Naušika z Větrného údolí

85% - Při sledování Naushiky jsem celou dobu vzpomínal na Princeznu Mononoke. To proto, že svým příběhem jsou si oba filmy velmi podobné. Zde se ale víc létá (což já rád...), a hlavní hrdinka se mi zdála propracovanější, a sympatičtější. Byl bych tedy Naushiku hodnotil v procentech lépe, než Mononoke Hime, ale -a to je snad poprvé, co ho lehce kritizuji -Joe Hisaishi se tentokrát svou hudbou netrefil úplně do mého vkusu. Zejména nelogické citace Bernsteina a Händela v závěru filmu mi dojem spíše kazily. Naushika mi dokázala, že se Miyazaki příliš dlouho nehledal, a laťku kvality nastavil vysoko již od svých raných děl... (13.05.2006)

I Japonsko má svého Chucka Norrise. Je jím asi 7 letá dívka, kterou rodiče pojemnovali Neušuka, a která je ze všech nejchytřejší a ze všech nejsilnější. Společně se svými knírači se rozhodla znovu nastartovat postapokaliptický svět. Pohádka, během které zemřou asi 4 brouci hlásá něco ve stylu, abychom házeli odpadky do koše jinak jsme všichni v prdeli, neboť bude otrávený vzduch a svět ovládne hmyz. Musím upřímně uznat, že se jedná o jedno z lepších počinů pána, který byl, Bůh ví proč, pojmenován Hayao Miyazaki. Já to vidím skoro na 3. (22.01.2013)

Mijazakiho animáky jsou de facto jediné, jimiž se nechám  uchylizovat po japonsku. Těžko říci, čím to je. Přes veškerou dystopickou bezbřehou fantazii,  sdělované ekologické a pacifistické poselství se nedá nevnímat velmi  krátká vlající sukénečka nedospělé Naušiky a pod ní nic... Naštěstí tedy animačně opravdu nic, co by stálo za nějakou pozornost., ale už hen ta i dalších pár náznaků napovídá, že Hajao byl krátce po čtyřicítce ještě vcelku nevybouřený obroň japonské imaginace. Ve srovnání třeba s Cestou do fantazie, kde jsem nic podobného už nevnímal (nebo ještě?) je Naušika krapet víc pedo, no. Čtyři. (17.01.2023)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Postkatastrofické ekologické anime významného japonského režiséra Miyazakiho. Netradiční animovaná pohádka se stává postupem času stále složitější a komplikovanější. Létající princezna Naušika se snaží chránit svůj lid před obřím hmyzem, cizími válečníky a znečištěním životního prostředí... Přes zajímavé výtvarné pojetí a spoustu nápadů nejde o můj šálek kávy. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=7wSba9hwCaU (30.10.2011)

Budu-li na Naushiku pohlížet jako na dospělý film s důležitým poselstvím, kterému se občas nevyhne několik infantilních scének, pak jde hodnocení hodně vysoko. Ani v takovém případě ovšem nemohu ignorovat několik vyloženě "trapných" momentů, ve kterých dostávají na frak hlavně fyzikální zákony, a kde emocionálně vypjaté okamžiky působí nadmíru směšně. Nausicaä of the Valley of the Wind je moc milá pohádka pro notně odrostlejší publikum, ovšem když se neohrožená hrdinka (padesátikilová dívenka) vrhne nebojácně z letícího bombardéru na kluzáku střemhlav dolů, anebo když nad zničenou úrodou sborově pláče celá vesnice, to se mi vážně nepozdávalo. Zde ale výčet veškerých výtek končí, protože jinak je toto anime nezapomenutelným dobrodružstvím v exotické krajině s ještě exotičtějšími potvorami (které vlastně ani potvory nejsou), a hezky vymodelovanými charaktery. Miyazakimu se téměř pokaždé povede natočit snímek, po jehož skončení jsou diváci u vytržení nejen z řemeslně odvedené práce, ale navíc jsou ochotni nad problematikou jednotlivého filmu polemizovat v hospodě nad korbelem tupláku - v tomto případě je to důležitá otázka souznění člověka s přírodou. Co je režisérovi dále vlastní (a proč tak miluji jeho tvorbu), je fantastický nádech nenuceného optimismu, který do svých děl s láskou vkládá: jestliže jsem se u Tonari no Totoro smál pitomě roztomilým chlupatým mončičákům skotačícím na louce, u Naushiky jsem si užíval nevinnost a nevídanou neohroženost princezny Větrného údolí... Tohle je hrdinka s velkým H, statečnější filmovou postavu jsem snad neviděl. Doporučuji! (21.10.2009)