Klec bláznů

Na rozdiel od amerického remake pôsobí viac uvoľnene ale vzťahy sú naopak vykreslené menej prehľadne. Remake na mňa veľmi nezapôsobil ale v porovnaní s ním táto komédia vyznieva ako slušná skica. Každý z filmov má svoje prednosti. Michel Galabru aka veliteľ žandárov zo St. Tropez v roli prudérneho poslanca robí čo môže ale kontext amerického senátora neprebije. Michel Serrault v travesti roli je rovnako pitvorný ako jeho americký proťajšok. Ugo Tognazzi je naproti Robinovi Williamsovi mužnejší. Prekvapivo tomuto filmu prospieva vek, pretože spracovanie akosi viac zapadá do doby vzniku. 70% (22.10.2023)

Docela osvěžující vidět film o politicky korektním tématu absolutně bez politické korekntosti (a tím míněno, že není přítomna ani dnešní umělá nekorektnost). Kdyby dnes točili podobný film, ve kterém by tvůrci chtěli ukázat, že homosexuálové jsou taky lidi, dopomáhali by si k tomu pomocí různých otřepaných berliček, nikoli tím, aby je skutečně zobrazili jako obyčejné lidi (byť v komediální rovině). Film vtipný a výborně zahraný. (22.10.2013)

"Váš syn, pane Baldi, kolik má vlastně matek?" Přece dvě. To dá rozum. Jedna ho po narození odložila a druhá je transvestita. Zní to vtipně, ale mě to moc nebavilo. Mám sice o sobě dobrý mínění v tom, že jsem celkem tolerantní, ale afektovaný exhibice mámy Albína jsem prostě nedával. Ostatní byli fajn - pohodovej Renato, dokonale utlačovanej černej sluha Jacob a samozřejmě poslanec Charrier. Ten byl fantastickej. Jeho Sdružení pro morálku dlabalo na morálku skoro tak jedinečně jako Zelení ekoteroristi na ochranu přírody a demokratický strany na svobodu slova. To byla politická lahůdka. A taky jsem se poučil v tom, že máslo se mužně maže na suchar pouze železnou rukou v hedvábný rukavičce. Tímhle rozhodně prokážu svou mužnost. (30.05.2022)

Přiznám se,že kdybych se ocitl v Kleci bláznů, asi bych byl stejně vyděšen jako ten nastávající tchán v podání M. Galabrua. Tenhle film kdysi zřejmě bořil mosty mezi námi a jinak orientovanými, s nadsázkou a osobitým humorem nám říká - jsou to lidé jako my. I když myslím, že nic se nemá přehánět a strkat tenhle problém do každého filmu jako se to děje dnes. Ano, je to asi jediný film o homosexuálech, který musím ocenit. A oceňuji jej jako jednu z nejlepších komedií své doby. Na jedné straně zábavní podnik s transvestit show, na druhé straně rodina funkcionáře politické strany, která hájí přehnané morální zásady. Opět excelentní Galabru, zvlášť ve chvílích, kdy je sám přelíčen na ženu, aby unikl dotírajícím paparazziům. O Tognazzim a Serraultovi je pak vůbec zbytečné se zmiňovat. Ovšemže pět hvězdiček.. (17.05.2016)

Musím říct, že dřív jsem viděl americký remake (Ptačí klec) a s tím jsem byl natolik spokojen, že jsem si nedovedl představit, v čem je asi originál lepší. A teď už to vím. V ničem. Naprosto bezprecedentní kvalitativní shoda. Srovnávat můžeme jen na bázi "mám/nemám rád toho a toho herce". Já třeba nemám rád Robina Williamse, který hraje v remaku, ale stejně nesympatický je mi Ugo Tognazzi v originálu. ;-) Jeden rozdíl ale přece jenom vidím. V odůvodnění zápletky. Dcera známého politika si chce vzít muže, vychovaného homosexuálním párem, který je nucen před jejími rodiči sehrát divadélko o standartní rodince s pohlavní remízou. No a zdá se mi, že tady je důvod toho všeho spíš ve vrozené tendenci Francouzů dělat ze všeho tyjátr, kdežto v remaku se jedná o pořádně nabroušenou satiru proti pravicové politice. Obojí chválím. ;-) 80% (08.09.2005)