Most špiónů

Víc logiky a motivace už tomu příběhu v zájmu zjednodušení a schematičnosti ubrat nešlo, pak už by z toho zbylo jen rozhýbané leporelo. Nepotřebuju nutně, aby pokaždé někdo natočil Tinker Tailor Soldier Spy, ale k takhle extrémně zplacatělým, zploštělým, dějově až komicky zešišatělým bijákům, kde se hmatatelně především s kalkulačkou a lakmusem mentální aktivity předposraně hlídalo, aby složitost zápletky ani na okamžik neunavila platící diváky s mozkovou kapacitou a soustředěností letitých konzumentů televizní reklamy, nedovedu cítit mnoho respektu. A ani po jiných stránkách to nebylo ohromující, vizuálně šlo o úspornou přehlídku dobových rekvizit, a scénáristicky z toho vyšlo smutně vyčpělé melodrama střižené podle příliš mnohokrát ohraného mustru. V roce 2015 mi takovýhle film připadá jako selhání ze všech úhlů pohledu. (27.04.2016)

Limonádový Steven, aneb řemeslná jistota. Ale ani ta nedovede zapřít fakt, že Spielberg vykrádá sám sebe, a i když by strašně chtěl vyprávět o silných myšlenkách, vychází mu z toho pořád kýč překračující jeho „self-genre“ mantinely. Skvěle se na to kouká, asi tomu i pár konzervativců, kteří jakoby vystoupí ze své konformní zóny, rozdá pár cen, ale druhý den si pamatuju jenom čistý chlad. V některých dialozích doslova trčí fakt, že Coeni by si to sami rádi dali s mnohem větší mírou cynismu. (14.12.2015)

Dosažení statutu staromila ještě před třicítkou nepovažuju zrovna za úspěch na medaili, ale když mně se prostě ta Štefanova stará filmařina tak moc líbí! Jeho rukopis si nespletete, a to mě na něm baví. Někdo by zase remcal, že opakuje furt to samé dokolečka, to je možná pravda, ale když někdo opakuje dokolečka výborné věci, tak ať proboha nikdy nepřestává. Kolikrát to ještě budu muset říkat...? No nic, film jako víno. Na Spílberga je spoleh, pokud teda netočí válečnou vřavu z pohledu oře a podobné koniny. (10.12.2015)

Poctivě vystavěný hollywoodský a de facto rodinný film vedený cílevědomou Speilbergovou taktovkou. Dějová linie obsahuje spoustu událostí, z kterých se vzhledem k omezenému prostoru dozvídáme jen to podstatné a v příjemně svižném tempu. Poté kvalitní první polovina rozvolní a nastoupí trocha Spielbergovské naivity a předvídatelnosti. Katarze v poslední minutě je překvapivě silná... 8/10 (18.01.2016)

Spielberg ve vrcholné formě. Tak jak to umí nejlépe - vyprávějící silný příběh, který dokáže rezonovat v téměř každém divákovi. Precizně natočené, excelentně zahrané, vzletně ozvučené (Newman standardně výborný, doplňuje přesně každou scénu, někdy komorní, někdy skoro hrdinský). V ději neexistuje ani jedno zaváhání, dramatičnost a gradace jednotlivých scén je na nejvyšší úrovni. Nečekejte ale další špionskou hru na kočku a myš jako to bylo předvedené v Mnichově. Ten byl přece jenom mnohem závažněji podaný a od toho se odvíjela i jeho tvrdost a menší přístupnost. Toto je naopak sice příběh z vrcholu studené války, jak je nám předáno hned úvodním textem, ale tu se chce poukázat hlavně na dobro v lidech, ne zlo. No a pak je tu taky ten fakt, že je to schválně celé velmi uvolněné a líbivé, přitom to ale neztrácí ze zřetele zachování dostatečného množství autenticity a dokonce to přes jistou přítomnost amerikanismu a patosu, protože Spielberg zůstane Spielbergem, po celou dobu zůstává nestranné. Film tak dokáže uvěřitelně vykreslit atmosféru a paranoii americké společnosti, která vedla mnohé lidi až k demokracii popírajícím postupům a k zaslepené nenávisti, s čímž po celou dobu bojuje postava Toma Hankse, stojící pevně na základech Ameriky v Ústavě a nehodlající dělat žádné kompromisy. Stejně tak je i postava Rudolfa Abela, nenáviděného sovětského špióna, ztvárněná velmi civilně a přesto díky výkonu Marka Rylance výrazně, znovu s důrazem na kladné rysy postavy, jeho loajálnost a taky přátelství s Donovanem. Svět je na pokraji 3SV, v Berlíně se staví zeď a všudypřítomné napětí se odráží v amerických školách, kde pouštějí dětem zajímavé instruktáže a přesto dokáže Spielberg s citem poukazovat na to, že nejdůležitější jsou jednotlivci, kteří se dokážou dohodnout mírumilovně. Nezavírá ale určitě oči ani před rozdíly mezi oběma částmi tohoto studeného, bipolárního světa, někdy jsou ukázány velmi zřetelně. Forma nezaostává, audiovizuální stránka filmu dodává potřebnou výpravnost a dobovou atmosféru, barevně je to stylizované výrazně do palet, odrážejících přesně prostředí a situaci scény. Stavba a kompozice některých scén je taktéž vskutku mistrovská. Zajímavý význam byl dán scénám, kdy Donovan jezdí vlakem/metrem. Na tak malém úseku dokáže Spielberg vyjádřit prakticky veškeré myšlenky a záměry filmu. Mírný problém může být, jak jsem už napsal výš, s jeho klasickým sentimentem a patosem, objevujícím se čas od času zřetelněji a v závěru za doprovodu vzletné hudby, ale na rozdíl od takového Válečného koně to tady nikdy nepřesáhlo míru únosnosti. A člověk si při konci jen řekl "Donovan si to zasloužil". Čistá a nanejvýš zábavná filmařina, na kterou bylo radost ty dvě hodiny a něco koukat. I zde tedy rozkaz - víc takových životopisných/historických filmů! 9/10 (01.03.2016)