Kurt Cobain: Montage of Heck

Navzdory tomu, že Cobain neměl rád rozhovory a tvrdil, že stačí, když za něj bude mluvit muzika (což se připomíná i v tomto dokumentu), má někdo potřebu šťourat se v Cobainově soukromí i dvacet let po jeho smrti. Ve výsledku z filmu čiší spíše snaha Courtney ukázat, že ji Kurt opravdu miloval. A tak otevřela soukromý archivy a diváci mohou sledovat nekonečný sekvence domácího videa, kterak se Courtney prsí na kameru a dělá s Kurtem blbosti jako každej druhej jouda, co si kdy pořídil kameru. (08.05.2015)

Toto je proste nekonvenčnosť a bláznovstvo v spojení s určitou dávkou geniality, no zároveň aj druhým extrémom šialenosti a svinstiev. Taká, aká bola jeho tvorba, bol štylisticky aj dokument o ňom, no chýba mi tú väčšia hĺbka jeho diel, lebo nemyslím, že jeho život bol taký úplne ako tu o ňom hovorili, že tie drogy bral iba tak z roztopaše alebo depresií bez ničoho, nejaký ten duch toho mi tu chýbal a preto to nemôžem hodnotiť nejak extra dobre, aj keď paradoxne také tie formálne veci to spĺňa. Prečo akurát u Nirvany sa niečo tvári ako niečo viac a pritom to je zas len akoby tá klasika, to je divné, lebo nemyslím, že v ňom nič nebolo, že to bol len feťák túžiaci po normálnej rodine, ktorú nakoniec nemal nejak normálnu a ktorého texty sú bez výpovednej hodnoty. Ozaj si myslím, že v ňom niečo bolo, čo sa možno držalo pod povrchom, čo sa normálne nezrealizovalo, aj keď to by zas nesedelo s jeho smrťou a s tým, čo mal napísať do listu na rozlúčku, neviem, ale necítim to úplne ako to správne vyjadrenie jeho tvorby, myšlienok a života. (03.06.2015)

Nirvanu jsem nikdy nijak zvlášť nehltal, ovšem tohle je natolik kvalitní dokument, že musí přitáhnout i zraky zapřísáhlých odpůrců mastných vlasů a károvaných košil. Jako bychom sledovali časosběrnou nálož emocí Heleny Třeštíkové s bezvadným soundtrackem. S přivřeným okem tam pálím rovnou pětku, hlavně za ten vygradovaný závěr v rodiném kruhu. Obsahově robustní a bravurně sestříhaná sonda do roztrhané duše jednoho kluka se sympatickým kukučem. Drogy jsou prevít, víme? (30.07.2015)

Nepříjemný náhled do duše hudebního génia. Takhle tisnívé a depresivní pocity už jsem u dokumentu nezažíval ani nepamatuju. Zároveň jsem si však naprosto užíval všechny ty režijní nápady plné animovaných sekvencí a psychedelických záběrů, které tento zdánlivě "obyčejný" dokument povyšují na zcela jinou úroveň. Jen škoda, že režisér nedokáže téma dotáhnout až na dřeň. Ostatní členové Nirvany jakoby tu vůbec neexistovali, přitom jejich názory na Kurtovy stavy by mě hodně zajímaly. A skutečnost, že se snímek prakticky nezabývá samotnou sebevraždou a je useknut malinko necitlivě, mě také trochu zklamala. I přesto jde však o hodně povedený kousek, který je povinností nejen pro hudební fanoušky. (10.07.2015)

Hudba Nirvany se mi vcelku líbí, ale nikdy jsem nepochopil jednu věc. A to, že by někdo měl mít za vzor Kurta Cobaina. Mě prostě komplikovaná osobnost utápějící se v drogové závislosti nepřijde ideální. Dokument nenabízí nic nového, co by nebylo všeobecně známé (s výjimkou malůvek) a některé příběhy jsou navíc zpochybňovány jinými (http://pitchfork.com/news/59856-melvins-buzz-osborne-slams-kurt-cobain-doc-montage-of-heck-says-90-is-total-bullshit/), protože nabízí jen jeden úhel pohledu, takže je vlastně otázkou, kolik pravdy na tom je. Navíc tohle home-video Courtney Love, která se očividně ráda ukazuje nahá, je docela dlouhý a malůvky pěkně depresivní. Nejvíc se mi líbila animace, kterou byly udělány některé "příběhy". (21.06.2015)