Zlaté pobřeží

Jako první mě napadlo to co Traffica. Jenže pak si říkám, proč by vlastně běloch nemohl být hrdina? Co když v tomhle konkrétním případu se skutečně objevil "bílý mesiáš"? Je to tak nepředstavitelné? Film kontrast bílého hrdiny a černochů neustále připomíná, statičnost černochů hnaná do extrému odráží pohled člověka, který za něco bojuje z přesvědčení, i když vzhledem k svojí "vrozené" odlišnosti do problému vlastně ani nepronikl. To, jak jsou černoši zobrazení jako pasivní objekt bez projevené vůle, ještě zesiluje odhodlání hrdiny, který černou kulturu nezná a bojuje o princip. Jeho utrpení je pak výrazně fyzické, tudíž vzniká zajímavý kontrast boje nejasného ideálu (jehož hodnota oproti konvencím není potvrzena zázračným vyléčením) a konkrétního hmatatelného utrpení. Za mě působivé. (10.07.2015)

Na Zlaté pobřeží jsem rovnou šel jako na hypnotický film a v tomhle ohledu mě nezklamal, a nemyslím to škodolibě. Tropický prales je nasnímám vizuálně vtahujícím způsobem, k tomu podkres typické Badalamentiho hudby.. Za tím ovšem pokulhává poněkud plochý a očekávatelný příběh, a nakonec hlavní postava k neuvěření, ale já holt mám problém s hrdiny, kteří jsou v důsledku své sociální bubliny naivní sebedestruktivním způsobem. (17.08.2015)

Tak strašně naivní pošilhávání po Malickovi / Herzogovi, že i ten implicitní rasismus spíš rozesmívá. Badalamentiho sebe-vykrádání působivé, obraz spíš pokulhává, poslední třetina, kde hrdina, Kristus / Marlow / renesanční člověk zakládá katedru alternativního divadla, už vysloveně k smíchu. #kviff2015 (10.07.2015)

Kolonialistické eurouměníčko, které sice zaujme solidní výpravou a scénografií, ale jinak je k připosrání průměrné a předvídatelné. Za banální rozpravou o zlých dánských otrokářích, v níž jsou afričtí domorodci odsouzení do role němých statistů, se skrývá nebezpečná druhá rovina o dobrém bílém muži - mesiášovi, kde původní obyvatelé plní opět stereotypní funkci šlechetných divochů. Závěrečný záběr je v tomhle příznačný: temné anonymní siluety černochů, o nichž se za celou dobu nedozvíme vůbec nic, a veprostřed hrdina-běloch, kterému je vzdávaná pocta, navíc prostřednictvím křesťanské (tudíž importované) symboliky. Humus. (09.07.2015)

Nádhera! Apocalypse Now a Dead Man dle Terrence Malicka. Už se těším na soundtrack s hypnotickou hudbou Angela Badalamentiho. Režisér na MFF KV 2015 vystoupil s tím, že reakce na jeho film jsou buďto bezvýhradný obdiv, nebo totální zatracení, což dokumentuje i hodnocení na ČSFD. Doporučení režiséra ale zní: Berte tento film jako když vám někdo poprvé v životě nabídne ústřice - prostě ho ochutnejte! (09.07.2015)