Anthropoid

Ke vzniku filmu jsem byl skeptický. Nevadilo mně, že se jedná o zahraniční koprodukci, jen mi jeho natočení přišlo zbytečné kvůli již vzniklému Atentátu. Nakonec i díky předchozí zkušenosti s Ellisem (výtečné Metro Manila) jsem se přece jen osmělil a…nelitoval! České reálie spolu se solidní výpravou a důrazem na všudypřítomné okupanty dokázaly vytvořit tu správnou stísněnou atmosféru tehdejší Prahy. Film se ovšem mohl plně opřít i o herce a musí se nechat, že casting se vydařil. Můj osobní předsudek vůči Dornanovi se ukázal jako neopodstatněný, od Le Bon a především Murphyho jsem dostal přesně to, co jsem čekal, a ani k mnohými zatracované Geislerové nemám výtek (stejně tak u vedlejších rolí). Film postupně graduje a jatka v kostele korunované strhujícím závěrem byla prostě parádní (vše navíc nádherně ukončeno). A tak v podstatě jediný vážnější důvod, proč končím s hodnocením na silných 4*, je fakt, že mě bohužel více než citelně rušila jazyková stránka (nesourodé a úsměvné přízvuky či vyslovování tuzemských jmen/názvů ulic). (28.10.2017)

Každému kdo jde na tento film a neviděl film Atentát, což by mělo být něco jako povinná četba, doporučuji nejprve shlédnout tuto perlu československé kinematografie a poté shlédnout Anthropoid. Musím uznat, že se jedná opravdu o kvalitní reinkarnaci filmu Atentát neboli atentátu na Heydricha, plno vynikajících hereckých výkonů, finální bitva o přežití v kostele je bitva plná emocí. PS : film Atentát byl nepřekonán. [Cinestar Anděl] (09.10.2016)

Vždycky, když vidím nějaký remake, ptám se, proč ho někdo natočil, když 90 % z nich dopadne značně hůře, než jejich předchůdce. Někdy odstup pomůže, v případě Anthropoidu bych řekla, že byl ten odstup až moc velký. Chtěla jsem být shovívavá a hledat pozitiva, ale nenašla jsem nic, co by překonalo Atentát z roku 1964. (14.10.2020)

Anthropoid zabil Heydricha moc brzo. Předtím nestihl věnovat dostatek času plynulému ději a potom už neměl o čem vyprávět. Šílené přízvuky vyvolávají dojem cizích lidí na cizím místě, ne domácího odboje. Bohužel to nevyšlo, přitom jsem moc chtěl, aby vyšlo. Ale nic v tom filmu nedrží pohromadě, nic nedává smysl. Emoce se přepínají každou vteřinou, vztahy vznikají během jedné věty. A ten konec? Asi jsem neměl chtít, aby parašutisti umřeli co nejdřív... (02.07.2016)

Takhle si to ze školy napamatuju. I když teda není divu, protože hodiny dějepisu patřily klukovskému karbanu v zadní řadě. Že je film komplet v angličtině nikomu nevyčítám, akorát si mohli odpustit ty srandovní přízvuky, protože cizák to těžko ocení a tuzemák je z toho první půlhodinu akorát na větvi. Přijde mi škoda, že zrovna tohle téma musí přijet zpracovat Angličan, aby to k něčemu vypadalo, no ale aspoň ten hajzl Heydrich dostal pořádnou čočku. Občas totiž vůbec není na škodu něco si přikrášlit. (05.11.2016)