Meru

Někdo by řekl, že jsou to hrdinové. Já ne, podle mě jsou to magoři. Ale magoři s neobyčejným životním příběhem. Nechce se mi ani věřit, co všechno museli podstoupit, aby si splnili svůj sen. A jen o trochu míň se mi chce věřit, že se nenašel někdo, kdo by jejich šílený výkon zrežíroval tak, aby mu nesebral většinu napětí a atmosféry. (02.04.2018)

Dvoukolový souboj se zřejmě nejkomplexnější i nejtěžší horolezeckou výzvou vůbec (Holeček s Kreisingerem by mohli vyprávět); jedním z vrcholů Mount Meru Žraločí ploutví. Síla dokumentu není ani tak v samotném prvním úspěšném zdolání této cesty, ale v jeho bezprostřednosti díky zaznamenávání obou pokusů přímo protagonisty. Ovšem ani tak to není nejpůsobivější pasáž. Tou je druhá třetina dokumentu, která překlenuje ty cca tři roky mezi jednotlivými pokusy a která se věnuje osudům ústředního tria. A že to tedy jsou panečku nějaké osudy s velkým "ó". Být to fikce, tak to scenáristům nikdo nesežere, jelikož něco takového nevymyslíš. Co Meru ve výsledku brání být nezapomenutelným zážitkem, je paradoxně až onen závěrečný dějiny horolezectví přepisující výstup, který nabízí i jedno neskonale vděčné kontroverzní dilema. Těžko říci, zda měli z tohoto výstupu málo materiálu či jim přišel příliš podobný tomu z prvního pokusu, ale je to podáno tak moc hrrr a chladně, až je to vyloženě na škodu. (08.11.2015)

Pokud bych měl hodnotit výkon, který pánové předvedli, tak je to čistočistých 5*, ale podobné dokumenty prostě nejsou a nikdy nebyly moje krevní skupina - v natahovaném čase prezentují snažení o nadlidský výstup se zcela absurdními okolnostmi (lavina, zranění, mrtvice....), doplňované o komentáře v neustále stejném uspávacím tónu. Meru není jiný - dobře natočený pohled na úchvatné posouvání hranic alpinistických disciplín je bohužel stejně "nudné" jako přednášky našeho nejlepšího himalájského lezce Máry Holečka, který se sice má čím chlubit a má čím zaujmout, ale jeho nekonečně dlouhé večery vždy sklouzávají k uzoufání nudnému filozofování... Dobré, ale bohužel nic víc... (17.11.2021)

Úžasný příběh a náhled do horolezcovi vášně, až někdy šílenství (tady je ta hranice pravděbodoně hodně úzká). Plus nádherné záběry, u kterých si neumím představit, jak je muselo být obtížné pořídit. Chybí tomu pouze nějaká drobnost, co by tento dokument udělala ucelenější - víc nějakých informací o Meru Peak či o přípravě nebo o nějakých každodenních rituálech během výstupu či trošku delší a komplexnější stopáž o prvním nebo o druhém výstupu. Ale toto jde vytýkat asi hlavně jen profesionálním dokumentaristům, takže tady nemám problém dát 4*. A samozřejmě samotný výkon a neskutečné záběry za 5*. (16.04.2021)

Tak si tu ulozim takovy svuj postreh. Představte si, ze lezete to nejtezsi na svete, co se lezt da. Lezete to nekolik dnu, malem vam u toho odpadnou prsty u nohou a zhubnete tak 10 kilo, a to vsechno jen proto, abyste se asi 100m pod vrcholem obratili a sli zpet. Ok. Urcite budete mit jeste jeden pokus. Vzdyt lezete cely zivot. Ale nez se k nemu vubec dostanete, tak si kolega zprerazi krcni pater, udela diru do hlavy a pretne jednu mozkovou tepnu. Druhy kolega zas okusi pravdepodobnost 1:1000000, kdyz prezije pad laviny, ktera by zavalila mozna i mensi mestecko, coz mu samozrejme malicko rozhazi psychiku. Co ted? Nakonec se nejakym divnym stavem mysli prece jen rozhodnete zkusit Meru jeste jednou (jo, do toho jeste zjistime, ze tretimu do party kdysi pri lezeni zemrel nejdriv jeho mentor a pak i jeho nejlepsi kamos). Takze, lezeme. Kolega, ktery mel zustat na vozicku, jeste po ceste malem dostane stroke, ale nic uz nezabrani tomu, aby po cca 10 dnech lezeni nebo kolika, bylo dosahnuto vrcholu, kde pred tim nikdy nikdo nestal... No, pouceni pro me, at si priste, kdyz budu mit pocit, ze se toho na me v praci vali moc, vzpomenu na tenhle dokument. (13.10.2022)