Spotlight

„Víte, církev chce, abychom uvěřili, že jde jen o pár shnilých jablek. Ale ten problém je mnohem větší.“ O tom, jak je téma filmu důležité, asi netřeba polemizovat. Co se týče četnosti produkce takovýchto snímků, člověku se chce říct „jen houšť a přitvrdit“. Což je právě jeden ze 2 menších problému Spotlight. Spoléhá se (leckdo by asi dodal, že oprávněně) na sílu tématu, a tím končí. Snad jsem moc náročný, ale přece jen bych ocenil lepší práci s emocemi (přitlačit na pilu). Ne že by se mnou film citově nepohnul, ovšem čekal bych, že mě vtáhne (a vyprovokuje) přece jen o něco víc. Druhý problém je už spíše malý detail a týká se trochu naivní otevřenosti některých zainteresovaných (např. pánbíčkář, který se ve dveřích svého domu bez větších vytáček dozná úplně cizí ženské od novin…ehm?!). Což je zbytečná kaňka, protože film se jinak jeví velmi realisticky, myslím tím co do popisu novinářské práce a získávání nových důkazů. Proto dávám „pouze“ silné 4*, jinak jsem byl velmi spokojený. „Žádní demonstranti.“ - „Jo. Asi jsou ještě v kostele.“ (13.07.2016)

Ou-em-dží, tolik jmen v jedný větě nepadlo snad ani ve druhý řadě True Detective, ty bláho. Nebudu lhát, že jsem se občas pekelně neztrácel, nakonec to ale všecko stejně bylo sympaticky srozumitelný. Film roku za mě nicméně rozhodně ne, a to z jednoho zásadního důvodu: vůbec to totiž netoužím vidět podruhý. Generický drama odvyprávěný s jistotou zkušenýho profesionála až na herecký výkony (Ruffalo!) kupodivu skoro ničím nepřekvapilo. A jak ve filmu není překvápko, nadšením do stropu neskáču. Já vim, po těch letech už to nejni tak snadný, že jo, ale stejně... (31.03.2016)

Téma, které je a bylo skloňováno ve všech pádech a je notoricky známé, zpracoval Thomas McCarthy, včetně scénáře zcela bezchybně. Předložil nám skutečnosti, které nemohou nikoho normálně myslícího nechat v klidu a to takovou formou, že netlačil na pilu, nezaujatě, ale takhle to je, to jsou fakta, která jsou jasná a evidentní. Jak si to kdo zpracuje už ve své mysli a svědomí, je na každém jedinci, protože je nabíledni, že ne každý, kdo je v takové církvi, musí být nutně prevít. Ale co ho poutá tam zůstávat, tak to mně zůstává rozum stát. Tradice? Neochota něco měnit? Strach znát pravdu, která z bible jasně vyplývá o těchto a jiných nekalých praktikách? To je můj subjektivní pohled a otázky na tuhle problematiku. A to bylo jen zrnko pravdy, kterou měli možnost odhalit. Ještě kdyby se začalo pátrat ve zbrojním průmyslu, kdo je dotuje a o jejich propojení s politickou sférou a podobně, tak se dostáváme na úroveň mohutné mafie, která se snad nezastaví před ničím. Já byla velmi spokojená s hereckým obsazením, které působilo skutečně maximálně uvěřitelně, včetně NORMÁLNÍ redakce, kde to v jiných filmech vypadá jak v akčním sci-fíčku. To považuji za velké plus a redaktor, kterého hrál Mark Rufallo, byl jedinečný, kde bych mu dala sošku už jen za ty jeho zcela logické úvahy o této církvi a úsilí najít pravdu za každou cenu. Ve své podstatě hráli hlavní roli všichni, které se této kausy zúčastnili. (16.01.2016)

Všichni prezidentovi muži této dekády. Spotlight je v prvním plánu skvostné novinářské drama, oslava jednoho ze stěžejních kontrolních mechanismů demokracie, v plánu druhém ovšem nabízí naprosto zdrcující téma, téma srovnatelné možná i s holokaustem, jehož vyznění a dopad na diváka by na první pohled mohla volba žánru trochu utlumit, dovedu si při jiném žánrovém zpracování představit mnohem sugestivnější a explicitnější ,,úder mezi divákovi oči", coby novinářské drama je ovšem tento suchý procedurální popis investigativní novinářské práce možná ještě působivější...i bez explicitních scén ,,zneužívání" je Spotlight zdrcující obžalobou katolické církve, která vytvořila za přispění fenoménu ,,slušných Němců" zrůdný systém institucionalizující pedofilii...a to nejen v USA, ale takřka po celém anglosaském světě. PS: Dokumentární obdobu této kauzy natočili francouzští dokumentaristé a novináři Katolická církev - tíživé mlčení... (07.03.2016)

Ne nadarmo se kinematografii říká továrna na sny. Čekáme od ní podívanou, akci, vzrušení, napětí a výlet tam, kam se běžný smrtelník nikdy nedostane nebo se ani nechce dostat. Spotlight jde proti všem těmto trendům a nabízí až nečekaně civilní herectví, vyšetřování zbavené všech obvyklých thrillerových klišé a ukazuje práci novinářů tak, jak nejspíš i probíhá. Tedy jako zdlouhavé sbírání faktů, přemlouvání k rozhovorům, zkrátka rutinní činnost. V podstatě jakékoli povolání, které zbavíte filmového pozlátka, vypadá najednou hrozně všedně. Kriminalisté neběhají po střechách domů a nezneškodňují padouchy, špioni nelikvidují protivníky po tuctech. Spotlight tvoří tu výrazně menšinovou tvář americké kinematografie, kterou studia obvykle vysílají na festivalové přehlídky. A v případě Spotlightu ty festivalové vavříny jsou zasloužené. Říkám si sice, jak by asi dopadla divácká podpora v případě, že by nešlo o tak skandální případ, ale nešť. Novináři nestojí proti mašinérii mocné korporace nebo zkorumpovaného politika, kteří by proti nim vysílali vražedná komanda, ale i tak jsou tam cítit silné emoce. Spotlight nabízí přehlídku velkých hereckých es, ale hvězdy tentokrát potlačily své ego a nepředvádí samy sebe, nýbrž své postavy. Za mě dávám palec nahoru, jen tu pátou hvězdičku se mi nechce dávat, protože, ač to zní svatokrádežně, Spotlight setřel filmové pozlátko natolik, že je místy ve svém zachycení reality až nudný. Celkový dojem: 80 %, (07.05.2016)