Můj takzvaný otec

Trochu spoilovania!!! Musím priznať, že som trochu sklamaný. Emocionálne ma to veľmi nezasiahlo, možno preto, že nie som žena. Prišlo mi to smutné, dlhé a miestami bizarné. (Matka po pôrode nepomenuje dcérku, ale čaká, kým sa s otcom dohodnú spoločne na mene.) To ako vážne? Všetci sa tu snažia byť tichí a slušní (teda okrem takzvaného otca) a pritom sú veľmi naštvaní alebo frustrovaní. (Rozchádzam sa s tebou, ale objím ma, veď ešte 18 rokov sa budeme stretávať a podávať si naše spoločné dieťa pekne v mieri z rúčky - do rúčky.) Tomu mám veriť? Skrátka, čisto subjektívne hodnotené, videl som veľa zaujímavejších švédskych filmov. (06.06.2016)

Dokázal bych si představit, že kdyby tu Michael Nyqvist hrál méně protivnou postavu, tak bych si tenhle film dokonce i oblíbil. Námět k tomu doslova vybízí. Ze začátku hrozný protiva, postupem času suprový taťka, kterého nelze nemít nerad. Přitom Michael na tu roli měl, jen ta představa režiséra byla asi někde jinde. K mému údivu méně zábavná. (30.10.2019)

Já se musím přiznat, že jsem byl spokojen. Herci skvěle vybráni a i zahráli, ale musím vyzdvihnout výkon Michaela Nyqvista, takto jsem ho ještě hrát neviděl. Navíc příběh je asi klasickým odrazem dnešní, bohužel, smutné reality. A to je na tom to špatné. Ačkoliv je na konci naznačeno, že věci mají k lepšímu, tak i tak to není úplně tak, jak by mělo být. Akorát, co s tím? (03.09.2017)

Jak Tě mám Michaeli ráda, tak tyhle role neber. Mně jsi do ní nějak extra nepasoval a nebo jsem žádný podobný film s Tebou neviděla a mám Tě zafixovaného stále ještě z Millénia Takhle ani ryba ani rak. Ale šlapal jsi na pedál jak se dalo, to uznávám. Koho musím ovšem maximálně vynachválit, byla role Malin v podání Very Vitali, protože ona snad ani to těhotenství nehrála a pak Vera tou rolí skutečně žila a já jí to věřila, myslím, že to je pro diváka to nejpodstatnější. Jinak já přijít do bytu k Martinovi, tak bych zřejmě předčasně porodila. Pohodový, nenáročný snímek, kde to trochu skřípe ve scénáři a kde bych Michaela Nyqvista (a toho mám přitom v oblibě) přeobsadila někým jiným. Ty čtyři hvězdičky jsou na hraně. Vybalancoval to bezvadný soundtrack. (10.06.2016)

Co se týče emocí, tam to pro mě bylo zklamání, nezapůsobilo to na mě tak, jak bych si přála (což je otázka subjektivní). Snímek je to rozhodně zajímavý, tragikomický a bizarní až hrůza ("Pojď se obejmout, vždyť se budeme vídat dalších 18 let." :D Proč ne?). Po filmu jsem sáhla kvůli Michaelovi, který mě opět nepřekvapil zvláštností svojí role a svým výkonem, a Vitali vůbec neznám, o to příjemnějším pro mě byla překvapením. Průměr. (13.06.2016)