Mít a nemít

1940, tesne po obsadení Francúzska... my sa ale nachádzame mimo územia... boj však zúri aj tu... fašistickí kolaboranti hľadajú a snažia sa likvidovať každého, kto môže sympatizovať s nepriateľmi... bar... klavír... Humphrey Bogart alias charizmatický a za cynizmus sa skrývajúci dobrák, ktorý nestojí na žiadnej strane a ide mu hlavne o vlastné záujmy (alebo si to aspoň myslí)... na scénu prichádza ona a poriadne sa to rozvíri. Povedomé? Možno až príliš, a to je zároveň moja jediná výtka k tomuto inak skvelému filmu – prílišná podobnosť s Casablancou, na ktorú ale kvalitatívne ani náhodou nedosahuje. Bogey a Lauren sú ale imho ešte lepší filmový pár ako Bogey a Ingrid, potom tu máme ešte krásne cynické hlášky, dokonalého Eddieho a “Anybody got a match?“, a tak to na tých výborných 8/10 aj vyjde. (07.06.2006)

V tomto filmu si Humphrey Bogart poprvé jako se svoji filmovou partnertkou zahrál s debutantantkou Lauren Bacallovou, kterou objevil režisér Howard Hawks. Během natáčení mezi nimi přeskočila jiskra a vše skončilo až svatbou. Scénaristé William Faulkner a Jules Furthman tu zpracovali Hemingwayovu předlohu velice, velice volně, mnoho společného tu naproti tomu můžeme najít s předcházejícím úspěšným filmem Casablanca. (28.01.2005)

Knihu Mít a nemít jsem četl, a proto jsem byl poněkud zklamaný filmem, který se vydává za Ernest Hemingway´s To have and have not, a přitom má s knihou společný jen název a jméno havního hrdiny. Nehledě na to, že ten název je ve vztahu k filmu nesmyslný. Z filmu totiž vypadla všechna srovnání třídních odlišností. Naprosto tu také byla obroušena spisovatelova schopnost líčit krutost, nelítostnost prostředí To ale jen zbytečně kritizuju něco, o co se film ani trochu nesnažil. Ústředním motivem filmu je jiskření mezi Bogartem a Bacallovou. Všechno ostatní (ilegální převážení lidí, problémy s policií) je jen vata, která není vůbec důležitá Mohlo by se to stejně tak odehrávat někde jinde, být o něčem jiném, a výsledek by byl stejný – prázdné, přitom však geniální dialogy se v ústech ústřední dvojice mění ve ZLATO!!! První (a pak i všechny ostatní) pohledy na mladou Bacallovou v jejím debutovém filmu patří do kategorie toho nejlepšího, co si přestavuji pod pojmem femme fatale. Bogart hraje to co vždycky – člověk, který neřeší žádná velká dilemata (na rozdíl od svého literárního předobrazu), na každý problém má perfektní úsměv, vždy je připraven jednat. Mít a nemít je buď smutná ukázka hollywoodského zprznění skvělé literární předlohy, nebo skvělý příklad toho nejryzejšího Hollywoodu, s těmi nejcharizmatičtějšími hvězdami, jaké kdy oblažili svou přítomností filmové plátno. Jako film sám o sobě rozhodně fungující. (12.05.2006)

Jak říká klasik, příběh je chabej jak k smrti vyčerpanej a vyzvoněnej telefon. Chybí mu ta správná gradace, která je nejlepší ingrediencí v této diskuzi tolikrát zmiňované Casablancy. Ale Hawksova režijní ruka je pevná a dovede ukočírovat i špatný scénář. Atmosféra válečného Martiniku je velmi příjemná i s dokonalou hudbou. Ale hlavně, lepší filmový pár než Bogarta a Bacallovou byste pohledali (a nenašli). Dokázali to už v Hlubokém spánku a dokázali to i teď. (28.12.2009)

Přišlo někomu stejně jako mě, že jde o nepřímé pokračování Casablanci? Prostě si nemohu pomoci. Jiná, i když poměrně podobná žena. Stejná tvář hrdiny a podobné zvyky. Vše v podobném prostředí a atmosféře. Ať tak či onak, film není špatný, ale i ke kvalitám "casi" mu něco chybí. Dvojice Bogart + Bacall se příjemně doplňují, ale raději bych po boku Humphreye viděl jiný typ ženy (trochu krásnější aspoň). Howard Hawks je skvělý režisér, který prakticky neumí točit špatné snímky, ale někdy by mu měl scénář pomoci trochu zhustit příběh a děj, protože i přes poměrně krátkou délku se ve filmu neděje nic převratného. (03.02.2007)