Spojenci

Něco mě říká, jestli se tady náhodou neopisovalo z Casablancy, tu jsem ovšem bohužel nikdy neviděl :(, což se mě zrovna v tomhle případě vůbec nehodí, protože bych moc rád přišel na kloub záhadě, zda-li podobný příběh už náhodou nebyl jednou zfilmovaný. Brad Pitt stále neklesá pod svůj vysoký standard a své si uhraje i tady. Naproti tomu Marion mě vůbec nepřesvědčila. Nepředvádí tady nic, kvůli čemu by za ni měl Brad tolik bojovat. Na filmu je znát, že jej vede natolik zkušený režisér jako Zemeckis, ale bohužel i přesto se jeví první hodinka jako úplně zbytečná, naproti tomu ta druhá výborně napínavá. 65% (22.02.2017)

Veľmi pekne poňatý príbeh o dvoch ľuďoch, ktorých postretla láska v tú najnevhodnejšiu dobu. Vojna ako taká totiž neničí len materiálne, hmotné veci, no najmä city či šťastie, ktoré môže byť v mnohých prípadoch na dosah, no zároveň na míle vzdialené. Naozaj som milo prekvapený, ako na mňa tento vojnový, romantický snímok, obohatený o špionážnu story zapôsobil. Palček hore všetkým zúčastneným ... (13.02.2017)

Spojenci mě čapli a nepustili, co bych víc chtěl? Možná aby si Marion svůj nejbáječnější den života nepředstavovala tak, že se půjde nacápnout na deku k vraku válečného letadla. No ale to si už my dva vyřešíme v soukromí, teď ještě něco k Braďákovi - jestli to vážně nebyl on, tak mu ta plastová figurína byla minimálně hódně podobná. Jako padesátník vypadá tak přirozeně, že být průvodčím ve vlaku, dám mu studentskou slevu a ani nebudu chtít vidět průkazku. Akčních nábojů mohl Robert sice přidat o něco víc, ale kdo taky dneska potřebuje vidět mečování i v kině? Válečná konverzačka s kvalitní základnou. (03.02.2017)

Zemeckis s Burgessem si ujíždějí na nenápadných kamerově trikových hrátkách, ale namísto manželského dramatu bezděky mapují kýčovitou druhoválečnou romanci, kde sex je ekvivalentem pouštní bouře a rodinný piknik přesného úderu do hrotu Luftwaffe. Tyhle obrazy, snaživě opsané od Spielberga, včetně Williamsových not, jenom dokazují, že některé žánry jsou i pro zkušené vypravěče passé. Ten film má subjektivně čtyři hodiny. (25.01.2017)

Jejda, nevtáhlo. Nevěřil jsem oné osudovosti, postavy mi nepřirostly k srdci, nedržel jsem jim palce. A závěrečné vyústění tak nějak přišlo a jeden jakože vášnivý páreček odvály vyběhnuvší titulky. Francouzka a Kanaďan. Setkali se za války, v marocké Casablance měli předstírat manželství, přitom se do té doby vůbec neznali. Cílem jejich snažení je atentát na nacistického důstojníka. Z role nevypadnou, přičemž se do sebe (jak jinak) zamilují. Na první pohled všechno klape. Jenže na druhý záhy odhalíme, že scénárista Steven Knight absolutně zklamal. Z příjemně vypadajícího retra čiší chlad. Ať jsou postavy v posteli, na večírku, s potomkem na dece nebo si to rozdávají v písečné bouři (bože). Výsledek působí strojeně i trochu neupřímně. A hlavně nemá pražádnou tvář. Nedozvíme se nic o jejich motivacích, odveta za útok nepřichází, na předchozí dění zapomeneme a přichází další ze změn žánru odstartovaná křečovitým porodem a pokračující něčím, co se neliší od toho, co oba hrdinové měli předtím pouze předstírat. Přitom (ano, přijde dějový zvrat) by tvůrci mohli v divákovi mnohem umněji šponovat nejistotu, lépe pracovat s dvojsmysly a náznaky. Vedlejší herci prakticky nefungují, děj nikam neposouvají (proč lesbická sestra?). Brad Pitt a Marion Cotillard jsou sice elegantní, ale měli mnohem lepší chvíle, Pitt navíc překvapivě pokulhává s emocemi. Robert Zemeckis si vybírá velmi odlišné látky, a co si budeme nalhávat, přiblížit se Forrestu Gumpovi, Trosečníkovi nebo úžasné trilogii o cestování časem, je sakra těžké. I tak má ovšem na víc, než nás napínat chemickým vzorcem, který nacisty zatraceně zajímá. (08.02.2017)