The House of Lost Souls
Režie:
Jiří HanibalKamera:
Josef VanišHudba:
Evžen IllínHrají:
Jiří Adamíra, Miroslav Zounar, Jana Štěpánková, Alexandra Myšková, Jiřina Jirásková, Vladimír Menšík, Jan Jánský, Josef Bláha, Ota Sklenčka (více)Obsahy(1)
Za zdmi blázince je jiný svět, ale motivy pro vraždu jsou tam možná stejné jako kdekoliv jinde... V lese v Jeseníkách je nalezen zastřelený chovanec nedaleké psychiatrické léčebny Franz Moose. Smrt, na které zdánlivě nikdo nemohl mít zájem, vyšetřují kapitán Havel (J. Adamíra) a poručík Mareš (M. Zounar). Brzy se ukáže, že pachatelem musel být někdo z ústavu, odkud Moose v noci před smrtí utekl. Podezření padá na doktora Koláře (R. Brzobohatý), který nemá na osudnou hodinu alibi, ale také na primáře Holého (J. Bláha), jenž tají svůj vztah s pohlednou mladou úřednicí Rýdlovou (J. Štěpánková). Kriminalisté jen pomalu rozkrývají síť drobných indicií, z nichž kterákoliv by mohla být klíčovým vodítkem k řešení. Moose například maloval obrazy s motivem květin, které rostou právě na louce, kde později zemřel. Při každém ze svých útěků přitom z léčebny směřoval právě tam. Otázka je, co a kde tento bývalý nacistický důstojník ukrýval, a kdo kromě něj o tom věděl… (Česká televize)
(více)Recenze (61)
Ponurá atmosferická kriminálka z útrob šedavých 60. let minulého století, jejíž největší devízou je plejáda výborných dobových herců, Achillovou patou pak obsazení a herecké výkony ,,neherců" (především chovanců ústavu) a režijní práce nevýrazného režiséra Jiřího Hanibala. Atmosféra psychiatrické léčebny je ale celkem autentická a výsledný dojem posiluje percepci filmu, který je až překvapivě komorní. Celá produkce a třeba kvalita filmového materiálu vypadá spíše, jakoby šlo o nějaký televizní projekt, než o regulérní celovečerní film určený pro kina. Subjektivně jsem měl také pocit, že se tenhle snímek v realizaci o pár let zpozdil, neboť bez znalosti faktografie jsem ho intuitivně řadil do kontextu filmové tvorby počátku, a ne konce 60. let... Složka detektivky ale naštěstí funguje a coby divák jsem byl v napětí až do finále v Hotelu Praha, což je velký klad. Kvality konkurenčních ,,kalašovek" (vyjma prvního Strachu) Dům ztracených duší ovšem zdaleka nedosahuje... Resumé: *** a půl hvězdičky ()
V rámci ČT-okurky ve stylu "Vykopáváme vlastní vykopávky" opět jedna solidní a poctivá detektivka s jen minimální dobovou politickou arogancí, která diváka nevyruší. Cením profesionální herecký výkon vyšetřovatelů (velmi solidní asistent Miroslav Zounar, Adamíra jako vždy), radost pohledět na svéráznou bytost Josefa Bláhy. Situaci příběhu i jeho scénář považuju za atraktivní, autorovo vypořádání se s ideologicky potentními lákadly (komunistická veřejná bezpečnost vs. církev a náboženství vs. dobový sociální rozměr šílenství) za elegantní. ()
"Smrt číhá za okny a hledí k Vaším duším. Obchází sem a tam. Slyšte, jak našlapuje lstivým ženským krokem.." V této ponuré krimi z prostředí psychiatrické léčebny číhá smrt doslova na každém kroku. Sympatická detektivní dvojici Jiří Adamíra a Miroslav Zounar tu obchází sem a tam a jako správní pozorovatelé lidských duší (nejen těch ztracených) dokáží nakonec přijít oné záhadě úmrtí chovance léčebny sudetského Němce Franz Mooseho na kloub. Pozorovat je u toho byl docela požitek. Trošku psycho bylo u toto poslouchat kakofonickou hudbu Evžena Illína, která ale jinak k prostředí, v němž se tato detektivka odehrává, skvěle pasovala. ()
Dobře vybudovaná depresivní a pochmurná atmosféra, která připomíná detektivky s mjr. Kalašem. Hodně dobré herecké obsazení, ale samotný děj se skoro neděje. Téměř by to mohla být rozhlasová hra, ale nenudil jsem se. Zdá se mi, že aspoň část exteriérů se natáčela v klášteře v Želivi. ()
Viděla jsem to uprostřed noci přímo v jedné z cel želivského domu ztracených duší, ale domnívám se, že i jinde by atmosféra dalece předčila všechno ostatní. Děj mi připadal trochu nepřehledný. Po několika hodinách už bych nedokázala říct, kdo byl na oddělení, když zmizel Moose, přestože to nezvykle žoviální Adamíra opakoval pořád dokola. ()
Reklama