Anna, sestra Jany

Byla to pro mne doba, kdy jsem tak jako každej normální puberťák hledal nějakou holku. Takže mi ten film tenkrát vyloženě sedl. Že to byla propagace spartakiády? To mi nevadilo. Cvičil jsem na ní zcela dobrovolně a užil si spousta srandy. Jsou pochopitelně lepší komedie. Ale na podobné filmy koukám více z nostalgie, než pro jejich kvalitu. A vcelku chápu, že dněšního mladého diváka to nemá čím oslovit. (07.04.2011)

Spartakiáda zde slouží v podstatě jen jako určení doby, ve které se ten celkem obyčejný příběh odehrává a vlastně slouží jako výchozí bod pro vystevení příběhu. Nápad, který měly holky je naprostá klasika, která je hojně využívaná a zneužívaná. U nás ve třídě to bylo to samé. Kluci taky procházeli takovou zkouškou. Odhalila je češtinářka. Ta si všimla, že děvčata mají drobnou a téměř neslyšitelnou odchylku v hlase, takže je parádně nachytala při zkoušení. Oficiální text distributora mi příjde jako škodolibý výsměch době. Každá doba měla holt své. Aby se taky jednou někdo neposmíval tomu, v čem teď žijeme. Mě nezajímá, kdo si co odškrtnul nebo kdo získal jakoukoliv medaily za to či ono. (23.08.2012)

Nikdy v životě jsem neviděla větší vymývač mozků než spartakiádu...Díky bohu takhle slaboduchý film zachránil perfektní herec tehdy ještě štěně Vladimír Dlouhý. Co jsem ovšem brala jako naprostou ptákovinu byl orchestr, který hrál při odjezdu cvičenců do Prahy...Navíc jak je možné, že se Anna v Praze neztratila a spolehlivě našla cestu nejen do školy kde přespávali nebo co ale i k Ondrovi...divné...ale nic co by mě uráželo. (04.10.2012)

Překvapivě skoro celou dobu trvání příjemný a civilní film o první lásce, okořeněný přítomností děvčat - dvojčat. Na pozadí se odehrávaly přípravy na Spartakiádu. Ke konci s odjezdem do Prahy se ale příběh zlomí a je dost poplatný době vzniku. Oslava mládí (a míru...) v betonových monstrech, zatímco stará Praha chátrala pod lešením. Také chování dospělých bylo dost hloupé, a to jak otce, tak soudružky učitelky. Poslední minuty byly tedy spíše dokumentem, připomínajícím tehdejší dobu. Něco podobného dnes můžeme vidět leda v KLDR. Propaganda na konci dojem sice zkazila, i tak jsem viděl rád Luďka Munzara či Milenu Dvorskou. (15.02.2024)

Mne sa to celkom páčilo. Neviem, ako to hodnotili ľudia v čase vzniku filmu, ale dnes sa na spartakiádu môžete pokojne pozrieť s úsmevom, už je to za nami. Príbeh milý, na dnešné pomery až naivne nevinný. Scenár prostý, ako základoškolský sloh a aj tej ideológie tam bolo, chvalabohu, poskromne. Vrámci československej tvorby pre deti, mi to príde nadpriemerné. (06.07.2016)