Deváté srdce

Pohádka celkem temného a ponurého děje, není klasikou českých pohádek, které se o Vánoční časy střídají na všech televizních stanicích, ale není ani jednou z těch nepovedených a nic neříkajících. Ono je to víc pro dospělé, než pro děti, i když v době Harryho Pottera je to vlastně už jen slabá polívčička. (30.12.2012)

Strašně ponurá pohádka, při které jsem se vždycky hodně bál. Když jsem byl menší, tak jsem měl z Kukury dost strach. Dneska už ani ne, ale pořád to působí dost depresivně a vlastně se mi to proto asi nikdy moc nelíbilo. Finále je tak napnutý, že kdybych to viděl poprvé ještě dnes a v noci, myslím, že bych byl stále docela nervózní. (12.12.2005)

Juraj Herz natočil památného roku 1978 dvě depresivní "horrorové pohádky" jakoby zasazené do téhož světa. Deváté Srdce je z nich tou slabší, neboť sice má stejně jako její "dvojče" Panna A Netvor velice působivou atmosféru a nejen na pohádku pozoruhodné herecké výkony a za sebou rovněž jednu z vrcholných prací Petra Hapky (jímavé hlavní téma, děsuplný doprovod plesu nemrtvých, a k tomu jásavé a hravé podkresy honičky kejklířů s dráby), ale narozdíl od svého "dvojčete" bohužel oplývá také příběhem postrádajícím logiku a nějaké pochopitelné pozadí. Naštěstí právě díky hudbě, práci se scénou, a také díky opravdu monstrózně hnusnému Juraji Kukurovi alias hraběti Aldobrandinimu nebudete mít příliš kdy o těch nedostatcích přemýšlet (a pokud jste dítě, bude to jedno, protože se dalších pár let nebudete chtít podívat znovu;)). V celkovém srovnání je ale nutno říct, že jakkoliv je třeba scéna plesu v podzemním paláci dnes již historickým klenotem české kinematografie, má Deváté Srdce nemalé rezervy. Proto musím dát 70%, byť jsou to jedna z těch, na která se obtížně zapomíná. (05.09.2010)

Vítejte v depresivní hororové, snově zamlžené vizi Juraje Herze, kterou bůhvíproč někdo označil za "pohádku". Vítejte ve světě, kde se potulný student, tragický klaun a jedna krásná povrchní hraběcí dcera stanou podivně nesourodou trojicí souputníků v bludišti chodeb pod zámkem, v němž tančí mrtví. A do toho všeho duní úžasná ponurá hudba Petra Hapky, která nemá v československé kinematografii obdoby... Kouzlo velkolepější, dějově pestřejší, drsnější a realističtější ze dvou Herzových pohádek, po jejichž shlédnutí by každé dítě do 10 let potřebovalo odbornou pomoc psychoterapeuta, jsem docenila až s poměrně velkým časovým odstupem. A dnes můžu jen konstatovat, že takovéto umění se u nás už prostě netočí... (07.12.2013)

Nie, nie, nie. Herza nemam rad, jeho rezisersky styl mi absolutne nesedi a dobru polovicu stopaze som netusil co sa tam vlastne deje. Takze jedna * za skvelu hudbu majstra Hapku a druha * za uvodnych 40 minut + zaverecnych 8 minut. Zvysnych 40 minut bolo pre mna jedno velke wtf. Ak chcete vidiet temnu "rozpravku" od Herza skuste radsej Pannu a netvora. (16.08.2009)