Kolos

Na pocit veľmi malý snímok o rozpadajúcom sa živote predtým úspešnej ženskej, ktorý sa zvrtne v sci-fi, ktorého tam nie je zas až tak veľa ale ono to stojí fakt za to! Len by to chcelo ešte niečo bombastické. Ako, ten koniec bol fasácky, to bez pochyby, ale zdal sa prázdny, akoby bolo potrebné povedať ešte čosi viac. Koniec v bare nebol až taký uspokojivý. (15.02.2018)

Alkohol potkává Godzillu. Nacho Vigalondo přichází s dalším originálním filmem, tentokrát o alkoholičce Anne Hathaway, která se po rozchodu se svým přítelem vydává do rodného města na "odvykací kůru", následují však záhadné události, které mají jistou spojitost s jejím dětstvím. Děj Colossalu se odehrává ve dvou rovinách, které se zdají na první pohled nemožné spojit, opak je však pravdou a Vigalondo to dokázal, ba co víc dokázal ze svého originálního námětu vyždímat maximum. První rovina alá charakterové drama se tak setkává s rovinou kaiju monstra, který ničí jiho-korejský Soul. Chytrým spojením těchto dvou rovin vzniká metafora na lidskou bezohlednost, sobeckost a spoustu dalších neduhů dnešní doby v naší společnosti. Film tak funguje především díky své nepředvídatelnosti a Vigolandově sebevědomému přednesu i ve slabších pasážích snímku kdy to trochu skřípe, především co se týká logického chování postav. Je pravda, že film občas působí naprosto nelogicky v situacích kdy postavy činí naprosto nepochopitelná rozhodnutí, ale budiž Colossalu odpuštěno a v rámci toho, že se jedná o malé indie sci-fi/dramedii, které přece jen nesází na nějaké reálně skutečné vyprávění, se dá nějaká jemná vada na kráse s klidnou duší odpustit. Zbytek filmu totiž funguje v pořádku Anne Hathaway a Jason Sudeikis hrají skvěle, že i to nelogické chování se jim dá uvěřit a hlavní věcí je, že film má myšlenku, je pohodově natočený a chce divákovi něco předat a za to zaslouží velkou pochvalu. 78% (26.07.2017)

Představte si malé dětské hřiště v Americe. Když na něj Glórie (Anne Hathaway) vstoupí, objeví se monstrum na hlavní třídě v Soulu. Než Glórii, procházející se po onom hřišti, dojde, že to monstrum je ona, zašlape chudákům korejcům do země pár mrakodrapů sakumprásk s americkejma turistama a pobočkama Samsung. Naštěstí hřiště je to malé, takže pole působnosti onoho monstra v korejském hlavním městě také není veliké. A tím veškerá zajímavá myšlenka filmu končí. Monstrum se objevuje na stále stejném místě, takže korejci se nevracejí s těžkou technikou, nýbrž s foťáky. Ovšem situace se trošku přiostří, když Glóriin odmítnutý kamarád zjistí, že se po vstupu na ono malé hřišťátko v Soulu objevuje jako megarobot. To teprve začne ta správná akce, komedie, sci-fi, fantasy a drama. (14.07.2017)

Hororem říznutá vztahovka, která s černým humorem vypráví, jak se z alkoholiček stávají neřízená monstra a z frustrovaných závistivých chlapů necitelní roboti. Sympatický Sudeikis je inovativně obsazený proti svému typu. _ Co se zprvu jeví jako pouhá hříčka, vypovídá hodně o následcích nenaplněných ambicí i o zoufalství nad vlastním nepodařeným životem. A o zuřivé nenávisti a zároveň zvrácené touze vybíjené na někom jiném, místo abychom vinili vlastní neschopnost. _ Rada na závěr: pokud něco chcete po nějaké ženě, NIKDY ji u toho nenazvěte "zasr.... děv... !" (16.04.2018)

Zaujimavy napad "Motylieho efektu". Zial prevedenie, ale hlavne dialogy a spravanie sa ustrednych hercov bolo pre mna divacky neuveritelne. A to i napriek chutnuckym vyrazom Anne Hathaway. Barman bol na tom este horsie. Skoda, namet mal tento kusok rozhodne zaujimavy, zial napriek kooperacii sa jasny potencial celkom zabil. (22.11.2017)