Křížová palba

Hodinu a půl dlouhá přestřelka v továrně. Jsou dvě možné varianty jak vám první věta může znít. Za prvé, že je to hrozná blbost. A za druhé, že je to velmi dobrý námět na film, kde o akci a střelbu nebude nouze a chci to vidět na vlastní oči. Křížová palba je fajn blbůstka kam si přišli talentovaný herci zablbnout. Není to nic světoborného, má to několik výborných a silných momentů, ale taky jsou tam momenty plné vaty. Ve výsledku je to dobrá podívaná na deštivé odpoledne. (04.09.2017)

Nenáročná akční jednohubka se špetkou humoru a neutichající střelbou prokládanou dialogy. Tak by se v jedné větě dala popsat Křížová palba, která divákovi přednese poměrně stručný a rychlý úvod, po němž se vrhne na více jak hodinovou přestřelku s velmi příhodným českým překladem. Příběh se zde vlastně ani nekoná, filmu bohatě stačí jeden konflikt dvou vedlejších postav a následná kulminace urážlivých dialogů včetně neposedných prstů na spoušti. Ona předlouhá přestřelka je velmi působivá a díky omezené naraci ve spojení s tempem filmu není potřeba přemítání, která postava komu nadávala, proč nebo co vlastně chtějí dělat s těmi 30 samopaly. Absence základních (znovu)ustavujících záběrů, jenž by alespoň nastínily situaci obou skupin, samotné akční sekvenci vhodně napomáhá a příjemně si hraje s prostorem, čímž oddaluje onu stereotypnost prostředí jedné „brownfieldové“ továrny. Což o to, na létající kulky, procházející každou končetinou každého herce, se kouká dobře, stejně jako na hvězdné obsazení, kterému kraluje Sharlto Copley jako ukázkový padouch sedmdesátých let, a to včetně správně ulítlého akcentu a skvěle pasujícího jména Vernon. Avšak kámenem úrazu celého snímku je, jak jsem již zmínil - stereotyp. Půlhodina konstantní přestřelky je ve spojení s několika humornými sekvencemi naprosto v pořádku, ale scénář bohužel není dostatečně „vypiplaný“, aby dokázal unést břemeno devadesátiminutové stereotypnosti. Punc snímku nedodává ani občasná prapodivná hudba, kterou však kompenzuje Rkové podání a závěrečná surovost. Fajn jednohubka, ale jednou stačí. [65%] | Kino (20.04.2017)

Netuším jestli to měla být parodie nebo je vážně míněno, že nikomu nedocházejí zásobníky a když tak zrovna jak na potvoru ve chvíli když je někdo zhruba na dvou metrech. Stejně tak je mě záhadou, proč úspěšnost střelby u gangsterů = úspěšnosti 0,0001%. Takhle bych mohl pokračovat donekonečna. Zkrátka i přes krátkou stopáž ubíjející nuda. 30% (10.07.2017)

Parta lidí v ostentativně sedmdesátkových hadrech po sobě hodinu a půl křičí a střílí v jedné staré tovární hale. Je to sice trochu zdlouhavější a méně přehledné, než bych čekal (minimum celkových záběrů Wheatleymu na druhou stranu umožňuje postupně odhalovat nová zákoutí haly), ale jako stylovou, nekomplikovanou zábavu, která nabízí přesně to, co slibuje trailer (a nic moc navíc) si to lze bez větších výhrad užít. Ben Wheatley si zřejmě chtěl vyzkoušet, zda podobně high-concept materiál zvládne přetavit v záživnou žánrovku. Zvládl a zřejmě si to i s herci, z nichž většina své postavy modelovala na základě jednoho charakteristického znaku (vzhled, věk, akcent), takže vám nesejde na tom, kdo schytá kolik kulek, náramně užil. Jen nečekejte film, který by vynikal svou sofistikovaností nebo přepisoval pravidla žánru (za jeden z nejchytřejších scenáristických tahů považuji to, že většina aktérů je krátce po začátku střelena do nohy, takže jim následně trvá mnohem déle překonat poměrně krátké vzdálenosti a příběh tak nekončí po půl hodině). Oproti Tarantinovi má Free Fire mnohem jednodušší vyprávěcí strukturu (žádné skoky v čase) a tedy i přímočařejší průběh, jakkoli je v něm patrná jistá snaha o rytmizaci pomocí odhalování nových skutečností (byť ve výsledku vlastně stejně na ničem z toho nezáleží, což nám film sám dává ironicky najevo pointou scény se zvonícím telefonem). Oproti Scorsesemu zase není tak vymazlený, pokud jde o kameru a střih. Wheatley vyprávění občas nakopne prudkým nájezdem, záběrem z velkého nadhledu nebo prostříháváním mezi dvěma akcemi, ale o soustavném využívání určitých stylistických postupů nelze mluvit. Filmu nejvíc pomáhá, že odmítá brát vážně sám sebe, natož své postavy, což je pro brutální slapstickové scény, kdy se máme smát tomu, jak někdo někoho střelí do hlavy, ideální výchozí nastavení. Stupeň absurdnosti a neúcty k tomu, co se sluší a patří, je chvílemi takový, že jsem si vzpomněl na Monty Pythony („Já nejsem mrtvý“), což je asi jedna z největších poklon, kterou lze vyseknout filmu, jenž chce diváka především dobře pobavit. 80% (30.03.2017)

Dost jsem se těšil a trailery byly vynikájící, ale nakonec to není taková pecka jak jsem čekal. Všichni tu jsou sice sympaťáci, ale nic, než rutinní přestřelka to není. Navíc jsou všichni hned postřeleni do noh, takže se pak už víceméně jen po skladišti plazí. Ani nijak moc brutální to není, rozhodně nečekejte žádné krvavé cákance jak u Tarantina nebo Johna Woo. Ten eRkový rating je spíše za sprostou mluvu. 6,5/10 (08.07.2017)