Nevyjasněné zločiny Roberta Dursta

Nemá smysl popírat, že je to místy na samé hraně tendenčnosti a manipulace. Speciálně když autor během oněch sedmi let postupně ztrácí odstup a činí některá diskutabilní (ne)etická rozhodnutí, aby dosáhl svého. Jenže... Jenže právě i díky tomu, je to tak fascinující sledovat. Tím jak je Jarecki svým tématem více a více lapen až na hranici posedlosti, tak více a více ustupuje od nestranného zaznamenávání „procedurálního postupu objasňování okolností vražd(y)“ k bezprecedentně aktivní investigativní roli hlavního hybatele událostí, jehož primárním cílem je být tím, kdo jednou provždy odhalí/usvědčí pachatele. A že to tedy jsou nějaké události, protože něco TAK fascinujícího, neuvěřitelného, napínavého a do morku kostí znepokojivě mrazivého se jen tak nevidí. Člověku to nedá a zákonitě musí dříve či později (za)pochybovat, zda přeci jen nejde o nějakou geniální mystifikaci, protože Durstovy činy a osudy překonávají svou „překombinovaností“ i veškeré ty za vlasy přitažené severské thrillery o černých ovcích zbohatlické rodiny, kteří jsou díky neprostupné zdi v podobě miliard na kontě nepolapitelnými sériovými vrahy. Každopádně díky výše uvedenému by bylo neméně zajímavé, kdyby nějaký dokumentarista v průběhu času nezaujatě sledoval Jareckiho během natáčení právě tohoto. (14.04.2015)

Zásadní prvek, který dělá ze série jedinečnou záležitost, je aktivní účast hlavního subjektu na natáčení. Durst, označovaný za viníka nevyjasněného zmizení své bývalé manželky a podezřelý z vraždy klíčového svědka případu, sám kontaktoval tvůrce s nabídkou spolupráce za účelem očistění své osoby. Andrew Jarecki (vítěz festivalu Sundance za dokumentární film Vše o Friedmanových), hlava a mozek projektu, tak dostal možnost přímo konfrontovat hlavní postavu se zásadními skutečnostmi a důkazy. Každý z dílů seškrabává zaprášené vrstvy jednotlivých případů a současně vrtá i hlouběji do osobnosti podezřelého, když právě bezprostřední reakce Roberta Dursta tvoří nejsilnější pasáže celku. Jeho skelný pohled v sobě schovává prožitou bolest i vyšinutí z normy. Hypnóza skrze obrazovku. (19.03.2016)

Příběh R. Dursta je sám o sobě velice zajímavý, některé důležité detaily však byly zcela vynechány (například možnost, že zabil ještě další lidi, že byl odsouzen na rok do vězení a posléze propuštěn na podmínku a další jiné). Oproti dokumentu na podobnou tématiku Making a Murderer o úroveň slabší. Při finální scéně však skoro nedýcháte. 78% (18.06.2017)

Dokumentární seriál/drama/film života, který nejen rekapituluje realitu, on jí mění. The Jinx: The Life and Deaths of Robert Durst je dalším zvratem v životě bohaté příšery. Od dokumentaristického díla můžete těžko dostat více. Andrew Jarecki definitivně potvrdil po Friedmanových, že je mistr svého oboru. 96%. (19.06.2015)

The Jinx je především velmi pečlivě vystavěný dokument. Každý díl má trochu jiný záběr (tři různé vraždy, vztah s Durstovou rodinou atd.) a tím pádem trochu jiné protagonisty, přičemž někteří se samozřejmě vracejí. Tím, jak snímek postupně odhaluje jednotlivé informace a dává je do souvislostí, budí dojem, že nás chronologicky provází detektivně-dokumentaristickou prací filmového týmu, ačkoli je zřejmé, že to tak není. Jarecki si poukázání na některé souvislosti záměrně nechává na později, aby diváka napínal a udělal z dokumentu opravdovou detektivku. A závěr - je opravdu mrazivý. (11.01.2016)