Královna Země

Výlety na chaty v lese mám rád, mám rád filmy z tohto prostredia a herečky sa do svojich úloh tak vžili, že mi je ľúto hodnotiť nižšie. Hustý psychologický film bez zjavnej dramaturgickej štruktúry, i keď samozrejme vývoj najmä ústrednej postavy a vzťahu medzi dvoma kamarátkami už zjavný je. Vopred by som si tipol, že Katherine bude hrať submisívnu ženu a Elisabeth dominantnú, ale ich výkony sú tak kvalitné, že si to vlastne opačne už ani predstaviť nedokážem. Vzhľadom aj na pomerne nízke tunajšie hodnotenie zaokrúhľujem nahor. Myslím, že práve na základe podobných indie filmov by sa mala hodnotiť súčasná americká kinematografia a nie podľa mainstreamu. (22.07.2023)

Dvojica kamarátok sa každú chvíľu navzájom zahŕňa výčitkami. A nedajbože, aby im v tejto "prívetivej" atmosfére otravoval vzduch aj niekto iný. Či dokonca chlap, ktorého si priviedla tá druhá. To už je hotová pohroma. Na tie všetky hádky je potom slabá náplasť jedna scéna, v ktorej naopak každá tú druhú v tichosti a pokoji vypočuje. Obidve sú z nechutne bohatej rodiny a zjavne im to moc neprospelo. Sú sebecké a rozmaznané. Toto sebectvo je ináč niekedy sofistikovaná vlastnosť. Na prvý pohľad sa môže zdať, že taký človek rozpráva nielen o sebe, ale často aj o iných ľuďoch. Až na to, že sa vlastne len sťažuje na to, ako sa ostatní chovajú k nemu. Mrazivá hudba a odľahlé miesto, kde sú postavy ubytované, je spolu s nápadne podobnými situáciami oboch hrdiniek, ktoré občas až pripomínajú zrkadlo, dobrou pôdou pre mystérium v tomto inak zjavne psychologickom filme. Myslím si, že Bergman by bol rád. (26.04.2016)

"Jen si tu povídáme." - "Vážně?" Tísnivé psycho o dvou kámoškách, co se v srubu u jezera vykecávají ze svých vztahů a pocitů a střídavě se zraňují a hned zas ujišťují o tom, jak se mají rády, a přitom na sebe dlouze divně zírají. Sice je hrají moje velké oblíbenkyně a hrají je bravurně, plus to má díky kameře jedoucí hodně na detaily a zajímavé hudbě sugestivní atmosféru, ale přece jen je to na mě až moc nedějové a ublábolené. (02.06.2018)

Elisabeth Moss a Katherine Waterston hrají na výbornou a po celou dobu mi šrotovalo v hlavě, která z nich je větší magor. Ale celkový smysl toho všeho mi zůstal skrytý. Asi nejvíc se to z mého pohledu blížilo nějaké ponorce, ale to, jak se obě holky chovaly, mi hlava příliš nepobírala. Věřím, že řada lidí si ten význam vytáhne, ale já k nim bohužel nepatřím. 30% (11.03.2017)

Elisabeth Moss si tady jede svojí tour de force. Mix Polanskiho (Hnus) a sedmdesátkového Altmana (Images, Tři ženy), který mě v několika místech děsil stejně kvalitně jako letošní povedené horory. Ostatně tohle horor je. Ale je možná lepší, že tu ta nálepka v žánrech není, protože by sem přišli házet moudra někteří místní hororoví rozumbradové. (23.12.2015)