Do neznáma

Film tak trochu pro introverty. Jednočlenná výprava na Mars, kde jediná komunikace se zbytkem světa probíhá pouze skrz obrazovku přece musí působit depresivně a osamělé. Chápu, že při porovnání třeba s "Marťanem" působí tento film jako zoufalý výkřik do tmy, protože je minimalistický a není pro každého. Já si jej užil. Se zdejším hodnocením moc nesouhlasím. (12.04.2017)

Stronga mám rád a celkem mi ta jeho one man show v tomhle filmu sedla. Svým způsobem jsem chápal i jeho duševní rozpoložení, kdy na jednu stranu chtěl mít od lidí klid na stranu druhou nejel na Mars zemřít, ale jel jej tam kolonizovat. Tyhle filmy z kosmu mám rád i já si vždy uvědomuji tu velikost toho nekonečného prostoru hned za těmi pár desítkami centimetry izolace, kabeláže a trupu vesmírné lodi... Skutečná to skořápka s křehkým tvorem uprostřed všemíra... Navíc ten omezený přístroji narvaný prostor nabízí možnosti k nejednomu dramatu... Od poloviny i mně ale film začal nudit navíc W. D. Stanaforth začal dělat dost nelogické úkony. Nejprve si coby znalec celého sytému lodi zcela debilním úkonem vyskratuje loď, pak přijde o vodu.... Nakonec záhadně přežívá s pár kapkami denně. Když si sám přeprogramoval otočení lodi a vymkl se kontrole...čekal jsem alespoň, že mine LZ.... Tím to krapet konec srazilo. Tohle totiž nebyl podobný příběh jako byl v Marťanovi. Škoda, potenciál to mělo velký. Dva momenty ale byly ve filmu slušné. Návštěva zásobovací lodi a jejích obyvatel na mne udělala dost velký dojem a pak první error na monitoru lodi Stanafortha. Dávám tedy za 3 rostlinky, ale notně okousané ! * * * (11.07.2018)

Onemanshow o tom, jak jednomu (možná) nadanýmu člověku jeho hybris nedovolila vidět jeho vlastní limity, nedovolila mu poslouchat varování ostatních, a on TO (ať už to "TO" bylo cokoliv) - nedokázal. Srovnání s marťanem se přímo nabízí - tam hrdina hned z kraje přijme možnost selhání (protože zná svoje limity) hodně se směje, což mu pomáhá udržet si nadhled a racionální odstup a překonat nenadálý překážky, a neuzavře svůj systém (cywe, zase ten Snowpiercer :-) ), ale komunikace aka výměna informací (se zemí, s lidma) je to první, co se snaží zařídit a udržet, a díky tomu všemu TO dokáže. Tenhle astronaut ja naproti tomu neustále krutě vážnej a patetickej, neposlouchá ostatní, i když by měl (ty dvě trosky na "kraji propasti", co netoužej po ničem jiným než se vrátit na zem - mezi lidi), a když to posere, je pořád tak vznešeně neomylnej, že radši svůj systém odstřihne a uzavře (informačně), než aby před ostatníma nesl následky svý chyby. A - jak jinak - zcvokne.V posledních scénách totiž nesledujeme nějakej triumf, nebo snad "nekonečnou krásu okamžiku" - sledujeme definitivní tragickou samotu šílenství. Proto za pět, milé děti. Howg. (07.11.2016)

Film s príbehom, ktorý v sebe skrýva potenciál ale vďaka príliš mnoho filozofii a monotónnosti stráca dych. Príbeh sa stane veľmi rýchlo monotónnym. Samotný „záver“ však je jednoznačným dôkazom toho, že celý príbeh má veľké nedostatky. M. Strong za „neúspech“ filmu rozhodne nemôže, on do toho dal všetko! Osobné hodnotenie: 59% (*) (06.04.2017)

Tohle dílko není žádné velkolepé sci-fi, ale minimalistické drama o muži, jehož životním cílem se stalo být prvním člověkem na Marsu. Do neznáma nám představuje jeho hlavní motivy, odhodlání, osamělost a boj sám se sebou i s vlastní technikou. Během sledování filmu jsem se ale nemohla ubránit pocitu, že to vše šlo pojmout ještě trošku lépe. I tak má ale tohle dílko co nabídnout, celkově tedy 72%. (28.11.2016)