Apokalypsa: 1. světová válka

Dokument s kvalitně zrestaurovanými a ozvučenými záběry mapující hrůzy 1. světové války. K čertu s učebnicemi, pusťte školákům celý dokumentární cyklus Apokalypsy, ať si udělají obrázek o tom, jak se válčilo. Dokument ani tak nezachycuje zásadní události války ani se příliš nevěnuje jejím příčinám a záminkám, ale dostanete se tak blízko těm nebohým vojákům, jako nikde jinde. A to dělá tuto sérii naprosto jedinečnou i díky skvělému komentáři Miroslava Táborského. Pokud se zajímáte o to, jak to vypadalo v zákopech, jaké zbraně byly tehdy vyvinuty, určitě se podívejte. (05.11.2019)

Tu sa nedá inak hodnotiť ako bravúrne, veľkolepé a tak realistické. Neviem, odkiaľ tvorcovia brali všetky tie zábery, ale uviesť ich do farebného zobrazenia a zostrihať to tak skvelo, to musí vyžadovať veľký cit. Ide jednoznačne o najlepší dokument z obdobia prvej svetovej vojny, aký bol kedy natočený a naozaj by to mohlo slúžiť ako učebnicový príklad dejepisu do škôl. Pre milovníkov histórie je toto povinnosť. 95 % (06.04.2018)

Slušný dokument, ale kvalit své obdoby pojednávající o 2. světové válce nedosahuje ani zdaleka. Zásadní rozdíl mezi oběma sériemi je v tom, že zatímco Apokalypsa: WW 2 se snaží stručně, přehledně a poutavě zmapovat stěžejní událostí 2. světové, Apokalypsa: WW 1 je spíše kritikou války, která ukazuje zejména utrpení vojáků i běžných lidí. V Apokalypse: WW 1 se tak dozvíte o tom, že vojáky v zákopech zaživa okusovaly krysy apod., ovšem neuslyšíte ani slovo o naprosto zásadních událostech války jako byly například Bitva u Jutska nebo Brusilovova ofenzíva. Dá se tak říct, že se tato série zabývá spíše řadovými vojáky, než válečnými událostmi. Obecně se taky orientuje zejména na západní frontu a informace o ostatních frontách jsou jen velice povrchní a zkratkovité, což mě rovněž zklamalo. Také mě mrzely různé historické nepřesnosti, například to, jak je král Jiří V. vyobrazen jako ústřední politická figura Velké Británie, i když ve skutečnosti neměl v podstatě žádnou moc. Co se týče vojenské strategie a taktiky, tak se v celých 5 dílech dozvíme akorát to, že všichni vrchní velitelé byli neschopní zoufalci posílající statisíce lidí na smrt (nepopírám, že to byla v některých případech pravda, zdaleka však ne ve všech). Dále zde prakticky vůbec nejsou vysvětleny politické příčiny války. Nakonec mi také vadilo poměrně chaotické uspořádání popisovaných událostí a neustálé skoky v čase i v místech. Když bych to shrnul tak po vizuální stránce je to vynikající práce. Skvělé záběry, které jsou zde navíc v barvě a v doprovodu výborné hudby, jsou opravdu poutavé. Klobouk dolů před tehdejšími válečnými kameramany. Po informativní stránce je tato série spíše zklamáním a ucelenější přehled o událostech 1. světové války vám poskytne i Wikipedie. Jako studijní materiál bych toto dílo asi nedoporučil, naopak jako svědectví hrůz a utrpení z této "Velké války" určitě ano. (08.09.2016)

Kým som neuvidel toto, myslel som si, že Vojna vo farbe je tým najlepším dokumentom o prvej svetovej vojne. A v podstate aj je, ale z dejinného hľadiska, z hľadiska udalostí. Tento dokument ma dostal ešte viac. Odkrýva krutosti vojny z bežného pohľadu, ukazuje, čo vlastne prežívali ľudia a vojaci. A to všetko v krásnej farbe, ako by sa to udialo pred pár rokmi. Tu sa nedá inak len hodnotiť 5 hviezdami, pretože 6 sa nedá dať. A ako sa tu odporúča, aj považujem za najlepšiu 3. časť: Peklo. (13.03.2016)

Pět let po veleúspěšné sérii Apokalypsa: 2. světová válka vydalo duo režisérů Isabelle Clarke a Daniel Costelle obdobnou sérii o 1. světové. Je úžasné, jak se podařilo oživit prastaré filmové materiály z dřevní doby němého filmu, dodat jim zvuk a barvu, znovu vdechnout těm nešťastným vojákům v zákopech život. Přesto mám pocit, že na úroveň kvalit dříve natočené série se nyní nedostáváme. Vysoko hodnotím první a poslední díl, kde je krom samotné války věnována velká pozornost mezinárodní politické situaci a zájmům velmocí. Zbytek se odehrává stejně jako celá válka v zákopech. Leč bohužel téměř s výhradním zájmem o západní frontu. Složitá situace uvnitř mnohonárodnostně poskládané Rakousko-Uherské armády, boje v Polsku a Turecku, Itálii, Balkáně, Občanská válka v Rusku, to vše je nastíněno jen velmi povrchně. Tak zásadní věc, jako byla Kerenského ofenzíva, jejíž selhání ve svém důsledku znamenalo pád Prozatímní vlády, není zmíněna vůbec. Stejně tak cizinecké legie. Líbil se mi závěr, kde už byly vhodně naznačeny nedostatky mírových jednání a zárodky problémů a nestability poválečného uspořádání, které měly vést k budoucím katastrofám. Wilsonova politická doktrína práva národů na sebeurčení byla uplatněna pouze vůči poraženým říším, které se zhroutily do propadliště dějin. Francie s Anglií si kolonie ponechaly a v Orientu vznikly umělé státy, s jejichž důsledky se potýkáme dodnes. Ta bezmoc vyřešit novodobé uspořádání Evropy a blízkého východu je patrná. Ve svém důsledku znamenala jen 20 leté přerušení bojů. Je to také důvod, proč někteří historici mluví o obou světových válkách jako o jednom velkém konfliktu. Z popela Velké války povstala říše, která spálila celou Evropu ohněm tak strašným, že pohřbil celý starý svět. Předtuchy se naplnily. (04.11.2016)