Jak nezískat Pulitzera

Film s Haydenem Christensenem v hlavní roli asi nemůže být dobrý už čistě z principu. I jinak je výsledek bohužel poměrně povrchní a laciný, až moc idealizuje a jindy přehání a démonizuje. Může vůbec fungovat deziluze u někoho tak naivního, že byste ho nejradši profackovali? Je zajímavé, že Billy Ray má na kontě pár zajímavých scénářů, třeba aktuálního Greengrassova Kapitána Phillipse, ale scénář a režie Shattered Glass svojí rutinností a standardností nemají čím vytrhnout. (16.12.2013)

Pro člověka z "oboru" poměrně děsivá sonda do zákulisí politické žurnalistiky. O to víc děsivá, když je vše založené na skutečné události. Hayden Christensen umí být natolik přesvědčivý, že byste mu nejradši zakroutili krkem. V tomto případě bych proto vyzdvihla spíše výkon jeho sekundanta Petera Sarsgaarda, Film je konzistentní, informačně nasycený, a stopáž je přesto velmi příjemná (30.10.2012)

Důmyslná sonda do duše, chování a "morálních" hodnot člověka, který se rozhodl nerespektovat nejen pravidla žurnalistiky, ale téměř žádná pravidla a vydal se na scestí čisté, ikdyž důmyslné fikce a lží, do kterých se postupně zaplétal až nebylo důstojné cesty zpět. Pan Glass vypadal na první pohled velmi bezúhonně a byl velmi vtipný a oblíbený a nakonec se z něj vyklubal velmi slizký člověk/na mne budil tento dojem již od začátku - což bude asi dílem přesvědčivosti Haydena Christensena/ budící spíše lítost a opovržení tím, že si vybudoval svoje image na lži a potom logicky po velmi trapném a útrpném prozrazení následoval tvrdý pád na tvrdou zem. (03.04.2012)

Zdánlivě nenápadný a vpravdě skromný snímek inspirovaný skutečným příběhem Stephena Glasse, jehož zde ztvárnil Hayden Christensen, o jehož prkennosti se zde vedou sáhodlouhé diskuze, mě však nijak neirituje a musím říct, že v Shattered Glass předvádí svůj ve své civilnosti nejuvěřitelnější a nejlepší herecký výkon !! Ten "pláč z prozrazení" mě opravdu posadil na zadek..;) Nicméně jak Hank Azaria, pak i zejména Peter Sarsgaard jej o třídu kvalitativně převyšují.. Přiznám se, že průměrný režisér Billy Ray se tentokrát překonal a vytvořil skvělý film, byť již samotná stejnojmenná právě Glassova knižní předloha mu práci značně ulehčila, a tak zůstává otázkou, zda Billy Ray opravdu chtěl cíleně vsadit na ten šedivý televizní look a celkovou úspornost, který zřetelně příběhu, nebudeme si lhát do kapsy, z většinou velmi nudného a stereotypního prostředí profesionální žurnalistiky prospívá a dodává mu punc věrohodnosti !! Já bych se moc rád vsadil, že se jednalo pouze o ve finále "extrémně výhodnou konstelaci hvězd", což však kvalitu tohoto dramatu jednoho patologického lháře nikterak nesnižuje..;) Nechutně paradoxní pachuť skutečnosti, jak snadno si lze pohrávat s fakty a jak krátké nohy má vlastně lež, získává celý příběh v momentě, kdy si uvědomíte, že Glass vlastně ani nebyl "potrestán" a bez uzardění se nakonec po vydání svojí autobiografické knihy na tom všem jako jediný naopak vydělal !! (24.06.2013)

Malý, nenápadný film přibližující dusnou atmosféru několika květnových dní roku 1998 v redakci snobského časopisu The New Republic, který se pyšní tím, že ho čtou důležití lidé, včetně samotné hlavy státu. Přesto se v magazínu dopustí fatální chyby, když otisknou sérii článků od Stephena Glasse - na první pohled roztomilého losera, který se neustále podceňuje (jeho věčné "Are you mad at me?" leze očividně všem krkem) a v redakci se těší nebývalé popularitě, neboť si pamatuje, kdo kdy slaví narozeniny a kdo nerad zteplalou kolu. Za brýlemi a imagí šedé myšky se však skrývá prohnaný lhář, který si své články vycucává z prstu - zda tak činí kvůli kariéře, nebo jde jenom o snahu získat respekt rodičů, pro které povolání novinářské není dost prestižní, toť otázka. Na Christensenově výkonu nevidím nic tragického, naopak. Je to on, díky komu nakonec Glasse nezavrhnete, spíš vám ho bude líto, i když víte, že lhát se nemá. Peter Sarsgaard Haydenovi zdatně sekunduje a navíc mu to sekne i v outfitu z devadesátek;-) Shattered Glass si užijete, i když vám novinařina nic neříká. Je to totiž jedinečná sonda do duše lháře, díky níž si uvědomíte, že někteří z nás dokážou bezostyšně lhát přímo do očí, aniž by se začervenali. Naštěstí se tu však potvrzuje i stará pravda, totiž že lež má krátké nohy. Ale, sakriš, když já si tak přála, aby Stephenovi křivdili...:-) (27.10.2008)