Diagnóza: Šampión

Námět s dramatickým nábojem jako prase. Ovšem výrazné drama se nakonalo, dokonce ani neobjasnili trochu obšírněji samotný neurologický problém. Jen spousta plochých vznešenych dialogů, které nešly ani trochu do hloubky. Myslím, že i většiná diváků si přála trochu větší boj Davida s Goliášem. Will nezklamal! (06.01.2016)

Mám z filmu trošku zmiešané pocity, no keď si vezmem celkové pre a proti tak mi to vychádza stále ako dobrý. Otvorene môžem povedať, že sa mi viac páči prvá polovica filmu, kde zisťujeme čo sa deje s jednotlivými hráčmi a ich diagnózy, než druhá polka, ktorá skočí do typických amerických klišé a melodrámy, ktorú sme videli miliónkrát. Nechcem to súdiť, lebo možno majú skutočne takú mentalitu, že zlé spoločnosti im chcú ublížiť a keď sa niekto postaví proti ich najväčšej láske, tak môžu si dovoliť čokoľvek a bla bla bla... ale také mám proste pocity. Keď sa to sústredí na hráčov a ich problémy s ich mozgom, tak je to dobré. Keď sa to presmeruje na boj s NFL alebo love story, tak sme to videli miliónkrát predtým. Ale myslím si, že čo tento film zachraňuje je jeho výber hercov. Myslím si, že Smith a Baldwin sú super a rovnako aj ostatní vo filme. Dobre sa na nich pozerá a aj ich počúva. A film je aj dobre zrežírovaný. Takže celkovo, som rád, že som ho videl. Hodnotenie: B- (03.02.2016)

Nikdy bych nevěřil, že tohle někdy napíšu, ale Will Smith zde hraje první ligu. Concussion se ale bohužel kromě hereckého výkonu Smithe a silného příběhu nemá čím pochlubit. Po celou dobu na mě film působil jako těžká, ocelová a zbytečně dlouhá koule, která stahuje perfektní herecký výkon Smithe do hlubin průměru. Je to veliká škoda, jelikož film měl obrovský potenciál. Ale i přes tato zjevná negativa jsem přesvědčen, že se jednoho dne bude o Concussion mluvit jako o filmu, ve kterém ze sebe Will Smith vydal to nejlepší. A to se počítá. „Need is not weak. Need is need... You have to be the best version of yourself. If you don't know what that is you pick something and fake it.“ (09.07.2016)

Vilča Kovář hraje ploskonosého nouplisáka a nigerijského šamana, který vynalezl otřes mozku, jenž dělá v americkém fotbalu z vypatlaných lopat šílené vypatlané lopaty. Američané jsou na něj teď tolik hrdi, že mu dali volňásky do Dyznylendu, kokosovou palmu v Kalifornii a točí o něm vysokorozpočtové oslavné uspávačky hadů. Hraje ho v dramatu, které je zhruba stejně dramatické jako přednáška v hauštině o vlivu forenzní patologie na západoafrickou migraci a záživné asi jako pití formaldehydu. Tedy pokud si dvakrát týdně vášnivě nehoníte nad Medykl žurnálem. No, jen si tu strhující atmosféru představte! Doktor Kunta Kinte je od přirození smutný, pak objeví tu kontuzi, což je stejně na hovno, protože se solviny bouchají do hlav dál, a bafuňáři z NFL mu řeknou: „Fuj, fuj, ty ale škaredě lžeš, zlé Omalu!“, což jej rozesmutní ještě víc, a vy napětím ani nedýcháte. No a o dvě hodiny žvanění, tři prdele cétéček, pokokot mozkových řezů a několika sebevraždách vybouchaných negrů později mu sdělí: „Tak jsi měl nakonec pravdu, milé Omalu. Na, tady máš banán!“. Ale náš čokoládový hrdina je pořád smutný jako na začátku. Konec. K tomu všemu by se měl Vilík, jenž na stará kolena začíná čím dál tím víc vypadat jako anorektické dvojče Lórence Fišbérna, rozhodně nadále držet rolí kůl negrů. Zde sice dokonale ochrnul s ublíženeckým výrazem v xichtě a téměř nadrtil otrocký přízvuk Idrise Elby, ale při své urputné snaze o Osrala nakonec působí, jako by Morgen Frýmen s obrácenou kšiltovkou a kapsami u kolen kokotsky repoval ve Freš princi. Závěrem bych si i jako laik dovolil vyvrátit ty tak zvané vědecké medicínské závěry, které ve filmu zazněly, a osočit tvůrce z účelové fabulace. Již z pouhého empirického pozorování je nade vši pochybnost zřejmé, že se všem těm astrofyzikům při nárazech zjevně nemá v hlavě co otřásat. Vidíte, kdyby tenkrát mělo NFL verbala v píár, doktor Omalu by dneska akorát tak pitval v Kamerunu kozy a Vilík řádil v Mizerech 3. (07.01.2016)

Drama, které je velmi těžké nějak zhodnotit, protože v něm není nic vysloveně špatně, ale nikterak zvlášť zajímavé vlastně taky není. Nejvíc mu chybí asi režijní odvaha, protože Landesman jede po celou dobu na jistotu a nepředvede jedinou zapamatovatelnou scénu ani moment, který by s divákem nějak emočně zahýbal. Od začátku je vesměs jasné, jakým směrem se film bude ubírat, proto nikterak jeho vývoj nepřekvapí, ačkoli téma je hodně zajímavé. Z celého snímku získá divák pocit, že jde o jakýsi akademický kalkul, který by rád bojoval o nějaké to ocenění, proto se bojí experimentů nebo vypjatějších a trochu drsněji natočených scén. Smith v hlavní roli je každopádně velmi dobrý a hraje tu něco trochu jiného, než jsme u něj povětšinou zvyklí, stejně tak je dobrý i Alec Baldwin a solidní je i Gugu Mbatha-Raw. Čtyři hvězdičky si film zaslouží, protože má svižné tempo, poměrně odsýpá, řeší atraktivní téma, o němž se moc nemluví a disponuje slušnou atmosférou a výbornou hudbou. Škoda, že si po celou dobu divák může jen odškrtávat povinné žánrové položky a nic moc ho nepřekvapí. Výsledkem je tedy řemeslně slušná, avšak zoufale nevýrazná žánrovka, která doplácí na minimum invence a absenci tvůrčí odvahy. 70% (13.11.2016)