Láska s vůní pryskyřice

Role Františka byla jak napsaná přímo na tělo Valdo Müllerovi a jeho přirozenému chlapáctví. Asi každý má v rodině nějakého toho Františka, který třeba právě proto, že měl tvrdé dětství a vše si musel zajistit v životě sám, má jako jediný ten správný patent na rozum a všem radí. A běda jak si někdo chce něco dělat po svém. V jádru jsou tito lidé hodní a chtějí pro vás jen dobré, ale ta jejich neotesaná slupka je otravná a leckdo ji dokonce nezkousne. Věnovat se film hlouběji partě dřevařů a osudům samotného Hrubého, pak bych neměl výhrad. Chvilkami to ale vyšilovalo až amsi do abstraktna... Všichni byli z toho svého lesa celí podělaní, Bočanové když umře děda tak ji nenapadne nic jiného než při měsíčku podlehnout naondulovanému Vašutovi... Škoda. Ten drsný Franta Hrubý mě bavil i ty sázky o basu piv, zda na pět metrů zfoukne svíci či složí obří jedli... Líbil se mi i Frej coby vrátivší se z výkonu trestu zpět do party... Ale jak už zde padlo. Ty jednotlivé epizody nedržely pohromadě. Pod šílené lesní svatbě se prakticky nic neděje a žije se dál... atd... Škoda, mohlo to být za víc. Na stranu druhou jsem od toho nic nečekal a tak i tři hvězdy celkem jsou slušný průměr. Tři samorosty. * * * (30.09.2015)

Snímek těží samozřejmě z Müllerova chlapáctví a to jak toho vizuálního, tak toho předepsaného jeho filmové figuře. Tam se ale velmi rychle ukazuje, že to má lesní dělník s tím svým furiantstvím ve skutečnosti docela nahnuté. Jednak ho začíná zlobit zdravíčko a navíc mu hrozí, že zůstane sám, opuštěný. Je zvláštně příjemné sledovat ten jeho vzdor, marný boj s přicházejícím stářím a zoufalé pokusy odvrátit neodvratitelné. Líbil se mi tu celkem i Vašut, ovšem jeho starší a slavnější kolegové byli jaksi nepřesvědčiví. Nostalgie přesto zaúřadovala, film určitou atmosféru má a po letech se mi na něj koukalo celkem fajn. Hodnotím jako průměr. (05.05.2021)

Vlado Muller, bodrý a nezdolný horal. Dělá v lese, je tvrdej frajer, nepřizná slabiny, ale chyby už i někdy jo. Je nositelem moudrosti, ale shovívavý moc není. Konfliktní stárnoucí chlap. Pod slupkou se ale skrývá zlaté srdce. Jeho parťáci v práci jsou taky tvrdí, ale on si dává bacha, aby byl úplně nejtvrdší, až se o něj při těch jeho sázkách chlapi bojí. On to ale vždycky dokáže ustát. No a to je asi tak všechno. Že to zní jako úplná hovadina? Ano, ale není tomu tak úplně. Muller i ostatní herci odvádí dobrou práci a atmosféra taky nechybí. Jen ten smysl mi trochu uniká. Opět mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, tentokrát zaokrouhlím směrem dolů...65% (11.11.2011)

Milé překvapení. 1) Nic jsem nečekal. S ovladačem v ruce jsem byl připraven rychle probrouzdat filmem, zhlédnout scénky s 24letým Markem Vašutem - jediným důvodem, proč jsem si film natočil._____ 2) Čekalo mě milé překvapení - člověčenské herectví 48letého (!) Vlado Mullera (otce zpěváka Richarda Mullera). Příjemná atmosféra severočeských lesů spolu s absencí pro dobu typické vlezlé politické propagandy vytvořily pohodový trochu dojemný snímek o tom, jak to v životě někdy chodí. A i ten Vašut se tu neztratil... (07.07.2014)

“Jo, jenže já si připadám, jak prázdnej futrál. Tělo velký, ale síla už v něm není…“ Je velmi těžké přiznat si, že nemáte život ve svých rukou, že Vám všechno utíká mezi prsty, všechno v co jste věřil. Že musíte svůj život přehodnotit a pokusit se začít žít jinak, dokud je ještě čas... Láska s vůní pryskyřice možná není film, ke kterému by se Vám chtělo extra vracet, je to takový obyčejný příběh o obyčejném lidském osudu, nijak nevybočující z dobrého průměru naší domácí kinematografie. Zdobí jej však mimořádně dobré a velmi civilní herecké výkony především staré gardy, nádherně sugestivní hudba Angelo Michajlova a citlivě zakomponované poetické záběry přírody. (09.05.2015)