Červená želva

Málokedy ma animovaný film "rozoberie", tentokrát sa tak ale stalo. Príbeh Robinsona zdanlivo nemôže priniesť nič extra nové či originálne, preto je veľmi príjemným prekvapením, že tento scenár to dokázal. A to aj bez slov, ktoré tu vôbec nie sú potrebné, na všetko stačia obrazy. Príbeh jedného osudu zasadený do izolovaného, ale romantického prostredia je podaný tak, že sa v istých situáciách každý nájde, pokiaľ bude na ne nahliadať, povedzme že, metaforicky. Osobne považujem za najväčšie eso rozhodnutie nechať základnú dilemu na divákovi, ktorý sa rozhodne, či sledoval fantasy, alebo ľudskú fantáziu. (10.02.2021)

Jsem rád, že se stále ještě dělají artové animáky pro dospělé a nejen ta klasika pro děti. Červená želva je hlavně fantasy a mysteriózním příběhem a tak je na něj nutno nahlížet. Je to snová záležitost o trosečníkovi na ostrově, který když zajistí své základní potřeby začne přemýšlet o tom jak ostrov opustit. To se mu však nedaří. Když se však na ostrově posléze s někým setká, zjistí, že už vlastně nemá potřebu jej opouštět, protože to hlavní už našel. Nač tedy plout vstříc neznámému světu? Animace byly překrásné i ztvárnění ostrova. Ve filmu byly i momenty, kdy jsem ani nedýchal napětím. Jak jsem ale psal výše, musíte se na film naladit a nenahlížet na něj optikou reálu, pak by vše ihned přestalo fungovat. A celý příběh by byl o ničem, jen jakousi halucinací. Film je krásný sám o sobě, ale tou třešničkou na dortu je hudba, která film doprovází! Nádhera. Jen doporučuji na film nekoukat s nejmenšími. Není to opravdu animák pro ně. Má dcerka z něj pěknou chvilku plakala... Dávám za 4 krabíky. * * * * (02.04.2017)

Byla to milá podívaná s krásnou hudbou. Ale kdybych měla převyprávět obsah, tak je to ten nejklasičtější a nejsmutnější příběh na světě. On chce něčeho dosáhnout (postavit vor a odpustit ostrov), potká ženu, nejprve ji nenávidí a je jeho nepřítelem, pak když jí skoro zabije, tak mu jí je líto, ale skončí to dobře, ona to přežije, on se přestane snažit něčeho dosáhnout, zamilují se do sebe, mají dítě, to dospěje, odejde do světa a oni umřou. <3 (08.01.2017)

Presne také aké som potreboval aby to bolo. Meditatívne, pomalé a vo svojej jednoduchosti veľmi krásne. Nadprirodzený motív využitý veľmi citlivo a príbeh jedného stroskotanca so všetkými malými drámami aké sa len na opustenom ostrove môžu stať, využíva Dudok de Wit k potvrdeniu umeleckého zámeru. Červená korytnačka sa tak pre mňa stáva po dlhom čase animákom aký nie len pohladil na duši ale aj potešil srdce. Nižšie hodnotenie dať nemôžem. Pre mňa animák roka. Hudba nádherná. (27.11.2016)

Má to něco do sebe. Díky tomu, že je příběh vyprávěný beze slov, je v něm cítit daleko více emocí. Nadruhou stranu je to v podstatě úplně o ničem. Příběh o samotě, znovunalezení sebe sama skrze katarzi, která ale není nikterak velká. Animace slabší, ale co za to opravdu stojí, tak je hudba, která je vskutki dokonalá. Melancholické tóny a filharmonické skladby jsou opravdovým pohlazením na duši. Celou dobu jsem se nemohl zbavit nutkání, že se mi film snaží předat nějaké poselství, ale nedokázal jsem moc přijít na to, jaké konkrétně má být. Za mě 65%. Škoda, čekal jsem víc. Francouzi se pořád ještě mají co učit. (19.05.2017)