Dokonalý šéf

Jo, jo, vysoká gastronomie! Úplně totéž, jako byste si pořídili předraženou, totálně luxusně vypadající štětku, která by vás dvacet minut naprosto fantasticky velezkušeně rozkuřovala a velkohubě u toho slibovala vše z fuckt nezbedného pornokatalogu, oč jste se kdy styděli požádat i tu nejotrlejší amatérku, aby si náhodou nenatrhla šlachy nebo se ji neucpala Eustachova trubice. A pak náhle, těsně před tím než byste se kulantně rozdováděn chystal vrhnout na tu nevázanou multiotvorovou speleologii, by si prostě sbalila to perfektní pozadí a pár okouzlujících trojek, beze slova se zdekovala a vám zbylo jen urputné pnutí v egu, neodolatelná chuť na řízek a pravice pro pláč. Už čtení jídelního lístku slibuje nezapomenutelný orál. Třeba takový flambovaný Kachní konfit alá Bourguignon, façon du chef, na archivním Romanée-Conti s Foie Gras, zdobený strouhanými lanýži, smržem, prémiovým fromážem Bleu d'Auvergne a sypaný dušeným marockým šafránem je rozhodně něco, do čeho jste zatím jazyk nikdy nestrčili, vaše chuťové buňky začínají šílet, ty dva litry obluzen nadšeně vysolíte, objednáte a při slastném čekání si mohutně slintáte na fiží. A pak před vás ten francouzsky mluvící tučňák se snobským výrazem okázale postaví sněhobílý talíř velikosti mlýnského kola, v jehož středu se povaluje nějaká ubohá dvougramová mrdka, ze které by se tak tak nažral leda podprůměrný Pygmej a co vypadá jako žluté muší hovno polité petrolejem, do něhož někdo s autistickou přesností osově souměrně zapíchal piliny a kousky pokrčeného použitého hajzlpapíru. A nakonec to přesně tak i chutná. Prostě dva litry v prdeli, hlad jak sviňa a vy se ze všech sil snažíte před odchodem do Mekdonalda zachovat v tom Grandrestaurantu dekurvum a neuroticky neumlátit toho nafrněného pikolíka naleštěným clochem. Pak ale z kuchyně vykoukne arogantní kokot Bredly Kůpr a se samolibým úsměvem odpálí zbytky vaší sebekontroly otázkou, jak vám chutnalo. Ač tomu do loňského, naprosto blaženého Chefa chybí kaloričtější jídlo a trocha komediálního nadhledu, je to filmík veskrze příjemný, svižný, zajímavý a dokonce prost sračkoidní romantiky, co vás taky neméně mile a citlivě pohladí po žaludu. Pardon, vypadlo mi tam „k“. Ale i tak místy způsobuje naprosto stejné gastroenteriální tenze, hlasitou kručivost, nadměrné slinění a nutkavou chuť to na chvíli stopnout, vypravit se do špajzu a uplácat si z jeho nedbale doplňovaného obsahu, tedy dvou ztvrdlých rohlíků, soli, kečupu, pepře, kostky masoxu, prošlé konzervy trenčianských párkov s bielou fazuľou, zelenajícího gothaje, sifonové bombičky a octa nějaké to Les escargots bourguignonne au parfum d'anis avec Dom Pérignon 1992. Takže se před sledováním opět raději pořádně nažerte. Já, jakožto budoucí věhlasný kritik restaurací, tomu bez váhání pálím čtyři zasloužené myšulínské hvězdičky. (25.05.2016)

Filmy tohoto ražení mají jeden velký problém. Divák při nich pokaždé dostane hlad. Ale teď vážně. Stejně jako film Chev, je i film Burnt skvělou sondou do zákulisí kuchyně, která není pokaždé jen oázou dobrého jídla. Občas to tam vypadá jako v džungli, kde každý kuchař bojuje o své vlastní přežití. Nicméně, oproti filmu s Jonem Favreauem oplývá Burnt skvěle střiženým dramatickým příběhem, plejádou známých tváří a sympatickými hereckými výkony (Bradley Cooper zde předvádí pravděpodobně svůj nejlepší herecký výkon.). Musím zde také pochválit i skvělou kameru, která si nádherně "pohrává" s detaily různých typů jídel, takže vše vypadá naprosto dokonale a dotváří už tak skvělou atmosféru, která na Vás po celý snímek dýchá. Až na pár zádrhelů se tedy jedná o výborný film, který by neměl chybět ve filmotéce každého milovníka dobrého jídla či začínajícího kuchaře. „I don't want my resturant to be a place where people sit and eat. I want people to sit at that table and be sick with longing.“ (02.01.2016)

Vedieť dobre variť je na nezaplatenie, avšak všetko má svoje hranice a nič sa nemá preháňať. Čo sa mňa týka, do reštaurácie šéfkuchára Jonesa by som určite neišiel, pretože by som sa tam moc nenajedol. Na tanieri to vyzeralo pekne, ale tie porcie... no ako pre vrabca, možno ešte menej. A cena za tie jednohubky asi tiež nebola nejak priaznivá. Samotné varenie a tá urputná snaha niečo v gastronómii dokázať tu boli vykreslené zaujímavo a s patričným napätím, čo považujem za najväčšie plus tohto snímku. Filmu by som asi najviac vytkol totálne uletené dialógy a hlášky, ktoré sa síce chceli tváriť múdro, ale v skutočnosti sa jednalo len o hlúpy nezmysel, napríklad ...chcem variť tak dobre, až ľudia prestanú jesť... a pod. Suma sumárum, príjemne a šikovne natočený snímok, ktorý však pod povrchom neskrýva nič, čo by stálo za zapamätanie. 60/100 (17.05.2016)

„NECHCI, ABY SEM CHODILI ZA JÍDLEM, ALE ZA SEXEM. CHCI NABÍZET KULINÁRNÍ ORGAMUS…“ /// Kuchařskej Rolling Stones (nebo taky arogantní zmrd) je zpátky mezi svejma (kteří ho moc rádi neviděj) a chce třetí hvězdu (tu vod „M“). Poskládá si team jako ty týpci v akčních filmech a jestli jste na ty kuchařský šou, tak tohle „Prostřeno“ s Pohlreichem je určený právě vám. ANO ŠÉFE tady totiž zní docela často! Celkem dost známejch tváří, slovní humor, sympatický postavy. Nechybí zklamání, drsnej soupeř, láska, dojemný okamžiky ani kuchařskej orgasmus. Prostě je tady vod každý ingredience trochu a líbí se mně, že nesklouznou k vočekávanýmu klišé. Filmovej orgáč to není, ale je z toho něco voňavýho cejtit. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) V žrádle (i lásce) na kari bylo hodně koření. 2.) V kuchyni jsem jako doma. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (08.05.2016)

Hoci sa sefkuchar Adam Jones v podani Bradley Coopera obcas spraval ako arogantna svina, predsa len je toto jeden z tych lepsich filmov o vareni. Hoci komedia to velmi nie je, rezisersky je to dost rutinne natocene, dialogy obcas tvoria az vatovo plane plky. Ale Uma Thurman bola vyborna, Sienna Miller tiez. Cooper vie hrat, Bruhl /Co kdybychom zili spolecne s istym Pierrom Richardom/ sa snazil , no a este jedna vec. Ja tiez varit viem, ale nevarim preto, ze som moderny muz 21. storocia, a podobne bla bla bla, ktory zije v nejakych - izmoch. Ne, ne. Ja varim hlavne, ze som hladny a proste /a sproste/ sa chcem najest. 60 % (18.03.2017)