Gandahar

Poslední režisérský animovaný počin Reného Lalouxe je v porovnání se starší Divokou planetou o několik tříd výše a to v mnoha rovinách. Jasně, že svoji roli hraje věkový odstup 15-ti let a na Divoké planetě se podepsal zub času, ale Gandahar je zkrátka o dost ucelenější a zábavnější vůbec. Pokud vás Divoká planeta fascinovala svoji bizarností, fantaskním světem a surreálnou atmosfou, tak nebudete vůbec litovat i zde! Prostý příběh zato opět s alegorickým podtextem a kosmickým až duchovním nádechem. Při prvním zjevení armády černých kovových robotů šel vyloženě mráz po zádech, čemuž výtečně pomáhala hudba a zvuková stránka. Po celou dobu výborně příběhu sekundovala. Stejně jako v případě Divoké planety jsem mohl spatřit pozoruhodné nápady v univerzu Gandaharu. Radost se kochat omračujícím vizuálem. Animák Gandahar bych také nedoporučoval pro nejmladší diváky, protože by mohl působit příliš pochmurně a možná strašidelně. (09.11.2015)

No teda whoow--Tolik fantasie naprosto utržené ze surrealistického řetězu..Kde jsou ti tvůrci?Kde je toho víc?Jaktože tohle není více známé(85hodnocení???)?Zasraný Disney a jeho velkoočičkovský sentiment!..Tak úžasné až psychedelické orgie naprosto bez svazujících mantinelů se vidí jen málokdy....Pár zádrhelů a nečistot si v tom asi taky každý najde ale to jsou jen drobnosti, které Gandaharu jako celku něják zásadně neškodí=krása! (21.02.2011)

Laloux je očividně vizionář, kterému není fantazie ani originalita vůbec cizí, a ukazuje to v každém svém filmu. Zpracováním je to bohužel takové surrealistické, což člověka nějak extrémně nechytne, ale další parádní časový paradox jako v Pánech času dělá z tohohle animáku velmi nadprůměrnou věc. 85% (29.05.2021)

Lepší než The Fantastic Planet. Na takto rozmanitý svět člověk potřebuje hodně fantaskní představivost a Laloux jí má. Škoda, že jí nevyužil víckrát. Velmi mi připomíná různé světy vytvořené scifi spisovateli staré školy s takovou tou promyšleností do detailu (předlohu jsem na druhou stranu nečetl, takže netuším kolik si toho Laloux dotvořil sám). (05.07.2010)

Ano. Takto má vypadat skutečná sci-fi. Je tristní, že jí není dopřáno větší pozornosti. Je to ale asi dáno tím, že Gandahar nabízí místo prosté akce naopak autorovu imaginaci - a ta se zpravidla spíše odsouvá do pozadí. Gandahar je jeden z nejlepších zástupců svého žánru, který bych s klidným svědomím řadil vedle Kubrickovy Vesmírné odysey nebo japonského filmu Ghost in the Shell. Ty čtyři hvězdičky jsou vlastně nadsazené, protože podobných námětů je v tištěné podobě mraky. Ale na filmovém plátně, kde vládnou Vetřelci, Matrixové a Blade Runnerové (a to jsou bezesporu ty lepší snímky) je Gandahar zjevením. Souvisí to pravděpodobně i s tím, že zachovává původní Asimovovu představu o cizích světech a nepřekrucuje ji do masového mainstreamu, jako se to stalo s jinou jeho klasikou Já, robot. Nakonec bych ještě rád podotknul, že po dějové stránce Gandahar připomíná jiný kreslený film a to Oheň a led od R. Bakshiho, který sice není na tak vysoké úrovni (a navíc se jedná o fantasy), ale přesto bych vám ho doporučil, pokud vás Lalouxův snímek oslovil (29.01.2008)