Já, Earl a holka na umření

Áno, bolo to niečo iné ako typické drámy, ale tento pseudo-sarkastický štýl ma svojim spôsobom moc veru neočaril. Čo sa týka ústrednej trojice, tak mi v podstate dosť liezlo na nervy ich "svojské" správanie - Greg a jeho ego-irónia, Earl a jeho ľahostajnosť voči všetkému, no a umierajúca Rachel, ktorá si tak protirečí, že človek ani nevie či vôbec stojí o akýkoľvek záujem. Hm, čo ja viem, celé to bolo akési divné. Ale jedno treba vyzdvihnúť - a síce tú anti-klišovosť, ktorá bola snáď najväčšou prednosťou tohto filmu. Ale inak nič svetoborné, pre mňa priemer. (09.10.2015)

Vy-ni-ka-jí-cí nezávislý filmový crossover mezi teenagerskou komedií ze střední, subžánrem romantické komedie/dramatu s nevyléčitelně nemocným a kreativní výtvarně invenční art crazy komedií, jaké točí třeba Michel Gondry, jehož Prosíme přetočte se snímek motivem ,,švédování" filmů podobá nepominutelně. Dva amatérští filmaři, tentokráte v pubertálním věku, se značnou slabostí pro artové klasiky světové kinematografie, a jejich spolužačka s leukémií, tenhle rámec tu byl již nespočetněkrát, ovšem Alfonso Gomez-Rejon k němu přistoupil překvapivě originálně - nesentimentálně, nepodbízivě, bez citového vydírání diváka. Zajímavá je formální složka, kupříkladu zakomponování pásma animace do struktury filmového vyprávění, připomínající třeba nedoceněný Jenningsův snímek Malý Rambo, postmoderní narace a struktura díla, členění na kapitoly, výborná minimalistická hudba Briana Ena... Esence amerického nezávislého filmu... (02.11.2015)

Osobitý a netradičný film na tému, ktorá bola vo filmoch rozobratá snáď zo všetkých možných strán. A predsa je úplne iný. Škoda, že som predtým nečítala knihu, síce sa nám doma niekde povaľuje, ale na moju škodu je v angličtine. Takže možno niekedy inokedy. Na konci mi zostalo tak nejak smutno, ale zároveň aj dobre. Páčila sa mi kamera, herci, muzika a učiteľ dejepisu. Keď sa trošku pritlačilo na vážnejšiu strunu, ten film bol dokonalý. (09.10.2015)

O umírání mezi puberťáky zase trochu jinak. A znovu bez parazitování na vážném tématu. Těmhle dvěma hvězdy sice moc nepřály, leč fanouškům nezávislých romantických dramat ano. Tedy do určité míry. Nebude to úplně o vytahování kapesníků, Earl a další si jdou svou vlastní, jinou cestou. A to je jenom dobře. Nepodbízí se, nehledají viníky. Tvůrci představují tak trochu neviditelné hrdiny, přičemž vše se začne točit okolo okaté holky, kterou zevnitř sžírá leukémie. Zase tu máme mladé hrdiny, které spojuje smysl pro kousavý humor i bystré poznámky. Chemie mezi ústředním duem není tak silná, navrch si troufám tvrdit, že pro Dakotu Fanning (Teď a tady), Josepha Gordon-Levitta (50/50) nebo Shailene Woodley (Hvězdy nám nepřály) tvůrci na podobné téma napsali zajímavější/silnější postavy. Něco mezi třemi a čtyřmi. (26.10.2015)

Člověk by řekl, že podobné filmy ho už dostat nemůžou, že už proti nim přece musí být otupělý vzhledem k tomu, že téma rakoviny vídáme na plátně minimálně jednou ročně. Jesse Andrews však dokázal postavy zhmotnit, máte pocit, že sledujete osoby žijící vedle Vás, o to více film dokáže ranit, i když si to nechcete připustit. Film se může navíc pyšnit velmi zajímavým režisérským pojetím, sympatickými herci a příjemnému humoru. Poselství filmu je opravdové a pro mě hodně bolestivé. (07.10.2015)