Bohéma
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, Jan Hájek, David Novotný, Pavel Batěk, Petr Stach, Rostislav Novák ml. (více)Obsahy(1)
Heydrich (P. Marek) ve svém tajném nástupním projevu svým soukmenovcům přednesl, jak si to s Čechy dále představuje. Středoevropský prostor je podle něj potřeba od Čechů vyčistit a ty, které nepůjde ani přesídlit ani převychovat, je třeba zlikvidovat. Treuhänder Českého filmového ústředí, Willy Söhnel (J. Hájek), sudetský Němec a milenec herečky Lili Krallové (J. Bárdos, fiktivní postava Bohémy), byl projevu přítomen a s fanatickým hajlováním se s jeho myšlenkami plně ztotožnil. Po válce se mu pak podařilo prodat všechno, co udělal v rámci své funkce pro český film, a bez trestu zmizet z republiky. Sevření nacistické drtičky vrcholí. Filmová bohéma ale žije naplno, byť s vědomím, že se žádný z nich nemusí dožít rána. Buď se zapojují do odboje, jako třeba Štěpánek (M. Dlouhý) nebo Arnošt (M. Balcar), nebo navazují překotné milostné vztahy. Zásadní postavou je Miloš Havel (J. Plesl), předválečný filmový magnát, který podepsal příslovečnou smlouvu s ďáblem, když prodal své ateliéry Němcům. Na oplátku se ale mohou, dokonce se státní subvencí, natáčet české filmy. Herci a zaměstnanci Barrandova mají práci a kina praskají ve švech, i když všechny české filmy „zdobí" potupné německé titulky. Miloš Havel žije na hraně, musí se stýkat s Němci, ale zároveň poskytuje záchrannou síť mnoha potřebným. Na jedné straně se pořádají opulentní večírky, na straně druhé, za zdmi ateliérů, teče krev. Plakáty se jmény popravených za schvalování atentátu na Heydricha visí všude. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Je to špatný, atmosféra vůbec nefunguje, plus ta otřesně debilní vsuvka z osmašedesátýho to celý zabíjí. Nechápu, proč to Sedláček nenatáčel podle skutečnosti a Brdečková se nedržela dobových faktů. Takhle je z toho zbytečná a nepřehledná fikce, zasmrádlá červenou knihovnou. A hudba je naprosto zcestná. ()
Trochu zlepšení oproti minulému dílu. Celé to tak nějak víc drží pohromadě a má to skutečné napětí, aspoň někdy. Ale: Přečančaný a uměle vypadající byteček z roku 68 - Rašilov hraje dobře, ale proboha ať už nezpívá - to myslí vážně s tak škaredou Adinou Mandlovou? - a zas ti naháči... Každopádně asi se podívám i na další. ()
Za mě dobrej díl, hlavně díky pánům Dlouhému a Rašilovovi. Lilly Krallová už mi tady nevadila, spíš i naopak. Celkově byl díl lepší než první, o něco slabší, možná i srovnatelný s druhým. Čirou náhodou jsem si mimochodem pár hodin předtím pouštěl Anthropoid, takže jsem v ten samý den pohlédl na atentát ze dvou různých stran. ()
Dramaticky další jednotvárný díl se Sedláčkovým postelovým vodoznakem a aby toho nebylo dost, tvůrci se za rohem škodolibě baví reakcemi diváků na řádění tetky Julky z válečného Velkomaďarska. S vážností a kvalitně zahrané role Nového a Štěpánka, nevyužitý potenciál cimburovské scény a okolností kolem. ()
Myslím, že Bohéma přešlapuje mezi dvěma možnými dramaturgickými přístupy, ale nedrží se pořádně ani jednoho z nich. První by mohl být třeba "fassbinderovský" postmoderní pastiš, kde by se reálné slévalo se snovým a groteskním, a fikce by se mísila s útržky reality. To se sice ve scénáři občas jakoby utlumeně také děje (fiktivní snímky, uvolněné reálie), ale jako by nebyla vůle více zdůraznit hrany a obnažit švy: chtělo by to víc autorského gesta, víc vyhraněosti ve všem (stylizaci, stylistických prostředcích atd.) Druhý přístup je jako by dokudrama s pečlivou rekonostrukcí reálií. To se v Bohémě také děje, ale je to zas narušeno zbytky přístupu prvního a Bohéma tak bohužel díky této nevyhraněnosti slehává. Selhává rovněž po formální stánce: tempo je neexistující, herci ve větších scénách hlasově nekoordinovaní, zbývají jen více či méně podařené výjevy. Opět zdůrazňuji: mix hudby je strašně nepovedený, protože je příliš silná a překrývá všechno. Představitel mladého "Brdečky" stále příšerný. Rozhodně ten seriál není nijak podvratný či obrazoborecký, k tomu mu chybí výše uvedené. Škoda zrovna Seláček toho mohl být schopen. ()
Galerie (36)
Photo © Česká televize / Karel Cudlín
Zajímavosti (4)
- Nákladní vůz, kterým Němci svážejí odsouzené na popravu, je Mercedes-Benz L 1500 S LLG. Jedná se o lehký nákladní automobil vyrobený společností Daimler-Benz pro německý Wehrmacht a ve velkém měřítku pro hasičské sbory během druhé světové války. (sator)
- Podle autorky scénáře Terezy Brdečkové je odbojová činnost Zdeňka Štěpánka (Michal Dlouhý) pouhá fikce, nic takového se při studiu historických pramenů nezjistilo. (sator)
- Králová (Judit Bárdos) dostala darem vůz Tatra 75. Jednalo se o osobní automobil vyráběný českou automobilkou Tatra v Kopřivnici od roku 1934. Během pěti let bylo vyrobeno 4 501 kusů. Výroba byla ukončena v roce 1942. (sator)
Reklama