Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ford Fairlane je rokenrolový detektiv z Los Angeles. Vypadá jako Elvis Presley, mluví jako žumpa a je pořádně praštěný. Ale, když chcete dělat tuhle práci, musíte být rošku paranoidní. Nenechte si ujít tuhle ztřeštěnou komedii s hudbou od skupiny Yello. (Guild Home Video)

Recenze (41)

Visáč 

všechny recenze uživatele

Rokenrolový detektív, perverzná dáma z vyššej spoločnosti, obesená koala na vetráku, policajt s minulosťou disko speváka a tony nechutných hlášok tvoria kolorit tejto adrenalínovej jazdy po ostatkoch diváckeho vkusu. Plus popkultúrne narážky a uhrančivá nekorektnosť, degradujúca iné komédie na zábavu do detského kútika. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Konečne som po strašne dlhej dobe natrafil na čistokrvnú béčkovú akčnú komédiu z 80/90tych rokov, pri ktorej divák nemusí mať nostalgické spomienky, aby sa mu páčila. Aj keď k dokonalosti béčka to má ďaleko, tak som sa nesmierne bavil. Fordovou hlavnou zbraňou, ktorá ma odrovnala a donútila prihodiť o hviezdičku navyše, nebola ostrosť jeho pästí, či presnosť jeho výstrelov. Boli to naozaj premakané hlášky, ktoré by s prehľadom mohli konkurovať aj Harlinovým najväčším hitom z úspešného trojročia a ich frekventovanosť sa mohla merať s hocijakým iným filmom. Príbeh bol zaujímavo švihnutý do centra diania hudobného showbiznisu a myšlienka nestráca na originálnom nápade ani v dnešnej dobe. 75%. ()

Reklama

JFL 

všechny recenze uživatele

Ačkoli si hlavní hrdina říká Ford Fairlane, ve skutečnosti se jedná jen o přejmenovaného Dicemana, a právě v tom spočívá úskalí tohoto dnes zapomenutého a svého času domnělého kultíku. Onen neomalený, prostořeký a nabubřelý rockabilly buran byl (tedy ještě dnes je) stand-up personou zdejšího hlavního představitele Andrewa Dice Claye. Diceman sice je pouze role údajně neslučitelná s osobním vystupováním Claye, ale ačkoli stojí na pincipu karikatury, není satirickou postavou jako třeba persóna Stephena Colberta v "The Colbert Report". Colbert své inspirace zesměšňoval, jeho publikum to vědělo a smálo se skrze něj tomu, co karikuje. Navíc celá show stála na obeznámení publika i hostů s faktem, že se jedná o parodii. Naopak záznamy dobových Dicemanových vystoupení přinášejí mrazivý obraz, kde se karikaturní přemrštěnost stává rámcem, který ospravedlňuje říkat hulvátské sprosťárny. Právě těm publikum aplauduje, přičemž vůbec nevidí zvrácenost, zkostnatělost, ignoranci a omezenost figury, protože ta není nastaveným zrcadlem či šaškem, nýbrž stvrzením a mramorizací jejich vlastních hodnot. Existuje sice řada případů, kdy karikaturní satira zůstane nepochopena a lidé, ze kterých si utahuje, se stanou jejím oddaným a nadšeným publikem, jako tomu bylo v případě "Ženatý se závazky" či australské ikony Barryho McKenzieho. Oproti nim ovšem Diceman nevykazuje žádné známky reflexe či znejistění pro své publikum. Přinejlepším vyznívá jako pragmatický projekt, který jednomu člověku umožňuje vydělávat si na živobytí tím, že vystupuje jako kretén a kreténi mu za to tuze rádi platí. "Dobrodružství Forda Fairlanea" se kvůli angažování Dice stávají schizofrenním filmem, kde na jedné straně Dice je ideálním představitelem pro zdejší hlavní roli bouráckého rockabilly detektiva, ale současně právě kvůli němu celý film odpudivě čpí. Schizofrenie ostatně je esenciální vlastností filmu, který stojí rozkročený mezi různými tendencemi a směry, ale ve výsledku nepatří nikam. Rockabilly stylizace hlavního hrdiny a jeho chvástavá glorifikace padesátkového machismu a sexismu působí jako pozdní příspěvek do vlny nadsazeného a campového 50s retra, kterou v kinematografii zastupuje řada titulů od "Pomády" (1978) přes "Streets of Fire" (1984) či "Radioactive Dreams" (1985) po "Cry-Baby" (1990). Naopak sebereflexe a upozorňování na klišé žánrových filmů a jejich figur zase film směřuje k trendu sofistikovaných více či méně meta žánrovek v čele s "Posledním skautem" (1991) a "Posledním akčním hrdinou" (1993). Jenže oproti těmto dodnes přetrvávajícím či zpětně doceněným titulům "Dobrodružství Forda Fairlanea" krachují právě na své ústřední figuře. Fairlane je anachronismem, ale nejen, že si to nepřipouští (jako Poslední skaut), ale celý svět okolo něj to vůbec nezohledňuje. Stejné je to i s tím, do jaké míry je jen filmovou figurou, která si uvědomuje, že je nerealistickým konstruktem, když oproti Poslednímu akčnímu hrdinovi nemusí ze své comfort zone nikdy vystoupit. Na druhou stranou díky všemu řečenému byl Fairlane svého času ideálním hrdinou pro dospívající filmové nadšence. Ti ve své náchylnosti k egocentrickému nahlížení světa a rochnění se ve vlastní domnělé nadřazenosti, nenahlédli fakt, že hlavní hrdina je prostě nesympatický kokot, ale mohli v něm vidět velkého bouráka sršícího vtipem, nadhledem a frajerstvím a celý film pak prohlašovali za kdovíjak progresivní či nedoceněný. Právě tento mladický nerozum pak zakládá dualitu zdejších hodnocení, kde extatické reakce v převážné míře pocházejí z doby, kdy se databáze zakládala, neboli od pamětníků, kteří film viděli, když se svého objevil ve videodistribuci, zatímco střízlivější a rozčarované ohlasy evidentně pramení od starších diváků zvědavých, co je zač ten do nebe vynášený fenomén. () (méně) (více)

blackJag 

všechny recenze uživatele

Moc mě to nechytlo. Možná se na tom nemalou měrou podepsal hrozný dabing, protože pochybuji, že v podobně rozjařeném snímku bylo za nejsprostší slovo anglický ekvivalent k českému "třasořitka", ale i tak. Srala mě ta nekonečná póza, která se celým filmem táhne jako nezdolný sopel, sralo mě kravské sako hlavního hrdiny, srala mě Lauren Hollyová s nechutným rezavým střapcem na hlavě a dost mě sral všudypřítomný pokus o hlášky za každou cenu (i když tady uznávám, že hodnotím podle dabingu). Harlin se snaží, akční scény nepopírají jistý nádech nápaditosti (autohonička na hřbitově, střelba z "trojbrokovnice" nebo sestup z členitých výšin), ale ve střihu mu to neštymuje a v řídkém ději nedrží tempo. Normálně s nadsázkou nemám problém, ale tady jsem se nudil. Aspoň že tu koalu nakonec jakože neoběsili. 40% ()

choze 

všechny recenze uživatele

"JOHNNY BYL JEDINEJ ČLOVĚK NECHUTNĚJŠÍ NEŽ JÁ. JAKO DĚTI JSME SE POŘÁD TRUMFOVALI. VYKAŠLAL JSEM NA STůL HLEN A ON ŘEKL: "DOBREJ POKUS." A VYTÁHL BRČKO.." V pubertě jsem žral druhý kultovní snímek komika Andrew Dice Claye a sice Puynova DRTIČE MOZKů, ale tenhle mi, třebaže jsem o něm věděl, nějak unikl. Škoda, protože tenkrát bych si ho byl býval užil určitě mnohem víc než dnes. Film na mě zpočátku působil (i přes mnohé vtipné hlášky) poněkud rozpačitě, ale postupně se rozjel a druhá půlka už byla i solidně akční (honička na hřbitově, pyrotechnické orgie ve Fordově domě, slézání výškové budovy). Potěšila jak Priscilla Presley v roli chladné a perverzní dámy z lepší společnosti, tak roztomilá Fordova sekretářka Lauren Holly (chvíli mi trvalo než jsem ji pod těmi brýlemi poznal), vysmátý zabiják Robert Englund či omezený policajt Ed O´Neill. Když studioví hlavouni (produkoval Joel Silver) viděli denní práce, nabídli prý Harlinovi (který už ale měl na kontě solidní horor VĚZNICE a úspěšnou čtvrtou NOČNÍ MůRU V ELM STREET) režii SMRTONOSNÉ PASTI 2 a ten ji začal točit souběžně s post-produkcí FORDA. Škoda toho zkurveného dabingu, který zničil mnohé dialogy. ()

Galerie (65)

Zajímavosti (3)

  • Natáčení probíhalo v Los Angeles. (reich)
  • Andrew Dice Clay získal v roce 1990 za roli Forda Fairlana Zlatou malinu pro nejhoršího herce. (Terva)

Reklama

Reklama