Labyrint

Sice se to zpočátku nezdálo, ale z první série se vyklubalo fakt výtečně propletené bludiště plné temných chodeb a zákoutí, při jejichž prohlídce nejednou silně zamrazí. Propracovaný děj zvolna vtahuje do celého dramatu, krůček po krůčku odhaluje malé dílky šílené mozaiky, vytváří dostatečně napjatou atmosféru, hraje si s různými očekáváními a místy navozuje dojem jisté bezvýchodnosti nebo nemožnosti zvratu. Poslední soud může být rozhodně pro psychopatickou mysl rájem nápadů a celá řada toho krásně využívá. Naopak trošku překombinovaně působí série druhá, která má na jednu stranu zajímavější motiv spočívající ve střežení tajemství pokrevní linie, ale na druhou stranu sleduje až příliš mnoho slepých uliček, v nichž se poutník může poměrně snadno ztratit beze stopy. Všechny ostatní atributy, včetně těch hereckých, ale prakticky zůstávají na nastavené úrovni, takže dohromady to stále tvoří poutavou a zábavnou podívanou, v níž se klubko osudu postupně rozplétá v nit vedoucí až ke konečnému rozluštění. S1 - 85 %, S2 - 75 % (12.10.2015)

Komentář je především ke třetí sérii, ale zároveň charakterizuje i předchozí dvě série. Jiří Strach má dvě skvělé vlastnosti. Umí perfektně navodit příslušnou atmosféru (o napětí a spádu nemluvě) a umí si přesně vybrat herce - vousatý a prošedivělý Jiří Langmajer má neuvěřitelné charisma i po padesátce. Bohužel v případě seriálového Labyrintu (jakožto i u jeho dalších podobně laděných děl s mysteriózní tematikou) bolestně selhává s výběrem scénáře. Třetí série Labyrintu má sice stále dokonalou atmosféru (čemuž opět napomáhají neokoukané lokace Brna a jeho okolí), ale zápletka a motivace všech zločinců je ve výsledku nakonec komická a směšná, což pokaždé potvrzují závěrečné díly všech tří dosavadních sérií (řeč je hlavně především o překombinovaných motivacích s divokými souvislostmi). Labyrint se postupně okoukává, protože major Remeš a jeho tým pokaždé řeší totéž, a vraždy s náboženskými motivy byly okoukané už v době největší literární slávy Dana Browna. Osobně si myslím, že Jiří Strach by měl místo Petra Hudského angažovat nějakého nového scénáristu, který by přišel s něčím novým, jinak hrozí, že se Labyrint stane vyčpělým dílem, kterému se příští generace bude jenom smát. (15.10.2018)

Dobře Lotrando udělal, že se vybodnul na loupežnictví, jako režisér určitě budí větší respekt. Labyrint se mi trefil do vkusu, aniž bych se chtěl někoho dotknout, tak náboženství a zločin k sobě podle mě jdou jako pravá a levá. I když mám výhrady k počtu postav ve druhé sérii a rušivé komediálnosti ve třetí, celkový dojem je takový, že o Stracha nemám strach. (03.03.2023)

Nepovedlo se to a vedle televizních pohádek mi to přijde jako nejslabší Strachova věc (i když si zde zahrál a udělal promo na Osmy). Je to zbytečné dlouhé, natahované, překombinované. Očekávání jsou vysoká a rozuzlení je takové nijaké, vlastně obyčejné. A stejně jsme se nedozvěděli, kde ta rodina přišla na toho Bosche zrovna. Kamera vynikající, lokace výborné, hudba ušla, ale bylo to celé neživotné, bez náboje, a i když tam každou chvíli něco vybuchlo, chyběly mi z logiky děje vyplývající zvraty, nabušenější finále, nějaká překvapení navíc. Vlastně i těch mrtvých mohlo být míň, často mi to přišlo takové samoúčelné. Raději nepromýšlím logické linky, musel bych se ptát na ten hrad, ty dva stavbaře klece, odkud se vzaly ty mince (jasně, Karel je posílal, ale kde je vzal?), na několik postav a důvody, proč tam jsou, a vlastně by mě zajímala i odpověď na otázku, která v seriálu alibisticky zazní, ale bez odpovědi - nešlo to udělat jednodušeji? Navíc těch sedm dílů je skutečně moc, postav příliš, a od třetího, čtvrtého dílu to nudilo, navíc jsem si říkal, že se může stát už cokoliv, třeba že zbytky hradu zasáhne meteorit nebo že v tom jede ta slovenská anorektická policajtka nebo možná i Donutilova postava, protože se skutečně mohlo stát cokoliv. ---------- Průběžné poznámky: vynikající kamera a nálada, hodně linií, jež jsem zvědav, jak se nakonec spletou a propletou, trochu mi tam vadí drsňačka Kanócz, které tu její drsnost nějak nevěřím, navíc vypadá jako chodící reklama na anorexii. Zatím dost dobrý začátek, herci jsou myslím schválně tlačeni do klidnější polohy, uvidíme, jak dál. Sedm dílů je moc, jak se ukazuje. Sice na konci každého máme šokující cliffhanger, ale prostě tři díly u předchozích Strachových projektů stačily. Navíc je znát jistá únava materiálu - jako diváka už mne ty zvraty začínají nudit a přijdou mi jako zvraty pro zvraty, nikoliv z logiky děje. Také policisté se občas chovají poněkud tupě. Stále vynikající kamera, atmosféra, ale napětí klesá a stává se sterilním. Někdy je to celé divné s těmi průchody jeskyněmi - to vážně policajti šli z kostela chodbou dva dny? Protože mezitím se ztratí Slovena, a říká se, že byla pryč dva dny. Policajti často jednají jako s klapkami na očích. Po 6. díle si říkám, že to snad nebude tak jalová historka, jak se zdá tento díl naznačovat. Příslibů tedy bylo daleko víc. Takové haló kvůli jedné bratropomstě? A ten Hieronymus Bosch je tady jen pro okrasu, aby to líp vypadalo? C'mon! (01.09.2015)