Deník puberťačky

Nevím jestli je dobrý nápad, když si pěkná rozvedená ženská se slabším morálním kreditem nasadí do baráku pohledného přítele a má dceru v pubertě. To nemůže dopadnout dobře. Je jasný, že s dcerunkou mlátí hormony na všechny strany a chce přinejmenším mámu aspoň trumfnout. Stačí, aby ji matka jednou poslala na pivo s přítelem, protože se jí nechce a je vymalováno. Minnie převezme otěže s drtivou rychlostí a Monroe, už se veze na celé čáře. No myslím, že tohle není ojedinělej jev, děje se to i v realitě dost často. Zas jednou pěkně ukázané uvolněné 70 roky. Hadry, hudba, drogy, volná morálka. A hlavně ty pubertální myšlenkové pochody, jsou pěkně vyobrazeny. No že to těm chlapům stojí za ty nervy, když se to pak holce vymkne z ruk a začne jančit , nic moc. (31.03.2019)

Komplexne a velmi sebavedomo rozobrata podstata zenskeho, ale nepriamo, aj muzskeho pohlavia cez prbeh teenegerky, ktora sa sa hlada v americkej post hippie spolocnosti 70tych rokov plnej drog a neviazaneho sexu v naoko-cool, ale wasted rodine. Tento druh zanru je nikdy nestarnuci a zaujimavo osviezujuce vidiet ho ocami zien. Uchylne a uprimne ciste zaroven. 8/10 (03.01.2016)

Včera som komentoval film The Neon Demon, kde som ohodnotil záver ako absolútne zvrátený. "The Diary Of A Teenage Girl" je podľa mňa celkovo neskutočne zvrátený film. Ale rovnako ako "The Neon Demon" nemyslím to v zlom slova zmysle. Pretože nám veľmi dobre odhaľuje vnútro našej hlavnej hrdinky, ktorá chce spoznať rozdiel a súvislosti medzi láskou a sexom. A občas musí človek skutočne padnúť na najväčšie dno aké existuje, aby našiel cestu späť a uvedomil si niektoré veci. A to je presne aj príbeh Minnie. Nebudem zachádzať do žiadnych spoilerov, no určite je treba povedať, že veľa veci si svojimi rozhodnutiami dievča veľmi skomplikuje. Ale sú to rozhodnutia, ktoré urobila sama a v presvedčení, že koná správne. A to z nej robí zaujímavú postavu, lebo sú to jej chyby, za ktoré sa sama sebe môže zodpovedať. Páčia sa mi vnútorné monológy, ktoré nám viac odhaľujú jej pocity v niektorých situáciach. Možno by to bolo lepšie, keby to film podal celkom vizuálne, ale na druhú stranu sú to skôr slová, ktoré nahrala do svojho kazetového denníka. Takže to podľa mňa funguje. Animácie v kombinácii s hraným filmom sú tu absolútne fantastické a musím pochváliť tvorcov za ich kreativitu. Obdiv z mojej strany a veľká poklona. Vieme asi ako to celé síce nakoniec dopadne, ale napriek jemnej priehľadnosti niektorých vecí som si sledovanie užil. Nemôžem povedať, že by som občas nemal z Minnie pocit, že sa z nej stáva skutočná nymfomanka, ale to je niečo, na čo chcel film pravdepodobne aj reálne poukázať. Možno by som uvítal, keby mala ale väčšiu rolu Kristen Wiig. Je skvelá, a vidíme ju tu veľmi málo. Soundtrack je podľa mňa tiež dobrý. V štýle 70s, ktorý skutočne výborne s filmom ladí. Ja som si osobne sledovanie tohto filmu užil. A ak vám nevadia filmy s veľkým množstvom sexu, erotiky a možno aj trošku zvrátenejších momentov, myslím si, že to nie je zlý film na pozretie. Rozhodnite sa sami. Hodnotenie: B (13.10.2016)

Vyprávění této pubertální dívky nám umožňuje pohled ze dvou perspektiv. Je to o nalezení sebevědomí v oblasti sexuality a kontrole. Film je hlavně o překračování mezí, o zneužívání volnosti a svobody, které ji matka nezodpovědně propůjčuje. Sympatičnost Minnie od začátku ohromně opadává. Sledujeme, jak sebestředná a egoistická dokáže být, i když jí to nic kromě sexuálního ukájení nepřináší! Na filmu si cením nesentimentální upřímnosti, která v americké kinematografii dosti raritní, ovšem celkový dojem kazí konvenční elementy používané v rámci teenage žánru. Heller vykazuje snahu udržovat svěží tón, scény jsou krátké a výstižné, ale v případě bisexuálního vztahu s Tabathou je to zoufale nedotáhnuté do konce! Animované vsuvky více nerozvádějí charakter Minnie, ale potěší jen povrchně svojí roztomilostí. Přes negativa, které jsem doposud vyjmenoval, film je dobrý hlavně díky zapojení Bel Powley, jež se do adolescentky věrohodně vcítila. (12.01.2016)

Moc se mi líbil celý nápad, obecně mám ráda "deníkově" a retrospektivně (zde alespoň častečně) pojaté filmy a celá ta kompozice mi sedla. Líbila se mi i ta hlavní myšlenka/zápletka, ale to je možná tak všechno. Asi v tom hrálo velkou roli to, že mi hlavní hrdina poměrně dost lezla na nervy a stejně tak i její matka. Hodně reakcí postav na nějakou situaci (což byla tady možná i taková klíčová věc, když se jedná řekněme o vztahové drama ....:D ) mi přišla nereálná vykonstruovaná, občas lehce absurdní případně až lehce parodická. Hlavně, aby to celé tak nějak sedělo do předem připraveného konceptu "divokých sedmdesátek" a nedej bože, kdyby se vynechal nějaký ze žhavých motivů, které se vám pravděpodobně ve spojení s touhle dobou vybaví. Vidět se to dá, ale jednou mi to stačilo. Možná jsem do snímku vkládala zbytečně vysoké naděje a možná proto jsem zklamaná...Taky mě mrzí že film řešící takovéhle poměrně silné téma nemá nějaké solidní zakončení, které by všemu tomu "dramatu" dávalo nějaký smysl... (03.05.2016)