Labyrint

Inspirovali se severskou detektivkou - dobře, ve Skandinávii je nedostatek sluníčka, a tak z toho může lidem (scénáristům) začít hrabat, ale u nás? Proč? Závěr pak jako ze špatné britské detektivky překombinovaný a složitý jako dvoják žebř (připomněl mi pro změnu slečnu Marplovou). Ono koketovat s absolutním zlem je dneska velmi moderní - člověka to přitahuje, ač se toho podvědomě bojí, ale je to krajně nebezpečné, v tomhle případě minimálně tím, že autor scénáře nějak nevěděl, jak z toho všeho ven a tak musel nastoupit závěr ve stylu deus ex machina (aneb kam čert...) a završit to inspekcí. Podle mě samotný příběh není úplně špatný, ale chtělo to lépe jej promyslet, zkrátit (tak na max 3 díly jako v předchozích případech Ďáblovy lsti a Ztracené brány) a vynechat tu přehršel mrtvých (zejména ty výbuchy považuji za docela zbytečné) a některé exkurze do osobních vztahů hl. protagonistů. Langmajer dobře zahráno, zbytek nerušil, Strach jako režisér umí, ale scénáristy by si podle mě měl vybírat lépe. Ale jinak dobrý, takže dohromady za tři a půl. (14.10.2015)

Dobře Lotrando udělal, že se vybodnul na loupežnictví, jako režisér určitě budí větší respekt. Labyrint se mi trefil do vkusu, aniž bych se chtěl někoho dotknout, tak náboženství a zločin k sobě podle mě jdou jako pravá a levá. I když mám výhrady k počtu postav ve druhé sérii a rušivé komediálnosti ve třetí, celkový dojem je takový, že o Stracha nemám strach. (03.03.2023)

Nepovedlo se to a vedle televizních pohádek mi to přijde jako nejslabší Strachova věc (i když si zde zahrál a udělal promo na Osmy). Je to zbytečné dlouhé, natahované, překombinované. Očekávání jsou vysoká a rozuzlení je takové nijaké, vlastně obyčejné. A stejně jsme se nedozvěděli, kde ta rodina přišla na toho Bosche zrovna. Kamera vynikající, lokace výborné, hudba ušla, ale bylo to celé neživotné, bez náboje, a i když tam každou chvíli něco vybuchlo, chyběly mi z logiky děje vyplývající zvraty, nabušenější finále, nějaká překvapení navíc. Vlastně i těch mrtvých mohlo být míň, často mi to přišlo takové samoúčelné. Raději nepromýšlím logické linky, musel bych se ptát na ten hrad, ty dva stavbaře klece, odkud se vzaly ty mince (jasně, Karel je posílal, ale kde je vzal?), na několik postav a důvody, proč tam jsou, a vlastně by mě zajímala i odpověď na otázku, která v seriálu alibisticky zazní, ale bez odpovědi - nešlo to udělat jednodušeji? Navíc těch sedm dílů je skutečně moc, postav příliš, a od třetího, čtvrtého dílu to nudilo, navíc jsem si říkal, že se může stát už cokoliv, třeba že zbytky hradu zasáhne meteorit nebo že v tom jede ta slovenská anorektická policajtka nebo možná i Donutilova postava, protože se skutečně mohlo stát cokoliv. ---------- Průběžné poznámky: vynikající kamera a nálada, hodně linií, jež jsem zvědav, jak se nakonec spletou a propletou, trochu mi tam vadí drsňačka Kanócz, které tu její drsnost nějak nevěřím, navíc vypadá jako chodící reklama na anorexii. Zatím dost dobrý začátek, herci jsou myslím schválně tlačeni do klidnější polohy, uvidíme, jak dál. Sedm dílů je moc, jak se ukazuje. Sice na konci každého máme šokující cliffhanger, ale prostě tři díly u předchozích Strachových projektů stačily. Navíc je znát jistá únava materiálu - jako diváka už mne ty zvraty začínají nudit a přijdou mi jako zvraty pro zvraty, nikoliv z logiky děje. Také policisté se občas chovají poněkud tupě. Stále vynikající kamera, atmosféra, ale napětí klesá a stává se sterilním. Někdy je to celé divné s těmi průchody jeskyněmi - to vážně policajti šli z kostela chodbou dva dny? Protože mezitím se ztratí Slovena, a říká se, že byla pryč dva dny. Policajti často jednají jako s klapkami na očích. Po 6. díle si říkám, že to snad nebude tak jalová historka, jak se zdá tento díl naznačovat. Příslibů tedy bylo daleko víc. Takové haló kvůli jedné bratropomstě? A ten Hieronymus Bosch je tady jen pro okrasu, aby to líp vypadalo? C'mon! (01.09.2015)

Po pilotu klasické zoufalství: při repetitivních shrnovačkách vyšetřování jsem se modlil, aby postavy radši poodhalily něco ze svého soukromí, když to začaly dělat, modlil jsem se, aby raději držely hubu. Inspiraci scandinoir zatím vidím jenom v lehkém náznaku politické roviny, jinak rozbředlé, psychologicky naprosto duté a vizuálně třeskutě čétéčkové (včetně frontální palby otravnou hudbou). Jestli se vrcholy skandinávské krimi prezentují tím, že vás navzdory prvotní nesourodosti různých linií okamžitě vtáhnou do velmi životného světa, tak Labyrint spíš připomíná odfláknuté bludiště v zámeckém parku, u nějž je vám ukradené, kde se zrovna nacházíte a těšíte se, až si venku dáte pivo a párek. (01.09.2015)

Když mi kolegyně asi potřetí v jeden den řekla, ať si Labyrint najdu na ivysílání (když nemám tu televizi), že tohle je prostě po nějaké době slušný český počin... tak mi došlo, že než mít průvan v uších, bude lepší si to pustit. Nelituju, opravdu to je povedené, jen od jisté chvíle v závěru šestého dílu už jsem moc nevnímala, co se děje. Dalo by se říct, že jsem byla ochromená výbuchem, a že rozuzlení zápletky jsem dokoukala jen setrvačností. Herecké obsazení i režisérská židle nebyly zadány systémem kámen-nůžky-papír, všichni mi přišli kompetentní, jen ten scénář, který na začátku slušně šlapal i s vymknutým kotníkem, do cíle dokulhal jen ztěží. (18.10.2015)