Trans-Europ-Express

Dovolím si nesouhlasit. Tak jako v Loni v Marienbadu, tak jako v Muži, který lže víme, že všechno je jen hra. A to je pro mě zásadní problém, pokud to nevím a přijde to jako nečekaná pointa (Usual Suspects), je to fajn. Ale když to dopředu vím, brání mi to v prožívání příběhu - vím, že je to vše jen hra bez pravidel, nebojím se o hrdinu, neprožíváním s ním příběh - prostě s ním projdu příběhem a řeknu si- hm, dobrý no. Možná, že se zde hodně inspiroval autor pozdějšího Muže z Acapulca. Jenomže tam byl Belmondo a byla to sranda, tady se místy film bere smrtelně vážně, i když nám metodou Brechtova zcizování neustále připomíná, že to nemáme brát vážně a to je prostě nuda. Grillet měl zůstat u psaní, toť můj názor. (31.01.2012)

Jak málo stačí k divákově radosti. Film ve filmu se smyslem pro prolínání reality a fikce, surrealismus a smell nové vlny, Trintignantův tichý antihrdina se slabostí pro znásilňování a najednou máme tu jeden z nejoriginálnějších krimithrillerů 60. a 70. let. Obraz co obraz je čirá filmová dokonalost. (02.09.2010)

Genialny film, spolovice art , z druhej polky mix vsetkeho mozneho, co hore spomina distributor. V Hlavnej roli tu bol Jean_louis Trintignant /Muz a Zena 1966, Il Sorpasso 1962 s Gassmanom/ v skupinke ludi, ktora cestuje napriec studenovojnovou Europou. Aby to divakov bavilo, su tu autonahanacky, prestrelky a vobec take tie fajne veci + Trintignant ma netradicky vztah k zenam. Taketo filmy doslova zbožňujem, reziser Allain-Robbe Grillet sa teda predviedol v najlepsom moznom svetle : 95 % (26.09.2020)

Vzpomněl jsem si na Kinoautomat. První půlka zde byla skvělá, vtipná, radostná. Potom mi trochu přišlo, že je to přestalo bavit. Sémiotické hry, dramaturgické porady - br. Nejlepší byly momenty, kdy se děj vracel, protože došli do slepé uličky. Mohli to šperkovat víc. Někde o Robbe-Grilletovi psali, že používáním pokleslosti došel k přijetí pokleslosti jako své srdcové základny - je to tak - dokud děláme na něco pastiš a držíme si to od těla, není v tom dost lásky. Je tedy důležité si správně vybrat... (09.12.2020)

Zlomyslný políček do tváře filmové tvorby, kdy Grilett a spol během krátké cesty vlakem "sestrojí" funkční noirem zavánějící příběh obsahující všechny potřebné žánrové propriety a který je i přes svou sekundární funkci schopný diváka zaujmout a pobavit. Hlavní zde je ovšem posměšné vylíčení samotné tvůrčí činnosti, která ma daleko k nějaké promyšlenosti a ze všeho nejvíce připomínající pejska a kočičku vařící dort ze všeho, co jim zrovinka přijde atraktivní bez ohledu na logiku děje či předchozí události. Úspěšnost takové podvratné činnosti nakonec nejlépe dokumentuje fakt, že mi její platnost zejména co se výroby současných hollywoodských trháků týká už nikdy nikdo nevymluví... (24.03.2012)