Nezdolná Kimmy Schmidt

V roce 2017 jsem projel první sérii a kousek druhé - seriál mě nenadchnul, částečně vinou slabší druhé série a tehdejším přesycením sitcomů z New Yorku. Teď, o tři roky později jsem, coby nadšený fanoušek interaktivních pořadů (choose-your-own-adventure), zkouknul interaktivní speciál Kimmy vs. the Reverend a následně během tří týdnů i kompletní UKS. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem o něco více dospěl, jestli jsem více znal parodované reálie, jestli jsem trpěl nedostatkem nezdolného optimismu Leslie Knope nebo jestli to byla pouze shoda s prezentovanými myšlenkami, a morálními poselstvími, každopádně jsem si to užil o dost více než v roce 2017. Je to celé sympaticky osobité - kde jiné sitcomy jdou klasickou cestou kariéra-protějšek-dítě, zde se převážně řeší pouze to první. S vyjmenovanou trojicí často přicházejí emotivní momenty, zde jsou tyto mnohdy neoddělitelně spjaty s pobytem v bunkru, na který se nezapomíná ani po čtyřech sériích. (10.09.2017)

1. série: Přesto, že se tento seriál může zdát jako úplně debilní, praštěný a bez smyslu, naopak je tento sitcom pro znalé a inteligentní diváky, kteří se orientují v americké kultuře a politice. Scénář je napsaný naprosto úžasně a geniálně, ale až časem a postupem epizod dívák pozná, že je mířený hlavně satiricky, ironicky, politicky nekorektně a sociálně-kriticky. Už jen to, jak jsou zdejší postavy naprostými alegoriemi na odporné lidské vlastnosti, se kterými se setkáváme všude a každý den. Často vypouštějí z úst to, co se nikdy neříká a nemělo by se říkat nahlas. Obzvláště se tu poukazuje na rasismus, nadřazenost bílé rasy, vztahy Američanů s původními obyvateli, sílu médiií, alkoholismus, užívání drog a spoustu dalších společenských tabu, o kterých se moc nemluví. Tina Fey je prostě geniální tvůrkyně, která nebude asi nikdy patřičně doceněná a lidem, kteří se rozhodnou Kimmy sledovat jen pro zábavu a nebudou číst mezi řádky a poslouchat skryté narážky, unikne podstata celé této tvorby. 2. série: Nejslabší série celého seriálu. Opravdu dost pokulhává humor, a ač se soustředí nejvíce asi na postavu Tita, bohužel to nestačí a scénář má hodně hluchá místa a některé epizody opravdu nudí. To ale není důvod, proč bych to s tímhle seriálem měla vzdát, protože další série slibují hodně. Ve 3. sérii: se z Kimmy stává vysokoškolačka a k tomu feministka, proto tu máme hodně dílů o ženské síle, nerovnosti žen, ženách jako objektech, ale taky o virálním šíření příspěvků na internetu, církvi a spousty dalších ožehavých témat. Sice kvalitou dílů asi nedosáhne na první sérii, ale pořád je to hodně kvalitní záležitost, co se humoru týče a nepřestává mě to bavit. 4. série začíná přitvrzovat, co se společenské kritiky týče a dává na odiv problematiku spojenou s hnutím #metoo, pracovní morálkou a korupcí a nakonec dává i jedinečnou příležitost podívat se na díl, který ukazuje, kam by osud Kimmy směřoval, kdyby se v patnácti letech rozhodla nenastoupit do reverendovy dodávky. Kvalitativně hodně podobné první a třetí sérii. Je mi hodně líto, že Kimmy končí, ale myslím, že konec zvládli tvůrci zapracovat elegantně, dojemně, ale zároveň i šťastně a nechali nás rozloučit se s Kimmy opravdu oduševněle a příjemně. Ač je to už dlouho, co jsem tento seriál dokoukala, často si na něj vzpomínám a myslím, že není vyloučeno, že si ho někdy sjedu zase od začátku. (29.02.2020)

povedený sitcom rochnící se v přepálenosti a místy bizarním humoru.I když to ze začátku moc nevypadalo,nakonec všechno zafungovalo lépe než sem čekal a když jsem měl menší pauzu (dával jsem všechny série za sebou),zjistil sem,že mi tyhle groteskní postavičky chybí.Škoda,že z Tituse udělali v poslední řadě skoro až nesnesitelného pablba (ne snad že by nebyl "svůj" od začátku,ale ve čtvrté řadě už to bylo moc)...70% (30.04.2019)

Kimmy Schmidt žila patnáct let v podzemním bunkru, unesená šíleným reverendem v domnění, že svět skončil. Teď je zachráněná, a že má sakra co dohánět. Hlavní ovšem je, že to přežila a se vším se vypořádala, protože je nerozbitná. UKS stojí především na totálně absurdním humoru, který často balancuje na hranici trapnosti, mnohdy bránici polechtá heverem, ale mnohdy tu hranici taky o hodně překročí. Velká porce vtipů je vyloženě infantilní (Dong, prdění), ale jako celek je to svěží a hravé. Pro mě dosud neznámá představitelka Kimmy, roztomilá Ellie Kemper, má přesný komediální timing, a zdatně jí sekundují 30rockoví veteráni Jenna a D'Fwan v možná ještě praštěnějších rolích. Určitě se nejedná o žádné nevídané komediální zjevení, a do pětihvězdy má daleko, čtvrtá ale utekla jen o kousek. Tina Fey se skutečně nezapře, ať už humorem, nebo příjemně nenuceným feministickým vyzněním (females are strong as hell!), a u úvodních titulků se spokojeně culím vždycky. 1. série - 70%. Po druhé sérii zvyšuju na 4, ve srovnání s mizérií, jakou momentálně představují TBBT, The Odd Couple nebo 2 Broke Girls je pohodový a spolehlivě vtipný sitcom jako UKS skoro vzácností. 2. série 80%. (10.03.2015)

Taková ta klasika, kdy několik hlavních postav hledá svoji rovnováhu, učí se mít sami sebe rádi a postavit se svým démonům. A bylo by to i fajn a to i přestože, sem tohle téma už viděl stokrát, problém spočívá v tom že to stokrát, bylo jinde lépe zpracováno. Tady se do vážných témat, míchá humor, který je většinu dost špatný a když neni špatný, tak je spíš takový na lehké pousmání. Z těch všech podivných postav, mi překvapivě sedla Jacqueline, která nebyla tak otravná jako zbytek. Naštěstí sou teď na Netflixu jen první dvě série, takže se nemusím dívat na další dvě zbývající a přesto můžu mít ze se dobrý pocit, že sem seriálu dal svůj čas a mohl ho tak náležitě ohodnotit. (25.05.2024)