Ženská záležitost

Po júnovej kapitulácii sa Francúzsko rozdelilo na dve časti, sever a severozápad patril Nemecku a južné a juhovýchodné Francúzsko patrilo pod správu maršala Pétaina. V tomto období padlo do zajatia až 1,9 milióna francúzskych vojakov, ktorí boli internovaní v nemeckých pracovných, koncentračných táboroch. Z jedného z nich sa vrátil aj manžel hlavnej postavy tohto filmu, natočeného podľa skutočnej udalosti. Keďže v nemeckej zóne v oblasti Cherbourgu chýbali chlapi, ktorí boli buď internovaní alebo ešte v ozbrojených silách Francúzska , dochádzalo k častému cudzoložstvu francúzskych žien s nemeckými vojakmi a tak bol stále väčší dopyt o nelegálne potraty. To je hlavnou nosnou ideou tohto filmu, celkovo ich v skutočnosti Maria-Luisa Giraudová vykonala 27 a za hlboký morálny úpadok bola potrestaná na trest smrti gilotinou. A tak porazená zem Francúzsko sa takto chcela pozdvihnúť a začala sa obracať k morálnym hodnotám. Trest smrti potvrdil aj prezident celého Francúzska (nemeckej zóny aj vichistickej oblasti) maršal Pétain. (04.01.2017)

Zvláštna žena táto Marie-Louise. Celý jej príbeh je vyrozprávaný bez zbytočných odbočiek, priamo k veci. Nezostáva veľa priestoru na zamyslenie, prípadne ľutovanie. Myslím, že Chabrol to tak chcel. Isabelle hrá skoro stále podobné typy žien, ale toto bola ďalšia rola, v ktorej som sa na ňu nevedela vynadívať. (07.06.2018)

Povrchní lehkomyslnost, zpívánky, tanečky, dlouho, skoro pořád o nic nejde, jenže je válka a děje se to ve Francii ponížené německou okupací, v níž si Francouzi včetně jejich justice potřebují namlouvat, jak nejsou zbabělí, jak jsou morálně na výši, jak jsou nekompromisní..., a jednoduchá žena bez zastání je lákavý objekt, na kterém to lze demonstrovat. (12.10.2013)

Isabelle Huppert jsem poprvé viděla v Pianistce, podruhé ve Slavnosti, pořetí jako andělíčkářku v Ženské záležitosti.Tak trochu jsem doufala, že jako matka bude lidštější, ne vypočítává nezcitná mrcha jako v ostatních rolích. Ale v podstatě ztvárnila pokaždé hodně podobný typ ženy. Dle mého soudu by mnohem větší vnitřní konflikt vyvolala soucitná hlavní hrdinka, která by skutečně chtěla těm ženám pomoct a zároveň měla silnou potřebu uživit své děti. Zde je představena jako chladná prospěchářka oddávající se neřestem, je velice těžké k ní najít sympatie. Nejvíc jsou potrestány děti, zde o to horší, že je o matku připravil vlastní otec. Jednal ze žárlivosti? Chtěl se pomstít? Chtěl snad "napravit" nemorální jednání své ženy? Jednak by jinak, kdyby si byl vědom, jak to může dopadnout? Aniž bych zaujímala jakýkoliv postoj k potratům, hodně mnou otřásl příběh šestinásobné matky, která následkem potratu zemřela. zI když mluvíme o vině, každý má právo se obhajovat, zde nezanělo jediné slovo obhajoby ani žádné polehčující okolnosti. Byl udělan trest. Kdo z nás si myslí, že byl přiměřený? (27.05.2014)

Claude Chabrol se moudře vyhíbá jednoznačným soudům na téma potratu, ale mimořádně působivě v "Ženské záležitosti" ukazuje obludné pokrytectví Pétainova kolaborantského režimu a bere si na mušku falešnou morálku společnosti, která na jedné straně neváhá odsoudit k smrti andělíčkářku a zárověň vytváří podmínky, které Marii Latourové její "podnikání" umožnily. (08.02.2008)