Ulička slávy

Vtipnejsia a komornejsia verzia flags of our fathers. Pre militantneho americana (az na zaverecne i love you) vkusna naborovka, pre tradicneho europana (obcas) skvela satira. Pekne si to ang lee vymyslel. Skoda, ze nie v strhujucejsej podobe. Slape to len na pol plynu, no za pozretie to urcite stoji. 7/10 (02.08.2017)

Vůbec mě nepřekvapuje, že je tento film upozaděn (kino premiéra v ČR nebyla nikdy realizována, a DVD/BR taky nebude v dohledné době v ČR, navíc určitými lidmi nemůže být kladně přijat celosvětově tento film, viz někteří zdejší komentující), vzhledem k tomu, že lze film snadno dekódovat tak, že nám sděluje (režisér čínského původu) pravdu o záměrně vytvořeném válečném úsilí Ameriky (=sionistů). Vysoce zajímavé je, jak americké vojáky na stadionu ke konci filmu se pokusí napadnout skupinka Američanů (nelíbilo se jim, že vojáci odmítli spolupracovat na válečném úsilí za směšných 5 000$/osobu). Hned ze začátku děje lze jasně vidět záchranu amerického vojáka dvěma muslimy. Dále zajímavé je, jak na stadionu hlavní postava, americký voják, během hudebního vystoupení Beyoncé (= satanistického rituálu) pociťuje Ameriku jako muslimskou zemi, ve které na něj útočí cizí okupant (ohňostroje; výstřely; sionisté). Proto zřejmě pak na něj a jeho kamarády zaútočila, jak jsem psal, ta skupinka Američanů (anti-Trump Američané, kteří se ohnuli cizímu okupantovi = sionistům, a slouží jim, stejně jako Saúdská Arábie, nebo Husajn sloužil, mimochodem). A nebylo to jen na stadionu, kde hlavní postava, americký voják, vnímal Ameriku jako muslimskou zemi. Začalo to hned, co se objevil na scéně Vin Diesel (hraje vojáka, kterého zachránili dva muslimové, z nichž jednoho musel zabít v té době ještě ohnutý cizímu okupantovi americký voják - hlavní postava). „Ničit cizí zem je snadné. Ale stát za svou vlastní... To chce odvahu.“ - Kathryn; Každý dnes i v té Americe rozumí (ten zbytek co ne, taky rozumí, ale prostě se rozhodli zavrhnout, ignorovat, a popřít jiné řešení), že 11. září, uprchlíci v Evropě, a vhození (íránského) Islámu ven ze hry, s tím související destabilizace Levanty, slouží pro dokončení Velikého Izraele, sionistického konstruktu, z kterého je plánováno od roku 2023 řídit celý svět současným britským princem Williamem, faraónem budoucnosti. A nebude to budoucnost hojnosti a dobra, pokud to nevyjde na opačný způsob, čeká nás (celosvětově) zrušení fyzické hotovosti, větší zchudnutí, očipování, vnucená inkluze, vnucená nedovzdělatelnost, a nemožnost s tím něco dělat procesem zezdola zespod, zevnitř budoucí celosvětové korporace (státu) nazvané Novi mundi seclorum - Nový svět bez náboženství = Islámu/Enlilismu. „Je to jejich válka. A jejich film.“ - Billy (: ✔ (06.04.2017)

Poměrně povrchový náčrt PTSD zapadající do průměru mezi tematicky podobnými filmy. Táhnout to má Alwyn, který na to ale není dostatečně zajímavý herec a ve svých pár scénách ho zastíní i Kristen Stewart. Scény z Iráku mají určitou sílu, ale občas jsou nešťastně napojené ve flashbacích. A vlastně je to taková nic neříkající skládanka herců a scén slepená americkým vlastenectvím, z níž čiší nevyčerpaná ambicióznost. (12.06.2018)

Úmorně nezáživné. Film bych nepustil ani na Barrandově mezi Asijskou tajenkou a soudkyní Erteple. A to si troufám tvrdit, že Korcovo laškovné tahání výherních předmětů v mezihrách z pod stolu je stokrát napínavější a dramatičtější než tahle nicotná nuda. Režisér Ang Lee a zástup dobrých hereckých značek sliboval mnohé. Celé je to vlastně o tom, že americké vojenské jednotce Bravo sloužící v Iráku se dostane po jejím vítězném tažení Bagdádem významné pocty účastnit se ceremoniálu významné americké sportovní události, tou je zápas amerického fotbalu, tým Dallas proti ani nevím komu. Celý dvouhodinový film, který bych vůbec neoznačil za válečný, se odehrává v útrobách stadionu. Mezi tím je osmičlenné vojenské jednotce přislíbeno Chrisem Tuckerem, že s ní bude natočen film, Steve Martin, šéfující sportovnímu týmu, se ošívá s honorářem pro válečné hrdiny, mladý voják, na jehož osudy se zaměříme, prožíval strasti na bojišti, na stadionu už prožívá slasti, jelikož se zamiloval do roztleskávačky s předkusem, do toho neustálé flashbacky z bojiště, kde vytáhl do boje i Vin Diesel, i od rodinného krbu, kde je jeho zjizvená sestra Kristen Stewart, zbytečné kecy, tedy hlavně jen kecy. Film je skrz naskrz protkán americkým patriotismem a americkou mentalitou, obojí je hnusně otravné. Zbývá dodat, že nejsme ve žhavé současnosti, je rok 2004. Vrcholem debility filmu je vystoupení Destiny´s Child, dívčí trio, které dávno zaniklo, tudíž zanikla i šance, že by se Beyoncé Knowles a spol. dal ještě jednou dohromady. Nedal. Režisér po "edwudovsku" sehnal tři dvojnice, které zřejmě nebyly svým předobrazům vůbec podobné, tudíž jsou při svém vystoupení zabírány jen zezadu nebo z kilometrové vzdálenosti. Herecký debutant, Angličan Joe Alwyn není příliš vojenský typ, jeho výrazovost je nulová. Film se nezakládá na skutečných událostech, jako námět posloužila kniha, o které jsem v životě neslyšel. Nedovedu si představit její obsah, když film je taková nuda. Jeden bod za roztleskávačky, o druhý bod se dělí herci a jeden pěkný moment z bojiště, který ukázal, že Ang Lee by akčně nepropadl, nicméně tuhle blamáž jen tak neodčiní. 2/10 (12.12.2017)

Film je užitečné vidět, když máte někoho v armádě. Řekne vám hodně o povaze války a budete mít více respektu. První půlhodina expozice je celkem nudná. Středobodem je Billy (Joe Alwyn) a jeho zkušenosti jako vojáka. Líčí se zde kontrast mezi tím co je skutečné a co ne a jak umí být patriotismus různorodý. "Zabíjet nás baví, přece nepošlete do Iráku mírové sbory" říká voják. Řekl bych, že vůbec poprvé v americkém filmu zaznělo z úst hlavního hrdiny, že je to válka o ropu, což ukazuje na pomalouu změnu toho, co si američané mohou dovolit říkat po Trumpově nástupu (a po objevení jejich vlastích bohatých břidlicových zásob plynu). (23.10.2017)