Labyrint

Inspirovali se severskou detektivkou - dobře, ve Skandinávii je nedostatek sluníčka, a tak z toho může lidem (scénáristům) začít hrabat, ale u nás? Proč? Závěr pak jako ze špatné britské detektivky překombinovaný a složitý jako dvoják žebř (připomněl mi pro změnu slečnu Marplovou). Ono koketovat s absolutním zlem je dneska velmi moderní - člověka to přitahuje, ač se toho podvědomě bojí, ale je to krajně nebezpečné, v tomhle případě minimálně tím, že autor scénáře nějak nevěděl, jak z toho všeho ven a tak musel nastoupit závěr ve stylu deus ex machina (aneb kam čert...) a završit to inspekcí. Podle mě samotný příběh není úplně špatný, ale chtělo to lépe jej promyslet, zkrátit (tak na max 3 díly jako v předchozích případech Ďáblovy lsti a Ztracené brány) a vynechat tu přehršel mrtvých (zejména ty výbuchy považuji za docela zbytečné) a některé exkurze do osobních vztahů hl. protagonistů. Langmajer dobře zahráno, zbytek nerušil, Strach jako režisér umí, ale scénáristy by si podle mě měl vybírat lépe. Ale jinak dobrý, takže dohromady za tři a půl. (14.10.2015)

Vzpomínám si na jednu takovou latinskou větičku „Quis Hectorem cognovisset, si Troia feliciorem fuisset“, tedy „Kdo by znal Hektora, kdyby Troja byla šťastnější“, a při sledování už druhé série od režiséra Jiřího Stracha mě napadla její parafráze „Kdo by znal Václava III., kdyby nebyl v Olomouci roku 1306 zavražděn?“. Odpověď je nasnadě, zřejmě nikdo, zapadl by jako jeho předchůdce Václav II., byť ten byl velmi úspěšným panovníkem, zvláště s přihlédnutím k tomu, v jakých s prominutím sračkách přebíral tuto zemi. Tak máme o klukovi, který se nedožil ani svých 17 let, spousty knih, polemik, odborných studií, diskusních fór a v neposlední řadě teorií o jeho smrti s mnoha možnými ale nikdy bezpečně prokazatelnými pachateli. Jednou bych byla moc ráda, kdybych se dožila toho, aby se stejné popularity dočkal i jiný stejně starý (vlastně mladý kluk), který byl také posledním svého rodu a taky neměl na růžích ustláno… Spekulace o tom, že měl Václav III. (manželské) děti se objevuje taky nezřídka, mnohem více se mi však líbila fabulace paní Ludmily Vaňkové na toto téma v knižní sérii Od trůnu dál, když spojila osudy potomků Václava II. a Záviše z Falkenštejna, kteří nám buď mizí z pramenů a nám známých událostí (Závišův syn s Alžbětou Uherskou) nebo nemáme doklad o jejich narození vůbec (potomci Václava III. a Violy Těšínské). V tomto seriálu jsem se těšila na propojení s Hroznatovci potažmo bl. Hroznatou, které v seriálu rovněž zaznělo a které není tak profláknuté jako je téma Václav III. Schválně jsem nehodnotila jednotlivé epizody (nač taky, smysl to má dávat jako celek a ne jako u seriálů jejichž epizody bývají dokončené, tady to dělení na ně podle mého názoru úplně postrádalo smysl), přesto se mi to celé zdálo horší než první série. Vzhledem k tomu, že výhrady, které mám i já už padly v komentářích přede mnou (o nadbytečných osobách, nelogických jednáních postav, nevyváženém prostoru pro jednotlivé osoby atd.), zmíním pouze to, že jsem doufala v nějaké propojení řádu a čachrů lobisty Kříže. Zklamalo mě to a může to být tím, že po první sérii, kde až do doby, než se tam objevila ta „kam čert nemůže,…“, to šlapalo jako hodinky, a já měla příliš velká očekávání… Tak připojím své obvyklé snad tedy v příští sérii (a snad s lepším scénáristou, scénář se mi jako slabina zdál už i u série předchozí). (26.04.2017)