Avengers: Infinity War

Takhle. Řada rovin, do nichž je děj rozrastrován, stejně jako počet figur, musí některé dvanáctileté docela mást. Třeba takový já se chvílemi motal jako japonská myška. To je první plus. Mírný důraz na to, aby se udržela pozornost a zaplo se cirka setinové množství mozkové kapacity. A druhým plusem je konec, neboť podobné hepyjendy vyžaduji houšť. Pan Negativní, co je lidumilný tak konstruktivně, jako tři neziskovky dohromady, též zaujal, i když vypadá coby keporkak, kterému po nějakém ošklivém incidentu u Fukušimy narostl k bradičce člověk. Přesto v mé mysli rezonuje podezření, že se blíží díl, ve kterém to celé demografické pozitivum zase poserou. A můj vztah vůči dějové větvi ohledně Wakandy sdělím jen vyvoleným a interně, neboť jinak bych šel asi na kříž. Nebo do blistů. (20.08.2018)

V tomto filmu je asi rekordní počet velkých hereckých es, které se vůbec kdy v blockbusteru objevili. Ale jeho kvality kolísají podle toho, kdo se před plátnem zrovna objeví. Scény se Strážcemi Galaxie, Thorem nebo mladým Spider-manem jsou třeba hodně zábavné a přibližující se zábavou až ke třetímu dílu Thora. Na druhou stranu je to ale pořád Iron Man, Kapitán Amerika nebo Černý panter, kteří legraci vyvažují vážností a spíš kecají, než aby bavili. To je také ten důvod, proč nejsem filmu schopný dát pět hvězd. Na druhou stranu se ale nejspíš jedná o nejakčnější komiksový blockbuster, který se vůbec kdy natočil. Působilo to na mě, jak kdyby se za dvě a půl hodiny akce ani nezastavila. Pořád se něco dělo, mělo to spád a bavilo to. K tomu úhlavní nepřítel v podobě Brolina byl naprosto excelentní. Vzorově pak tvůrci nachystali závěr, který mě na druhý díl nemohl nalákat lépe. Ve výsledku jsem spokojený. Komiksová pětihvězda ale v tomto případě zůstala ušetřena. (10.05.2018)

10 let MCU, 18 dosavadních filmů. A přesto se bratrům Russoům podařilo natočit něco, co tu ještě nebylo. Film tak přesně vysoustružený, který i přes obrovská očekávání a megamasivní reklamní kampaň nabízí několik skrytých trumfů v rukávu, které pravého marvelovského fanouška zarazí do sedačky. Ten výčet hereckých osobností je neskutečný, i kdybych vypsal pět nejoblíbenějších, tak je to málo. Takže zmíním jen jednu, proti kterému vlastně všichni ti hrdinové stojí, které už tak dobře známe a tou je samozřejmě Josh Brolin a jeho titán Thanos. Což je charakter přesně tak prokreslený, jak tvůrci hodně a dlouho dopředu slibovali a nechá zapomenout na všechny ty padouchy bez hlubší motivace z mnoha předchozích kousků, na které si nejen nefanoušci na webu stěžovali. Thanos je prostě král, jemuž se dá i porozumět, dá se s ním soucítit a nakonec vám i tak vyrazí dech. A dál je to už víceméně, co známe. Nováčka, kterého neoslovil žádný z předchozích filmů tím spíše nenadchne ani toto obří vyvrcholení, jelikož tady se jede na plný plyn. Je to rozhodně nejakčnější film letoška, trikově přímo prosáklý, mega drahý a zručně natočený po všech směrech, včetně těžkotonážní epické akční stránky, která přináší tolik nových a dříve neokoukaných gadgetů u snad všech minimálně patnácti představených hrdinů. A dále bych to asi nenabaloval, to hlavní jsem už zmínil u předchozích filmů a hlavně týmovek a tohle je "pouze" několikanásobná nálož. Je to sice až možná přespříliš dlouhá marvelovka, ve které se řeší tolik podzápletek a dílčích motivací, že to cca v půlce maličko ztratí tempo, ovšem tvůrčímu týmu se tento megafilm naštěstí nerozpadl úplně pod rukama a my dostali příběh, který i dokonce funguje sám o sobě a rozhodně nevymizí z paměti ještě po dlouhé době od zhlédnutí. A navrch přidá nějaké ty nefiltrované emoce. PS : Vážně jste hledali ve filmu Hawka? :D (25.04.2018)

Mně je fakt líto Russových, kterým po dvou filmech očividně brutálně dochází nápady (kde je pořádné choreo?) a zato přebývá nucený humor á la Ragnarok pro děti a poloretardy, kterým jako by Marvel neustále nechtěně přiznával, že se za tu skoro tříhodinovou rubanici fialového zlobra se slušnou psychologizací a armádou gerojů ve skrytu duše vlastně hrozně stydí. Líto je mi jich hlavně proto, že by si zjevně potřebovali dát dovolenou a nabrat trochu kreativních sil. Infinity War je totiž značně vysilující zážitek, u něhož si neumím představit, jak denně trávili čas přestříháváním třech frustrujícím způsobem vyprázdněných vyčkávaček na příchod jediné psychologicky propracované postavy filmu. Ne že by Thanos nepotřeboval ještě poladit (opravdu jsem s ním nesoucítil a nedojímal se při jeho krušných rozhodnutích v rámci rodinky), pořád ovšem lepší než ten zbývající shluk wannabe-motivů a cameo rolí (u Winter Soldiera či Capa se to ani jinak nazvat nedá), u něhož z logiky věci nelze dosáhnout emocionální odezvy, protože jsem holt nestrávil předchozích 38 hodin u televize a neberu (a odmítám brát) celé MCU jako jeden obří film. Infinity War není žádná velká tragédie. Je to ale film, v němž se přes jeho ambice a rozsáhlý canvas děje vlastně hrozně málo a jenž i přes zamyšlení o ceně života nenabízí pod povrchem nic víc než zamyšlení na úrovni mateřské školky. Nijak zvlášť to tomu filmu nevyčítám, je to prostě velký komiksový event. A protože mě zrovna tenhle typ superhrdinských příběhů nebere ani v papírové podobě, není divu, že mě to ve filmové verzi trápilo úplně stejně. 6/10 P.S.: Baví mě logika Thorovy linie. V Ragnaroku je pointou, že jeho moc vychází z něj samého, nikoli z jeho zbraně. V IW je ale pointou zase zbraň. Tak se proboha rozhodněte! P.P.S.: Fury čekal na povolání vy víte koho až při třetím ohrožení planety? Oukeeeeeej. P.P.S.: Napodruhé už je to v podstatě neukoukatelná polízanice. 4/10 (26.04.2018)