Manželství Marie Braunové

Snímek nám ukazuje Německo těsně po pádu Třetí říše. Svatební den je vždy velkou událostí, která se manželům vryje nesmazatelně do paměti. Stejně tak Marii, bohužel za poněkud jiných okolností, než je obvyklé. Během obřadu začne bombardování a svatební slib podepisují vleže mezi troskami. Bomba vyhodí Mariin život do vzduchu. Manželství trvá pouze půl dne a jednu noc. Nádraží křižují ženy s cedulemi kolem krku – čekají na své muže, doufají v jakékoli zprávy od procházejících. Marie už ale nechce jen stát a doufat… Bezcílné čekání hodí pod projíždějící vlak. S výrazným make-upem, odvážnými šaty a velkým odhodláním se uchází o práci v baru pro Američany. Svým půvabem si získá afroamerického vojáka, se kterým naváže intimní vztah. Je si jistá, že Hermann se jí vrátí a vše dělá pro jejich budoucí dobro. Ani trochu nepochybuje, že by šlápla se svým rozhodnutím vedle. Prodává svou duši, aby přežila. Její tělo je klíčem do světa bohatství a přepychu. Režisér Rainer Werner Fassbinder pronikl Marii hluboko do duše a pokusil se o psychologickou kresbu hlavní hrdinky. Při sledování její proměny se nabízí otázka, zda vše dělala opravdu pro Hermanna, nebo pouze pro sebe? Nebyla to jen chatrná obhajoba jejích činů? (22.03.2010)

Maria (Hanna Schygulla) a Hermann Braun (Klaus Löwitsch) byli za druhé světové války oddáni. Strávili spolu půl dne a jednu noc. Potom musel Hermann zpět na východní frontu. 1945, již v míru: Hermann je nezvěstný. Nikdo kromě Marie nevěří, že je ještě naživu. Shánějíc nezbytné potraviny na černém trhu, nosívá Maria při sobě Hermannův obrázek, doufajíc v to, že jí domů se vracející vojáci budou moci podat zprávy. Nakonec se však seznamuje s černochem Billem (Greg Eagles) a otěhotní... Fassbinder v naprosto vrcholné formě vypráví o poválečném Německu, nezanedbávaje ani svoji obvyklou geniální postavokresbu. (09.06.2005)

Z tvorby režiséra Fassbindera zaznamenala najväčší medzinárodný úspech najefektnejšia kritika nemeckého „hospodárskeho zázraku“ z 50. rokov 20. storočia, ktorá je zároveň aj dramatickým a jemným portrétom neskrotnej ženy. ___ Mária Braunová (Hanna Schygullová) prežíva vo vojnovom Berlíne, kým jej manžel Hermann (Klaus Löwitsch) bojuje na východnom fronte. Po návrate domov sa dostane do väzenia za vraždu amerického vojaka čiernej pleti, ktorý sa spriatelil s jeho ženou. Mária si začne s priemyselníkom Karlom Oswaldom (Ivan Desny) a dostane sa k moci aj bohatstvu. ___ Film Die Ehe der Maria Braun je prvý z Fassbinderovej trilógie o ženách [Lola (1981), Die Sehnsucht der Veronika Voss (1982)], ktoré sa snažia prežiť v krutých podmienkach povojnového Nemecka. Predstavuje vydarenú zmes prvkov klasickej hollywoodskej melodrámy a súčasných sociálno-politických tém; príbeh, začínajúci sa v roku 1943, je zároveň plný skvelo nakrútených komických a sitkomových epizód. Film sa vyznačuje efektnou kamerou, ktorá hrdinku sleduje dlhými kruhovými pohybmi. Schygullová podala vo svojom 13. filme s Fassbinderom jeden zo svojich najlepších výkonov. 80% (05.07.2010)

Pôvodne som mal pozerať niečo s Fassbenderom, ale nakoniec som sa rozhodol stretnúť sa prvý-krát s FASSBINDEROM, a k tomu zhliadnuť jeho svetoznáme uznávané dielo=Manželstvo Márie Braunovej, s naprosto fascinujúcou Hannou Schygullou, a tak sa dá na záver zhrnúť, že:„Vlk ostal sýty aj ovca celá” . Tento, takmer 40 rokov starý snímok poznám zo svojej zaujímavej filmovej knižky, viac ako tri letá mám informácie o tom, o čom je, ale až teraz som sa konečne odvážil vidieť ho vo svojej celučičkej kráse, s jedným brilantným hereckým výkonom, na aký sa len tak určite nikdy nezabúda... _ Pozoroval som mimoriadne pôvabnú, c-y-n-i-c-k-ú a atraktívnu ženu v stredných rokoch, ktorá bola oddaná sa vypracovať kariérne aj cez postel svojho šéfa, de-facto, všetci muži v jej objatí vyšli asi tak na „psí tridsiatok” , za prvého Hermanna sa vydala počas bombardovania, s druhým černochom Billom nebude mať príliš dlhého trvania-milenecká láska, lebo “navrátilec” sa vracia zrovna domov v momente, keď sa to nehodí, a v amoku ho O-N-A zabije, z tretieho Karla Oswalda si robí iba dobrý deň, a so štvrtým Willim Klenzeom len špásuje... Má dokonalý prehľad o tom, ako sa chová, čo si môže i nemôže dovoliť, ale viacej prevláda to, že si robí, čo sa jej zachce, no situáciu, ktorá sa na záver totálne vyhrotí, nepredvídala, aj keď asi zrejme mala ? Možno také zadosťučinenie, ktoré som jej v skutočnosti neprial, i keď si o to viac-menej koledovala, že tak skončí... ? _ R.W.F. dám ešte do budúcna šancu+pochválim perfektnú kameru Miša Ballhausa. (09.09.2018)

Nemecké mestá vyzerali po vojne hrozivo (Berlín, Drážďany, Hamburg...), najhoršie na tom boli mestá a továrne v sovietskej zóne. Úplne iná situácia v bombardovaní Nemecka nastala po Jaltskej konferencii, kedy bolo jasné rozdelenie Nemecka na okupačné zóny. Briti a Američania bombardovali tie priemyselné objekty, ktoré sa mali dostať do rúk Sovietom aby, ochromili povojnový rozvoj tejto krajiny. Úplný opak nastal v zóne Američanov, predsa si Američania nebudú bombardovať továrne v Nemecku, kde majú svoje podiely, vyrábali pre Hitlera a tvorili sa pre nich zisky. V skutočnosti nebola nemecká ekonomika ešte úplne zničená, ale to čo zostalo bolo rozobraté spojencami v rámci reparácii. Muži zväčša padli vo vojne, boli nezvestní alebo ešte v zajatí. Ženy tak boli rovnako ako počas druhej svetovej vojny odkázané iba na seba. Museli sa postarať o zvyšky svojich rodín, nakŕmiť deti a nájsť im strechu nad hlavou. Na to však musel začať fungovať normálny život. A museli to byť ženy, ktoré začali dvíhať mestá a ekonomiku z popola a o tom je trilógia filmov Manželstvo Márie Braunovej,1979; Lola, 1981 a Túžba Veroniky Vossovej, 1982. (07.07.2015)