Denial
Denial
Popieranie holokaustu
Denial
Denial
Denial
Režie:
Mick JacksonScénář:
David HareKamera:
Haris ZambarloukosHudba:
Howard ShoreHrají:
Rachel Weisz, Andrew Scott, Tom Wilkinson, Timothy Spall, Caren Pistorius, Alex Jennings, Jack Lowden, Harriet Walter, Mark Gatiss, John Sessions (více)VOD (2)
Obsahy(3)
Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo. (Falcon)
(více)Recenze (87)
Moc komorní na tak silné téma, ale vůbec ne špatné. Po natvrdlém Světu podle Daliborka velice příjemná změna. Herci jsou dobří, ale trochu mi tam chybělo víc emocí. Já být Židem, tak bych asi jen tak nečinně nepřihlížel očividné lži. To bych ale taky u soudu nemusel vyhrát. Havel by plesal. ()
Moc pěkný snímek o soudním procesu proti tvrzení, které si lze v moderní Anglii jen těžko představit, že někdo skutečně prohlásí. A přesto to tak bylo. Většina filmu se odehrává přímo u soudu, kde je znát typická soudní (v tomto případě i celkem napínavá) atmosféra. Autoři filmu dokázali proces rozpiplat opravdu do detailů (detailní popisy plánů Auschwitzu). Povedené bylo i slovní soupeření D. Irvinga (Timtohy Spall) s R. Ramontem (Tom Wilkinson). Ačkoli snímky o holocaustu bývají založené na emocích, v tomto snímku to tak naštěstí není (ačkoli se samozřejmě pár emotivních scén objeví), což mu přidává na serióznosti. Závěr: Svoboda projevu je důležitá, každý by měl mít právo na svůj názor a měl by ho smět vyjádřit veřejně. Lež ale není vlastní názor. ()
Jak dokázat evidentní pravdu? Je fakt, že tenhle snímek mohl mnohem více vytěžit z oné nepodložitelnosti, víc se vyžít ve slepých uličkách, a tím to udělat psychologičtější. Ale jde tu o úhel pohledu. Jsem naprosto spokojen, jak se spádem, příběhem a herci, tak i s hudbou. Není to nic převratného, chci říct, že vám to nevyrazí dech, ale rozhodně vás to pojme. Dá se do toho zažrat, koukat na to s nepřetržitým očním kontaktem. A za to si to zaslouží 95% ()
Jako rekonstrukce skutečného případu je to asi dobré, ale samotný námět ještě netvoří drama. Myslím, že scenárista měl skutečnost trochu přibarvit a zdramatizovat. Vývoj děje je příliš přímočarý, Irving při soudním procesu dostává od začátku do těla, chybí tam zvraty, cokoli, co by diváka znejistilo, jestli hrdinové opravdu vyhrají. Chybí napětí. Takhle to není soudní drama, ale jen rekonstrukce, kde navíc celý film táhne na svých bedrech Tom Wilkinson a Rachel Weiszová i Timothy Spall de facto pouze statují. ()
Zbytečná karikatura Davida I. a fanatická oslava jeho odpůrců...spolu se slabými hereckými výkony znehodnocuje zajímavé soudní drama. ()
Něco tak hrozného jsem v kině asi ještě neviděl. Film, u kterého je zkrátka všechno špatně, kdybych té Weisz věřil alespoň jednu větu. Opravdu ne, tomuto snímku se vyhněte obloukem. ()
Průměrné soudní drama - 70%. Ale jinak chválihodné v tom, že nám tady v komentářích ukáže kdo je kdo, když tě maličkosti zradí. ()
Film nenabízí zdaleka to, co jsem čekal. Je tam velice málo záběrů Osvětimy a prakticky nulové pokusy o rekonstrukci historie. Ovšem za to nabízí výtečný a silný příběh o boji Pravdy a Lži. Opravdu se stále snaží další a další lidé slovíčkařit, zneužívat citátů vytržených z kontextu a měnit tak nejen soukromé životy obyčejných lidí, ale i překroutit fakta a "změnit" pohled na historii. ()
Neni to nic vic nez nudna pravnicka natahovacka s troskou britske pompeznosti a americke otupelosti. Neberme v potaz holokaust, berme v potaz jenom to, ze se dva hadaji o svobodu slova a kdo z nich je vetsi narcista a ma pravdu. Kdyby se tahali o repu bylo by to podobny, akorat bez novinovych clanku o dalsim filmu kricici pravdu o valce do sveta. ()
Herecka predstavujuca Deborah Lipstat to totalne kazila aj napriek slusnemu obsadeniu ostatnych roli. Neviem, kde tu zensku vyhrabali, ale herecku karieru by mala povesit na klinec. Falosne emocie, vkuse slzicky na kraji ocka mi vadili po cely film. Bola to tak nesympaticka a hystericka krava, az som nechcene zacal fandit Irvingovi :) Tiez som si uvedomil, ze filmy so zidovskou tematikou ma uz vobec neberu. Uz toho bolo celkom dost. Sice chapem filmarov, lebo zidovska tema su "easy money", no tato vlna asi rychlo skonci. Cakal som od viac diskusii, dokazov a polemik zo sudnej siene. Celkovy pocit mam, ze ani vo filme velmi Irvinga nedostali na lopatky. ()
Příjemné soudní drama, se zajímavým námětem ()
Tak trochu plytké, tak trochu s umelými emóciami... ()
Film je ve skutečnosti podle mého soudu spíše na dobré 4 hvězdy, ale podle zde nízkého hodnocení dávám 5. Film i téma o kterém vypráví si to více než žádá. Kéž by se lidé poučili a přestali hlásat tak očividné lži a nepravdy o holocaustu, který skutečně byl. Tolik mrtvých a někdo má tu drzost to celé zpochybňovat? Neskutečné. Jestli patříte mezi popírače holocaustu, zeptejte se přeživších jaké to bylo. Ti to vědí nejlépe. ()
Popřít holocaust je jako popřít, že slunce svítí! Jen pomatenec a sympatizátor s Hitlerem toto může vypustit z úst. Podle některých duševně chorých jedinců zřejmě Židé vůbec nebyli vražděni v plynových komorách a o tomto je tento film. Někomu může připadat nudný, mě tedy ne, i když se z valné části odehrává v soudní síni. Je o tématu, které by se nemělo zlehčovat a tak jsem k němu i přistoupil. Citace: "Nezapomnělo se na vás. Hlas trpících byl slyšet." Jen verbal ho zřejmě neslyšel. ()
pre milovnikov prava. boli tam zaujimave momenty, no aj nedokonale prekvapivo, kedze islo o opis realu. ()
Určitě by to šlo zpracovat i poutavěji. ()
Docela mě to chytlo, po pravdě řečeno. Ale jak se již odpradávna praví: Nejhorší srážka je s blbcem. Avšak je dobře, že holocaust nepopřel soud. A vůbec, jak něco takového může být u soudu? Bych toho vylízance kopl do prdele a navždy bych ho ignoroval. ()
Sklamanie. Inak to ani nemôžem nazvať. Vážna téma, ktorá hlavne v modernom svete internetu, ktorému vládnu hoaxy, mohla pôsobiť ako téma v rámci učiva pre mladú generáciu, zostala absolútne nevyužitá. Tie dve hviezdy dávam len za výber témy a za krásnu Rachel, ktorá vlastne nemá čo hrať. Veľká škoda ()
Film podle skutečné události je vděčné téma a pokud je děj o holokaustu a hlavně o jeho popírání, tak už je to sakra nosné téma. V tomto případě se jedná v podstatě o docela komorní zpracování, takže nějaké akce tam moc není. To je ale podle mne jasné už ze samotného námětu i názvu, velká část filmu se odehrává u soudu, je tam i pasáž natočená v Osvětim/Birkenau. Toto téma mne dost zajímá, takže jsem se ani minutku nenudil. Po odchodu z kina jsem si ale říkal, že někdo kdo o holokaustu moc neví ten film nemusí pobrat a může ho i nudit. Na druhou stranu, když mne to téma nazajímá tak na to nejdu. Dojem uvěřitelnosti je i v obsazení herečky, která je sama židovského původu. Dnes je tohle téma hodně aktuální, antisemité, xenofobové a popírači lezou pomalu ze svejch nor. Za mne pět Davidových hvězd ()
Špeciálne pre komentujúceho neznalého analytika #dr.horrible Ľudia sú proste nepoučiteľní a napriek informačnému pretlaku dnešnej doby nie sú schopní ani ochotní revidovať socialistické pochody zakomplexovaných komunistov na školách! Inak povedané žijete v dobách temna a ani netušíte aké sprostosti píšete (česť výnimkám), kdekade po fórach! Samozrejme nikto nespochybňuje že skutok sa stal, akurát sa treba zamyslieť, či je ten výraz holokaust ten správny viete? Nebudem to dopodrobna rozpisovať ale pre lepšiu obraznosť pripnem posudok a rozbor niekoho, kto svoj čas venuje prospešným činnostiam než je hejtovanie a tvrdenie niekoho kto o vojne hlavne tej druhej nemá ani páru! Nech sa páči: Několik korekcí. 73 137 je nesprávné i z pohledu dostupných dokumentů a nebere ohled na dokumenty které se zatím neobjevily ale my víme že existovaly, tzn. úmrtní knihy kterých se dochovalo nějakých 46 svazků (ještě záznamy z hlavního tábora, které jsou zároveň i v úmrtních knihách a Kniha mrtvých která registrovala sovětské zajatce, ti nejsou uvedeni v oněch 46 svazcích) a zahrnují období od konce července 1941 (první certifikát 29.7.) do 31.12. 1943 a i v tomto období chybí svazky. Tábor fungoval od června 1940 do ledna 1945. Každý svazek mohl obsahovat max. 1500 položek a dochované svazky mají většinou mezi 1450 až 1500 položkami, jsou známá poslední nejvyšší čísla certifikátů v daném roce nebo lze na základě předchozí úmrtnosti vypočítat průměr v chybějícím období. Následujicí čísla jsou i v dobré shodě s jinými nepřímými zdroji. Počet úmrtí v letech 1940-41 cca 19 500, během nejhoršího roku 1942 zhruba 48 500, kolem 37 000 v roce 1943, cca 30 000 v roce 1944 a nějakých 500 v 1945, celkové skutečné číslo se tedy pohybuje kolem 135 500. Pro zajímavost, katolíků zemřelo o tisíce více než židů, zde strana z anglického vydání dat z úmrtních knih, které vydalo osvětimské muzeum, avšak chybí v nich všechny svazky a úmrtí jak vysvětleno nahoře: Pro detaily doporučuji relevantní literaturu např. osvětimského muzea a shrnutí a korekci v této knize, strana 529 a následující: http://holocausthandbooks.com/index.php?page_id=22 Radulo – vrty měly proběhnout v roce 1965 nebo 1966, podle dostupných zdrojů, např. Franciszek Piper, kniha zmíněna Midilirdem „Anatomy of the Auschwitz Death Camp“, str. 179, poznámka 39. Midilird tam má nepřesnosti, Gutman a Berenbaum jsou jen editoři a kniha je z roku 1994, jednotlivé kapitoly jsou psány různými historiky. Spolu s tebou o tom vlastně nikdo prakticky neví jelikož výsledky nebyly publikovány a jsou prý uloženy kdesi v osvětimských archivech jak nás informuje Piper aniž by poskytl konkrétní název fondu a strany. Bylo provedeno 303 vrtů a 42 z nich pozitivních na lidské ostatky a popel. To, že ani po 50 letech nebyly výsledky zveřejněny je všeříkající, nenašlo se to co se mělo najít. Revizionista Udo Walendy dostal nevím od koho ofocených několik stran, publikoval je a komentoval to v následujícím pramenu: Udo Walendy, Historische Tatsachen, no. 60, Verlag für Volkstum und Zeitgeschichtsforschung, Vlotho 1993, pp. 7-10. Prý však ze stran nelze vyčíst nic podstatného jako místo nálezu atd. Krátký komentář např. od Germara Rudolfa v jeho zprávě: http://www.vho.org/GB/Books/trr/4.html#ftnref85 Avšak neni důvod pochybovat o pravosti nálezů, jejich výskyt je logický a musí tam být. V době kdy v roce 1942 existovalo jen malé krematorium se třemi pecemi (každá měla dvě kremační komory) v hlavním táboře cca 3 km od Birkenau, lidé denně umírali po stovkách během nejhorší tyfové epidemie v létě 1942, nejvyšší hodnoty jsou až 400-500 mrtvých v jeden den, průměr pak sahá ke třem stovkám. V létě bylo navíc krematorium poškozené a mimo provoz, popraskaný komín musel být stržen a postaven znovu a pak znovu popraskal protože nebyl dostatečně vysušený, očividně spěchali na zprovoznění v důsledku tragické situace. Na konci roku 1941 mělo krematorium jen dvě pece a bylo poškozené také i když dokument nespecifikuje o co šlo, hygienická situace se začala vymykat z rukou, zejména úmrtnost sovětských zajatců byla enormní, opět nebylo možné všechna těla spálit. Máme zdokumentované i dodávky koksu které stačily na kremaci jen zlomku celkového počtu mrtvých. Přes tři desítky tisíc mrtvých tak byly pohřbeny v dlouhých masových hrobech (stále viditelné např. na fotce z 31. května 1944) a zhruba v září 1942 začalo pálení těchto těl spolu s novými zemřelými očividně kvůli obavám z kontaminace spodní vody jelikož Birkenau, jak je známo, leží v místě s vysokou hladinou spodní vody. Proto jsou hroby až 130 metrů dlouhé a 10 široké jelikož jejich hloubka mohla být tak zhruba kolem metru. V roce 1944 pak krematoria opět mají zdokumentované výpadky nebo nedostatek koksu a na několika fotkách je vidět kouřící místo na dvoře krematoria č. V. Vzhledem k tomu že se nezpochybňuje existence masových hrobů nebo venkovní kremace, je výsledek vrtů asi tak překvapivý jako nález kolejí po kterých jezdily vlaky. Co je však překvapivé je nepublikování výsledků, očividně se nálezy neshodují s tezí o vyhlazování a s lokacemi a rozsahem uváděnými svědky kterých měli dostatek a kteří překrucují tento skutečný obraz v to co známe teď s přídavkem výmyslů, asi každý viděl v televizi nebo četl. Jiný důvod proč to tajit mě nenapadá. Neregistrovaní vězni, V Birkenau byl tranzitní tábor s desítkami tisíc lidí, kteří nebyli registrováni a rozesíláni do různých táborů. Exterminacionisté byli nuceni uznat že desítky tisíc neregistrovaných (až sto tisíc podle nich) prošlo táborem, protože lidé z Osvětimi dříve údajně zplynovaní v legendárních komorách (stále čekám kdy mi někdo nějakou ukáže a vysvětlí jak fungovala) se objevují v jiných táborech. O tom píše i ortodoxní literatura s použitím dokumentů, takže to nešlo ignorovat. Místo pochybností o celé historce, která má původ u hnutích odporu která v táboře čile fungovala a zásobovala okolí nejbizarnějšími příběhy, se dál pokračuje jako by se nic nestalo. Příslušná literatura od ortodoxních historiků Danuty Czech (Kalendarium, 1989 aka Auschwitz Chronicle, 1990), Andrzej Strzelecki a další... https://radicalrevival.wordpress.com/2010/02/12/kolik-lidi-vlastne-zemrelo-v-osvetimi/comment-page-1/ () (méně) (více)