uživatele

Deficit zaujímavých filmov z prostredia prostého robotníka je výrazným znakom súčasného spoločensko-politického zriadenia, v ktorom prakticky robotník neexistuje alebo je zatlačený do absolútneho úzadia. Ak sa objaví v súčasnom filme, tak len ako nútená a nechcená periféria hodná len postmodernistického výsmechu. Z toho pramení potom nerovnováha zdravej ( chorej) atmosféry v spoločnosti, čoho sme dejinní svedkovia.  V tejto milej a úsmevnej komédii je použí opäť inteligentný a prirodzený jemný humor, ktorý je soľou každého dobrého jedla, a tu určite nechýba, ba dokonca má sladkú chuť a vôňu krásnych kvetiniek, či chuť jahôd na šľahačke.  Krehkosť porcelánu, nádherne prenesený dvojzmysel mladých dievčat ( kvetiniek ), zapúšťajúcich prvé korienky v pracovnom kolektíve v priestoroch skladu.  I keď sa to zdá neuveriteľné pre dnešnú generáciu, ale príbeh nemá ďaleko od zobrazenia reality. Pracovné vzťahy za socializmu boli uvoľnenejšie ako dnes, čo je fakt, ktorý ja môžem, a mám aj právo, potvrdiť. Prehovory a dialógy vo filme sú trefné, majú úžasný logický a situačný spád a každé slovo pasuje ako riťka na šerbel. Najväčšiu zásluhu na tom má nesporne adekvátny výber hercov na jednotlivé roly. Herdegbaba Míla Myslíková, skvelá komediálna herečka v roly vedúcej pracovného tímu nemá chybu. Dáša, pracovníčka skladu, ani nehovoriac, a dobre zapadla do kolektívu i slovenská herečka, v rámci zbližovania národov i filmom, nariadené z hora. Malý kontrolór, ktorého ani nie je vidno od zeme svojou dôslednosťou atď atď... Výkony hercov sú zžité s pracovným prostredím a robotníckou, voľakedy oveľa sebavedomejšou, vrstvou spoločnosti. Proste herci sa v rolách priam vyžívali a pôsobia ako reálni pracovníci v sklade. Z filmu priam sála vôňa toho skladu a vzrušenie z krásy porcelánu. Dej, napriek statickosti prostredia, je až nadmieru dynamický a o humorné scénky založené na dialógoch a situačnosti nie je núdza. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (15)

  • Pro roli syna vedoucí skladu vybral režisér Zdeňka Lovečka, známého brněnského motorkáře, který později emigroval do USA a přijal nové jméno Steve Lichtag. (raininface)
  • Lenka Kořínková v rozhovorech tvrdila, že tato role ve filmu ji zkazila kariéru, protože ji zaškatulkovala. [Zdroj: časopis Cinema 10/2018] (ČSFD)
  • Adaptace knihy Inventura u světlušek od Jaromíry Kolárové. (BLStryker)

Související novinky

Juraj Herz 1934 - 2018

Juraj Herz 1934 - 2018

09.04.2018

V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)

Reklama

Reklama