Jak nezískat Pulitzera

Proklamované novinářské drama se pozvolna změní v celkem zajímavou studii patologicky ambiciózního člověka, který je schopen pro úspěch a obdiv udělat doslova cokoliv, potud v pořádku, problém je snad jen v celkovém ,,televizním" vyznění filmu. (Kdybych chtěl být vysloveně nekorektní, použil bych možná i často omílaný stereotyp Američanů mluvě o ,,kanadskosti" tohoto snímku... :-)) Billy Ray není zjevně nijak výjimečný režisér, jeho film není ničím objevný a zjevně nemá žádné monstrózní ambice, každopádně svým tématem a jakousi uměřeností si mne nakonec coby diváka přece jen získal. Ona skromnost a poctivost se vyplatí nejen v novinařině... (28.11.2011)

V severnej Amerike sa točia filmy úplne o všetkom. To myslím ako výrazné pozitívum. Príbeh mladého novinára poskytuje námet skôr pre televíziu, pre Hallmarkovský skutočný príbeh. Prostredníctvom neho sa vyjadruje k negatívam virtuálnej spoločnosti, kde sa komunikuje cez počítač bez toho, aby niekto niekoho poznal. Internet zahltili blogy a konšpiračné teórie, ktoré sa tvária ako zaručene pravdivé, pritom nemáme ani poňatia, z akých zdrojov čerpajú a či vôbec a zneužiť tento stav pre vlastný prospech je čoraz ľahšie. Sugestívne Rayovo spracovanie a hviezdny casting povyšuje tento skôr televízny príbeh na solídne kino. (22.05.2012)

Nenápadný, přesto však vůbec ne špatný film, Christensen není vždy úplně přirozený, přesto jeho projev není zdaleka tak prkenný jako v sw. A je to právě on, kdo své postavě a tedy celému dodává lidský rozměr nejvíce, kdy mi toho asi patologického lháře bylo až líto, skoro jsem (spoiler) čekal, že bude na konci zavřený v blázinci a celý ten tyátr, kdy se představuje dětem, je jen v jeho hlavě. Skutečně jsem si někdy nebyl jistý, co si vlastně vymyslel a co byla pravda. Celý film jsem trochu čekal na nějaký twist, ale nakonec jsem se ho nedočkal a možná je to i dobře, film je skutečnější, nepůsobí tak přitaženě za vlasy, když není překroucený nejrůznějšími složitými dějovými zvraty, ale i díky krátké stopáži pobaví, sice vyšumí, ale rozhodně neurazí. Je to za takové lepší tři hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že jeho jiný film Probuzení má vyšší hodnocení, zaokrouhluju nahoru. (28.11.2011)

Scénář vlastně jen oprašuje skutečný skandál, který před pár lety rozvířil stojaté vody americké žurnalistiky. Zvídavého redaktora internetového deníku tehdy napadlo jít ve šlépějších úspěšného novináře z prestižního časopisu, který si udělal jméno sérií vtipných a čtivých článků z atraktivního prostředí, a vytěžit z jeho odhalení další materiál. Ke svému překvapení zjistil, že si kolega z branže podle všeho kauzu tak říkajíc "vycucal z prstu". Následující pátrání odhalilo manipulace s fakty a zjevné lži v desítkách dalších případů a otřásl důvěrou v celou novinářskou obec. Snímek nicméně není analytickou sondou do stávajících poměrů v americké žurnalistice a nezamýšlí se ani obecně nad otázkou novinářské etiky. Snaží se jednoduše maximálně vytěžit konkrétní kauzu a natočit příběh o ambiciózním lháři a manipulátorovi, který za fasádou veselého sympaťáka skrývá patologické rysy svého charakteru. Vznikl slušný ale nikoliv výjimečný televizní film o tom, že je fajn důvěřovat, ale čas od času je taky třeba prověřovat. Celkový dojem: 65 %. (21.11.2013)

Film s Haydenem Christensenem v hlavní roli asi nemůže být dobrý už čistě z principu. I jinak je výsledek bohužel poměrně povrchní a laciný, až moc idealizuje a jindy přehání a démonizuje. Může vůbec fungovat deziluze u někoho tak naivního, že byste ho nejradši profackovali? Je zajímavé, že Billy Ray má na kontě pár zajímavých scénářů, třeba aktuálního Greengrassova Kapitána Phillipse, ale scénář a režie Shattered Glass svojí rutinností a standardností nemají čím vytrhnout. (16.12.2013)