BoJack Horseman
Tvůrci:
Raphael Bob-WaksbergHudba:
Jesse NovakHrají:
Will Arnett, Alison Brie, Amy Sedaris, Paul F. Tompkins, Aaron Paul, Minae Noji, Aisha Tyler, Olivia Wilde, Patton Oswalt, J.K. Simmons, Kristen Schaal (více)VOD (1)
Série(6) / Epizody(77)
Obsahy(3)
Seznamte se s nejoblíbenějším koněm ze sitcomů 90. let, jen o 20 let později. Sice je to bručoun, ale srdce má z... no ze zlata přímo ne, ale něco na ten způsob. Z mědi? (Netflix)
Videa (14)
Recenze (145)
In this terrifying world, all we have are the connections that we make. I navzdory notně rozpačitému rozjezdu, kdy si to hledá ksicht a humor se často láme přes koleno, se z toho postupně vyklube (od šestého dílu první série jde kvalita nahoru, ale onen kultovní/kvalitativní status „must see“ si to vysloužilo až od jejího závěru dále), černý kůň (ha ha ha) mezi animovanými seriály určenými výhradně pro dospělého neupjatého diváka, který neočekává, že mu tvůrci budou servírovat to samé v bleděmodrém epizodu za epizodou, sérií za sérií. Humor tu sice je (značně specifický, stavícím na hláškách, necpaný do popředí a díky absurdnosti toho všeho rozhodně ne pro každého) v množství větším než velkém, ale první housle hraje dramatická linie, která nebere ohledy na nikoho; tedy ani na postavy a rozhodně ne na diváka. Má to souvislý děj a plně to stojí na vývoji všech charakterů. Nastavují se satirická společenská zrcadla a celé je to spojeno každodenním přežíváním vyhořelého kdysi slavného narcistického koně (I´m not always the best at being not terrible.) s nepěknou krizí středního věku, který pro cynickou hlášku nikdy nejde daleko, je tak trochu nihilista se sklony k depresi, úzkostem a alkoholismu, sebezničující náturou a neutuchající zoufalou niterní touhou po uznání/přijetí. A to tak dobře (a mnohem lépe než třeba takové Californication/Koalafirnication či Mad Meni, ke kterým to má nejen hlavní postavou zdaleka nejblíže), že je třeba bez jakékoli nadsázky mluvit o regulérní (a především zdařilé) quality TV spíše než o komediálně-satiristické skopičině (což nemyslím jako urážku, naopak) typu Ricka a Mortyho. Nic jiného v historii televize nespojuje tak umně absurdní (meta)humor s brutální nepěknou upřímností o vztazích nás všech. Navíc jde (i díky kongeniálnímu dabingu) o vůbec nejemotivnější seriál současnosti (konkurovat můžou snad jedině Leftovers); ano, jsou to emoce veskrze posmutnělé, plné nepříjemných pravd co nikdo nechce slyšet, nenaplněných snů, nikdy nevyřčených vět, depresivní, alkoholem opojené, ovšem vždy a v každém momentě do morku kostí reálné a ze života. Ano, i toho vašeho. A čert vem že jsou to emoce zprostředkované skrze animovanou antropomorfní zvěř. | S1: 4/5 | S2: 5/5 | S3: 5/5 | S4: 5/5 | S5: 4/5 | S6: 5/5 | ()
Takto by dopadl ve svých padesáti Hank Moody z Californication, kdyby se nikdy nedokázal zamilovat. Jako padlá depkující bývalá Hollywoodská hvězda, která srší sarkasmy, ošuká a vychlastá všechno co může, a zoufale se snaží přes mraky špatných životních rozhodnutí najít aspoň ždibec štěstí. Plus, říznuté koňskou dávkou pošahaností ala Rick&Morty, ovšem jen tou měrou, aby seriál zůstával psychologicky smutně trefnou existenciální sondou do života stárnoucího chlapa, a zvířecí zpodobnění zůstávalo v prvé řadě metaforou osobností všech postav. Místy neuvěřitelně vtipná zábava, která pravidelně svou depresivností kope diváka do koulí - spolu se South Parkem je tak BoJack Horseman tím nejlepším animovaným seriálem pro dospělé ever. 9/10 ()
Bojack je postava na ktorú som si musel trochu zvykať. Rovnako aj na fikčný svet, ktorý prezentuje a v ktorom sa nachádza. Asi od 6 časti som ale s napätím očakával kam sa bude jeho cesta uberať. Nielenže to má kopec skvelých a vtipných miest ale od 6 časti sa tam pre mňa zjavuje aj silné pochopenie s hlavným hrdinom a seriál ako taký sa dostáva na ľudskejšiu a úprimnejšiu úroveň. Som milo prekvapený a teším sa na ďalšiu sériu. 1. séria - 70%. Na konci prvej série som si hovoril, že to nebude až také zlé ako sa mi to zo začiatku javilo. Zvyknúť si na tento fikčný svet, na charaktery a zároveň sledovať postupne ich vývoj vyžaduje trochu trpezlivosti a času. Ale akonáhle sa začnú charaktery rozvíjať a príbeh začne komplexne vysvetľovať nie len pocity postáv ale aj epizodky z ich životov, stáva sa z toho takmer masterpiece. Celé je to vlastne o tom - mať rád samého seba. A všetky tie veci okolo sú krásnym doplnením. Rovnako ako je pre mňa Rick and Morty seriál pri ktorom si poviem WTF a smejem sa, je Bojack seriálom pri ktorom si poviem - viem presne ako to myslíš, cítim sa rovnako. A dialógy typu : Čo sa s nami stalo? To čo obvykle. Nepoznala si ma a zaľúbila si sa do mňa. A potom si ma spoznala... sú dakedy pravdivejšie a smutnejšie než samotná realita. Druhá séria - 80% Bojack je každou ďalšou sériou ukotvenejší a v zásade veľmi smutný charakter. Jeho vývin je minimálny. Veci okolo neho sa síce dejú ale on sám je nemennou konštantou, ktorá všetko pokašle. Taký Hank Moody v animovanej podobe. (Hoci Hanka mám o triedu radšej). Táto séria sa nesie na vlne úžasných udalostí, ktoré Bojack nevie ako postava naplno doceniť. Ostatné postavy prechádzajú úžasným vývinom. Nebyť posledného vtipu z 8 000 000 dolármi od Todda, páčila by sa mi punchline na konci trochu lepšie. Diel pod vodou bol ale dokonalý. V zásade považujem Bojack Horsemana za seriál na ktorý treba mať trpezlivosť a byť správne nastavený - nie je to až taká sranda ako tu píšu. Ale ocení sa krásnymi nuansami a skrytými odkazmi, ktoré potešia. Hlavne ak viete v akom svete sa to vlastne pohybujeme. 3- séria - 80% Trošku krok späť, čo sa týka kvality. Snaha dostať Bojackovu minulosť do zreteľnejších kontúr si vyžiadala svoju daň. Síce je na tom postavený dobrý zvrat ale diely, ktoré sa tomu venovali ma nebavili. Mimo niektorých skvelých nápadov sa táto séria nesie skôr v duchu neustálych fuckupov, ktoré ale kupodivu nerobí Bojack. Ten sa stáva tichým pozorovateľom a jeho postava sa v celom tom univerze mení. Je to trošku iné a kvalitou to skôr smeruje k prvej sérií, ale pravdou je, že to pozerám rad za radom, pretože chcem vedieť viac. Takže dám 4* , ale nie sú až také isté ako v prípade druhej a tretej série. 4 séria - 70% BoJack prituhuje. V zásade sa dostávame do stavu, kedy sa väčšina postáv správa dosť shitty. Čím ďalej smerujeme do finále, tým výraznejšie každý charakter prepadá do sebaľútosti a samodeštrukcie. Dospelý ľudia nevedia zobrať zodpovednosť za svoje činy. Sebecky sa piplajú vo svojich životoch a sem tam tu máme nejaké vtipnú referenciu alebo postavu. BoJack sa stáva veľmi nepríjemným obrazom spoločnosti. A tiež odvrátenou tvárou slávy. Nepadám z toho na zadok. Len mi je po každej sérií trochu viac smutno. To ale neznamená, že si BoJack nezaslúži byť šťastný. Držím mu palce. 5. séria - 80% BoJack sa lúči. Keby to malo o jeden diel menej, rozbilo by ma to viacej. Ale aj ten epilóg bol milý. Málo seriálov vie podľa mňa skončiť s gráciou a s emóciou. Bojack je jeden z mála, ktorému sa to podarilo. Budú mi príbehy z Hollywoo - Hollywoob - Hollywoodu chýbať. Životná úloha pre Willa Arnetta a skvelá sonda do ľudskej duše. Bob- Waksberg deprimoval, tešil, poučoval a inšpiroval. Neviem či časom celý ten pocit nedozreje. Nestane sa niečím trvácnym. Niečom čo ma prinúti sa k tomu vrátiť a hľadať tam nuansy, aké som teraz nevidel. Lebo som presvedčený o tom, že tam sú. Každopádne som rád za túto skúsenosť. A držím palce BoJack. 6. séria - 80% () (méně) (více)
Titulky, hodnotenia a komentáre hlásali udalosť desaťročia - tento komentár bude aj preto trochu nabrúsenejší, než by si to BoJack zaslúžil, a bude cielený na určitú špecifickú skupinu. Podľa mňa sa to totiž v takmer žiadnom smere nevie odlepiť od doby a miesta svojho vzniku. Netvrdím, že ten seriál upadne do zabudnutia, pretože nejaké dvere predsa len otvára a nejaké žánrové konvencie predsa len prekračuje. Chýbala tomu však číra hravosť a anarchia animovaného sveta. Skôr sa mi zdá, že ide o súčasť trendu "zdospeláčťovania" animovaných seriálov a "zautentičťovania" žánru sitcom, ktorý pretrváva už od 90. rokov (a možno aj ďalej, neviem). Tá snaha o "existenciálnu ťažobu" a akúsi plnosť postáv tu vždy bude narážať na hranice, ktoré so sebou nesie zosmiešňujúca karikatúra, a tak boli aj BoJack a ostatní vo výsledku rovnako plytkí a jednorozmerní ako postavy z Dva a pol chlapa. Na druhej strane sa tá snaha o sitcom časom vytratila a zostalo niekoľko vtipných zvieracích gagov a popkultúrnych narážok (wau, aká to novosť... vitaj, postmoderna), ktoré sa utopili v redundancii. Ak sa k tomu pridá ten otravný (v tomto prípade latentný) psychoanalytický fetiš utáraných a emocionálne retardovaných amerických intelektuálov a ich snaha za každú cenu rochniť sa vo svojich grandióznych problémoch, vystavovať ich na obdiv celému svetu a robiť z nich priam generačné problémy (tú majú tvorcovia s BoJackom očividne spoločnú, keďže presne takéto sú prakticky všetky postavy), dostavuje sa u mňa dáviaci reflex. To je vlastne ďalšia hranica, na ktorú snaha o "zdospeláčtenie" naráža. Tento typ amerických intelektuálov nevie dospieť - ustrnuli v ranej puberte ako celá ich popkultúra. Smutné je, že presne títo ľudia sa vysmievajú z hlúposti a zaostalosti iných. Smutné je, že chcú meniť svet, hoci nikto príčetný by im do opatery nezveril ani kaktus. Jediné, čo som z toho seriálu cítil bola číra únava zo sveta. Akýsi neodbytný pocit, že dejiny sa skončili, točíme sa v kruhu a na ničom už nezáleží. Pocit, že všetci sme v stave depresie a niet z neho úniku. Nočná mora, že som prázdnou a plytkou postavou trápneho sitcomu, pretože práve BoJack je (chcene i nechcene) krásnou ukážkou blúdneho kruhu simulakier. Aspoň za sprostredkovanie tohto pocitu seriálu ďakujem, hoci ja sám ho nezažívam (aj keď som vyrastal v tom najhoršom type rodiny - v atomickom type). A áno - stále platí, že to nejaké dvere otvára a že je to občas milo absurdné. Len sa z toho, prosím... ()
V té obrovské produkci seriálů (jenom co jich je z dílny Netflixu...) je vážně těžké prorazit, ale BoJack Horsemanovi se to svojí kreativností až bizarností, ale zároveň koukatelností a plejádou chytlavých postav, kterým zvířecí podoba dává punc tradiční satiry (satyr je taky člověk s kozlí hlavou, to je skoro jako kůň...), povedlo. Zároveň nás trochu vrací do dětství, kdy jsme se dívali na zvířátkové kreslené seriály. Ovšem tahle zvířátka chlastají, berou drogy, řeší disfunkční vztahy, traumata, existenciální otázky, nudu v hollywoodském pozlátku, jdou si kariéristicky po krku atp. Narážky na politiku jsou jemné, ale chytlavé. Hlavní hrdina je totální p**us, ale další postavy jako Princess Carolyn, Todda Chaveze, Hollyhock nebo dobráka Mr. Peanutbuttera si lze oblíbit. V polovině čtvrté série se mi zdálo, že trochu ztrácí dech, ale na konci mě dějovými zvraty opět natěšil na pátou. ()
Galerie (392)
Photo © Netflix
Zajímavosti (255)
- BoJack vystupuje v šou Charlie Rose (1991). (Pat.Ko)
- Princezná Carolyn vyhodí svoj klobúk do vzduchu, ale ventilátor na strope ho roztrhne. Je to paródia na seriál Mary Tyler Moore (1970). (Pat.Ko)
- V epizóde sa spomenul film Příběh z Filadelfie (1940), seriály Happy Days (1974), Max Headroom (1987) a relácia Jimmy Kimmel Live! (2003). (Pat.Ko)
Související novinky
Nejlepší seriály posledních deseti let?
Konec roku se pomalu ale jistě blíží a s ním pochopitelně brzy dorazí i nejrůznější filmové a seriálové žebříčky. Ty nás teď ale nezajímají. Místo toho se podíváme na žebříček, který se ohlíží rovnou… (více)
Reklama