RYTMUS sídliskový sen

Nebudem vypisovat všetko prečo si myslím že tento dokument nebol dobrý, iba jednu vec si nemôžem odpustiť. Celý názov filmu je zavádzajúci. Toto nieje žiaden film o ,,rytmusovi,, jeho začiatkoch, kariére a pesničkách. Je to film o Patrikovi, jeho osobnom živote, aký je, bez jeho mediálnej stránky. Pre to nechápem názov. 2* za časť z Indie :D (20.12.2015)

Najväčším kladom je, že snímka odhalila a potvrdila, že "náš" sídliskový cigi je pôvodom z Indie, ako v podstate všetci rómovia. Neviem čo iné by aj Paťo čakal, možno si v kútiku srdca prial, že je z Bronxu. Toto nie je dokument, toto je reality show. Pôvod a vzťahy v rodine sa stali základom dokumentu, ktorý len v obmedzenej forme načrtáva jeho hudobný "vzostup". Práve ten mal predstavovať ústrednú líniu snímky a vzťahy mali len dokresľovať jeho hviezdny vývoj. Posadiť hiphopera na gauč, sledovať jeho reakcie a žmýkať z neho emócie nie je práve najšťastnejšie riešenie, ako priniesť divákovi pravdivý zážitok. Následkom toho sa z dokumentu stala elégia Patrika Vrbovského a zároveň podvratná óda na Rytmausa. Amatérske prevedenie s maskou profesionality určite robí z raperského objektu režiséra Mira Drobného ľahko zabudnuteľnú figúrku slovenskej smotánky. (01.06.2019)

Myslím, že každý svojprávny človek s občianskym preukazom a nech je sebemenší Rytmusov fanúšik musí uznať, že ako film toto stojí skrátka zahovno. O to viac ako "vážne" sa to celé berie. Tržba bezmála pol mega chápem jedine tak, že trademark PATRIK VRBOVSKÝ dokáže premeniť na zlato hocičo. Jemu zato patrí rešpekt. Ale všetkým ostatným, počnúc filmovým štábom (najmä tými za písacími strojmi), za kamerou, pred kamerou a v neposlednom rade tým, ktorým stačí vidieť obludný kropaj tečúci bradou spod čávových cool čiernych sanglasou... Za demonštráciu, že za málo peňazí a ešte menej muziky sa dá trhnúť... Ehm... Veľa peňazí?? (23.03.2016)

Dokument naprosto v pohodě - jeho hodnocení tady na ČSFD (31%) neodráží kvality filmového díla, ale postoj uživatelů ČSFD k Patriku Vrbovskému. A jejich postoj se odvíjí od jeho úspěchu a trochu nešťastnému způsobu, jakým se ho rozhodl prezentovat, totiž vystavovat ho všem na odiv. Že je to ale umělec, o tom nemůže být sporu. Dokonce se přikláním k názoru (jeho tvorbu tak dobře neznám), že je to kvalitní umělec. Písně, které v dokumentu zazněly, se mi líbily a ten úryvek s romskými nápěvy, ten mi přišel vynikající, byť už mi něco takového před lety servíroval Gipsy.cz na Romano hiphop. A jestli věřím, že je Vrbovský oprávněným romským rebelem? Ve vztahu k rodině nikoliv, to by v celkem pokročilém věku nevyužíval ten mama hotel. Ve vztahu k rasistické společnosti má ale na Slovensku 5 a v Česku 10 miliónů oprávněných důvodů k nasranosti. I tady to zavání bandou rasistů, kteří se můžou pominout, když vidí cigána ve vatě. Ubližujete tím ale nejvíc sami sobě, myslete na to, myslete na sebe, soustřeďte se na sebe. Jinak- co jsem se z filmu fakt nedozvěděl, jak se na tu kariéru připravoval, a jak ji budoval. Soukromí jsme ale promrskali řádně. (11.05.2016)

Ale proč ne, osobně proti panu Vrbovskému vlastně nic moc nemám. Vypracoval se nahoru, protože se u nás najde dostatek lidí, kteří jsou ochotní jeho texty poslouchat a jeho image akceptovat. Tohle ovšem ne. Něco co by možná objektivně bylo na jedno možná dvě hvězdy jako silně průměrný a nepříliš slušně konstruovaný dokument o jedné z výrazných hudebních tváří porozpadového československa, je tady podminován absencí směrodatných či významných momentů z raperova života a zredukován v prachsprostou repetici toho samého pořád dokola. Do toho ještě jakési meta vklady samotného interpreta který sleduje vlastní film a učiňuje na jeho adresu osobité komentáře a bezprostřední reakce. Ne nadarmo mi tenhle přístup připomněl meta segmenty z Zprávy TV Onion, kde ovšem alespoň sloužily slušné nadsázce, nikoliv osobním ambicím rádoby historicky podstatné superstar s krizí identity. Což jen dokazují momenty zaměřující se na jeho aktuální vztahovou stránku a hledání kořenů až kdesi v Indii. Chápu, proč tohle pro někoho může být hisotoricky významné či všeobecně poučné ale zároveň se přiznávám k tomu, že z mého pohledu je to nadmíru zbytečná snaha o další formu sebepropagace, která mě nechala ledově chladným. Ba naopak mě přesvědčila v tom, že nemá smysl podobným snahám přidávat na důležitosti vlastním, byť jen mizivým zájmem. Nemluvě o tom, že pan Miro Drobný je tak obratný a přirozený dokumentarista, e z toho jde až hlava kolem. A ano, to byl sarkazmus. (23.08.2015)