Já, Earl a holka na umření

Melancholický Greg ktorý je zahľadený iba do vlastných problém potrebuje šťuchnutie od Maminky(áno maminky vedia byť dosť presvedčivé) aby trošku otvoril oči a venoval sa chorej spolužiačke. Keby videl skvelý film Two Thirty 7 kde jedna z hlavných postáv Luk povedala jednu zaujímavú vetu Sometimes you just get so wrapped up in your own problems that you just don't notice anybody else by to štuchnutie možno nepotreboval. Myslím, že obaja si v konečnej fáze pomohli a tých cca 6 mesiacov ktoré strávil Greg s Rachel mu dali do života veľa. Inak som sa smial keď vynadal Madison za to dotýkanie :D Ale nechápem (alebo žeby hej) (20.02.2016)

Myslela jsem si, že vím do čeho jdu, ale jak se ukázalo ne tak úplně....:) a to bylo konkrétně tady jedině dobře. Citlivé, ale stejně drsné. Není úplně lehké tenhle film někam zařadit, protože je to tak trochu od každého něco, ale tady to prostě funguje. Moc povedená je nejen kamera, atmosféra a scénář, ale i hudba a obsazení mi přišlo taky fajn. Jediné co mi lehce vadilo byl úplný závěr, ten mi už připadl trochu křečovitý, ale posuďte sami....Je to určitě povedený film. Slabší čtyři hvězdičky. ----"Just let me sit here and regret stuff. I'm just gonna think aboutall the things that I've ever done......and all the things I haven't done and just regret the living shit out of it. Okay?"---- (03.01.2016)

Tenhle typ filmů miluju. Máme tu jednoho kluka - podivína, který nemá holku, nemá přátele, má vlastně jenom jednoho kamaráda. A najednou se naskytne příležitost se seznámit s jednou holkou, která vážně onemocní. Ano, filmů na toto téma se teď točí hodně, ale přeci jen tenhle je zase trošku jiný. Nejde tu o romantiku, ale o přátelství. A Thomas Mann a Olivia Cooke to zahráli fakt dobře. Celý příběh je napsán skvěle. A povedlo se i diváky překvapit tím koncem, nechci úplně prozrazovat, tak jenom řeknu, že závěr byl jak smutný, tak i velice krásný. (03.05.2017)

Nevim čím to je, ale poslední dobou umíraj ty nemocný teenageři docela zábavně. Bezpochyby pokud bude někdo chtít do filmu kopat, střeliva se mu rozhodně dostane. Hlavní hrdina je středoškolský introvertní podivín, nemocné děvče je taková dying pixie girl, scházení se s terminálně nemocnou se postavě v zásadě hodí do krámu, protože akcentuje její odlišnost, film proráží čtvrtou zeď, využívá alternativní intertextové pomůcky, je vyhipstřenej na Wernera Herzoga a protagonista je hroznej vocas. Když v sobě ten první dojem zabijete, může vám začít docházet inscenační paráda mnoha scén, za což ve velké míře může kameraman Oldboye, ale také nadšená Gomez-Rejonova režie, která žádnou ze scén nepovažuje podřadnou a například nejzásadnější a nejtemnější dialog filmu vyšle na jeden statický záběr, ať se mladý učej. Je to vlastně často poměrně slušná manýra, ale nezlobím se za to, protože ten film má schopnost budit emoce nejen umírajícím děvčetem a snaží se nespoléhat pouze na tuto vděčnou zápletku. (06.11.2015)

Osobitý a netradičný film na tému, ktorá bola vo filmoch rozobratá snáď zo všetkých možných strán. A predsa je úplne iný. Škoda, že som predtým nečítala knihu, síce sa nám doma niekde povaľuje, ale na moju škodu je v angličtine. Takže možno niekedy inokedy. Na konci mi zostalo tak nejak smutno, ale zároveň aj dobre. Páčila sa mi kamera, herci, muzika a učiteľ dejepisu. Keď sa trošku pritlačilo na vážnejšiu strunu, ten film bol dokonalý. (09.10.2015)