Interiéry

Mě si snad ty komplikované filmové rodiny vybírají, jinak to snad ani není možné, že mám na ně takové štěstí (nebo smůlu). A to bylo dneska ještě navíc venku maximálně pochmurné počasí, takže když to sečtu dohromady, nic pozitivního z toho asi nebude. Jednu z vět, která ve filmu zazněla, bych ráda použila i tady. A ta zněla v tom duchu, že v téhle rodině nebylo žádné místo pro opravdové city a já s tím naprosto souhlasím, protože se to týkalo i tak trochu mě samotné. Řešení jejich problémů mě totiž moc nezajímalo, k tomu občas trochu hysterie, teatrálnosti a na to já jsem asi dnes neměla tu správnou náladu a tak jsem se cítila vzhledem k celému tomu jejich rodinnému klanu dost odosobněná. Já vím, že je Woody samý červený čtvereček, viděla jsem s ním jen zatím sedm filmů, které byly o level lepší a já měla dnes asi smůlu při výběru a nebo že by to počasí........... (11.11.2013)

Vskutku záměrně bergmanovské pojetí bolestného soužití nudných vypruzenců, mrtvolně strnulých ve svých pózách, stejně, jako interiéry, v nichž pronášejí své neživé dialogy, až do obrození, jež přichází s postavou Pearl, která je sice opačným, jásavým typem plným života, ovšem tím nešťastným způsobem, který nedovolí opustit záporné hodnoty na stupnici mých sympatií, takže za mě po dvou hvězdách, za zprostředkované nahlédnutí do míst, kterých bych nechtěla být součástí... (17.09.2013)

Woody Allen ma šokoval. Že ten cynik z najcynickejších dokázal s vážnou precíznosťou vystavať rodinnú ságu s detailným poukázaním na každú jednu postavu so svojimi vášňami, emóciami, túžbami? K tomu v jasnom bergmanovskom duchu? Neuveriteľné! Osudy postáv či len kontrastné charaktery ma tak ponorili do deja, že som vychutnávala rad za radom všetky scény. Nádherný zážitok a Woodyho by som - pokiaľ by nefilozofoval - nespoznala. Kto nemá rád Bergmana, nech sa tomuto vyhne. Najúprimnejšie vzdanie holdu švédskemu velikánovi. (12.08.2010)

První Allenův nekomediální film dopadl překvapivě dobře a zkušenost, kterou zde udělal, začal využívat i ve svých dalších projektech - ty pak byly většinou kombinací obou nyní již vyzkoušených poloh, tedy jak komediální, tak psychologicko-dramatické (ostatně tonto model Mistr částečně použil už ve svém předchozím filmu Annie Hallová). Interiéry - velmi komorní a subtilní snímek - jsou příjemným zpestřením v dosud poměrně monotématické Woodyho tvorbě. (11.08.2005)

Nemá to allenovský šmrnc, altmanovský cynizmus, ani bergmanovské dusno. Ale vyzerá to presne tak, ako Allen chcel. Chvíľu trvá, kým sa postavy vyfarbia, možno až príliš dlho, ale potom som si uvedomil, že scenár nie je len ďalšou prevarenou variáciou x-tých rodinných peripetií. Alebo možno je, ale mne to nevadilo. Áno, postavy sú nesympatické, počúvať premúdrelé reči intelektuálov nie je žiadna zábava a obzvlášť v interiéroch, tam ich je totiž dobre počuť. Ale...je to presne také, ako Allen chcel. Trochu života priniesla nová frajerka starého chcípaka, ktorá občas preniesla niečo na prvé počutie síce primitívne, ale v konečnom dôsledku vôbec nie od veci. (29.10.2015)