Everybody Wants Some!!

Pohodovka od Linklatera, přesně v jeho stylu. Sledujeme partu vysokoškoláků-baseballistů v období 80. let, na začátku školního roku. Náladotvorná feel-good oddechovka, při jejímž sledování jsem chtěla být zase v prváku na vejšce. Ve filmu se toho moc nestane, ale vtipní mladíčci v kombinaci se stylovou mizanscénu mě prostě bavili. Dazed and Confused 2. (28.12.2016)

Skvělý návrat do 80. let. Nedoufal bych, že tak těžké retro mi sedne. Film je sice dějově chudý, vypráví pouze o partě vysokoškoláku ( baseballistů), kteří pouze chodí na párty a balí holky celý film, ale líbí se mi především poukázání na to, jak to fungovalo kdysi. Zaujmou účesy, styl oblékání, balící hlášky, muzika i nevídaně krásné slečny. Ústřední parta je vybrána na výbornou a nebýt divně ukončeného konce jdu možná i na plný kotel. Na válení se po koberci to film sice není, přesto jsem se bavil nadmíru. Závěrečný Rap stylovka.80% (19.07.2016)

Po několika letech jsem si tenhle kousek zopakoval a přesvědčil se o tom, že to je jeden z mých nejoblíbenějších a zároveň nejpřirozenějších filmů co jsem viděl. :) Ve 20ti letech by tenhle snímek byl mojí svatyní, teď je to pro mě hlavně nostalgická záležitost, u který jsem se celou dobu spokojeně usmíval, vzpomínal na každoroční týdenní akce na mácháčích apod. a říkal si, že hlavní hrdinové mi v žádnym jinym filmu nebyli bližší než tady :) (29.09.2019)

Parádní oddychovka na sobotní večer o partě vysokoškoláků, kterým zrovna začíná semestr a mají posledních pár dní pořádně si zapařit. Nehledejte v tom nic hlubokého. Není to vztahové drama ani komedie typu Neighbors 2, co hráli ve vedlejším sále. A tím spíš jsem byla příjemně překvapená. Pokud oceníte americké párty filmy, skvělou hudbu 70. let, trochu romantiky a řádnou dávku nezodpovědného mládí a to celé v Linklaterově nezávislém "Dazed and Confused" balení, pak můžu film jen doporučit. Já byla víc než ochotná strávit s všemi těmi ujetými postavami v kině ještě dalších pět hodin. (21.05.2016)

Niekedy tí chlapci poriadne tliachali, ale niekedy sa to počúvať dalo. Bola s nimi zábava. Ale neboli to žiadne stratené prípady ... teda pár z nich. Neohŕňať nos nad niečím iným, zaľúbený list a kvety na dverách, alebo taký Jack Kerouac v rukách ... nádej existuje. Mám dojem, že hercov vyberali podľa toho, či vedia tancovať. No a muzika? ... tá to posúvala do nesmiernych výšin. 3,5* (06.05.2018)