Olivier, Olivier
Režie:
Agnieszka HollandScénář:
Agnieszka HollandKamera:
Bernard ZitzermannHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Brigitte Roüan, François Cluzet, Jean-François Stévenin, Grégoire Colin, Marina Golovine, Frédéric Quiring, Mathias Jung, Faye Gatteau, Alexis DerlonObsahy(2)
Filmové drama o znovunalezeném synovi. Manželé Serge a Elisabeth Duvalovi žijí na francouzském venkově se svými dětmi. Nadine a Olivier jsou typičtí sourozenci, kteří se perou a zároveň mají rádi. Jednoho dne pošle matka malého Oliviera k babičce s obědem. Od té chvíle jej už nespatří. Policista Druot, jenž zmizení dítěte vyšetřoval, se po 6 letech na policejní stanici v Paříži, setkává s chlapcem, který je Olivierovi nápadně podobný. Bohužel si ale nepamatuje na svoje dětství. Druot je přesvědčený, že je to Olivier, a hned kontaktuje Elisabeth Duvalovou. Začíná vzpomínání a utváření toho, co se před léty vlastně stalo...
Film inspirovaný skutečným kriminálním případem, s poetickými i psychologickými prvky, natočila režisérka Agnieszka Hollandová. Hudbu k němu napsal uznávaný polský skladatel Zbigniew Preisner, který připravoval také k snímku Evropa, Evropa a rovněž velmi úspěšně spolupracoval také s filmařem Krzysztofem Kieslowským (na seriálu Dekalog a volné filmové trilogii Tři barvy: Modra, Bílá, Červená).
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (20)
V každém případě velmi dobře udělaný příběh, který musel diváka strhnout. A nejzápornější postavou se nám nakonec vyjevil policejní inspektor, který naaranžoval objevení Oliviera po šesti letech. Tady bylo nakonec i jedno slabé místo, které autorům scénáře odpouštím. Hoch, který sehrál onu hru na Oliviera, přece musel z něčeho žít, musel chodit do školy. Žádného z rodičů nenapadla tahle myšlenka. Především zaujaly mimořádné herecké výkony všechn hlavních postav - od obou Olivierů i Nadine, přes matku, otce až po úchylného Marcela... ()
Chudák holka... ta to odnesla ze všech nejvíc. :/ Přizvukuju emmě53, že každá z postav by stála za podrobné prozkoumání, velmi poutavě podáno. Z některých replik úplně mrazí: "Měla snad umřít ona? -Jo, byla bych radši!" (A Nadine je navíc přímo u toho!) Ani sebehlubší zoufalství nemůže takovou reakci omluvit. A ani sebelepší péče tomu dítěti takovou ránu nezacelí. ()
Tohle by byla přímo lahůdka pro nějakou zanícenou psycholožku, protože téměř každá z postav stála za podrobné prozkoumání. Od chorobně závislé matky na Oliviéra až po dceru Nadine, která mě po té psychologické stránce zajímala asi nejvíc. Vynikajícím způsobem vystavěné drama, které graduje možná až příliš neuvěřitelně, ale to vnitřní napětí, které ke mě pulsovalo z celé té rodinky Duvalovi všechno přebíjí a já jdu bez váhání na plnou palbu. K tomu naprosto výborné výkony všech herců, prostě není co dodat, jen, že Oliviéra doporučuji všema deseti. ()
Dobře psychologicky prokreslené postavy jednotlivých členů rodiny, přičemž každá z nich je dosti komplikovaná osobnost, uvěřitelné herecké výkony, neustále přítomné napětí i trochu nečekaný obrat v závěru. Olivier, Olivier se tak řadí k těm filmům, nad kterými budu ještě nějakou dobu dumat a v mysli promítat jednotlivé záběry. ()
Pohřešovaný, zmizel v obilných polích. Nic nás už nečeká, jen pusto a prázdnota. Slzy stékají s tvojí pomocí. Smutek, bolest, osočování. Návrat ztraceného syna. Radost, euforie, nečekané procitnutí. Buď u nás vítán. Je to ON?! Vytržené listy z památníku dětství. Vrať se k nim zpátky v dospělosti. Rodinné shledání, pravdy zjištění, mezi "sourozenci" jiskření, láska stojí v popředí. ()
Reklama