Lumière & spol.

Zajímavý projekt, kde šlo o to, aby se skupina režisérů, celkem jich bylo 40, zhostila zajímavého úkolu - natočit krátký film na původní kameru, kterou vynalezli bratři Lumièrové. Pro režiséry, kteří mají různé styly, někdy i poměrně zdlouhavé, byla výzva o to větší, že jedním z pravidel účasti byla i skutečnost, že se musí omezit pouze na maximálně tři záběry a na celkovou do 52 sekund. Celý film je pak spíše celkem zajímavým dokumentem o tom, jak i v současné době je možné tvořit s něčím, co je dnes považováno za prehistorické. Tvůrci se úkolu zhostili s vervou a každý přinesl něco specifického. Samotný snímek by však vyžadoval trochu více přehlednosti a systematičnosti. Jako experiment zajímavé. To je tak všechno. (18.03.2014)

Naprosto fascinující projekt, který ukázal schopnosti jednotlivých režisérů. Zajímavě vyzněly snímky obou Japonců, pobavil mě příběh holčičky, která se chtěla zvážit a líbil se mi mrzutý a zmatený Odysseus. Nejvíce mě oslovil snímeček romantického snílka Lelouche, dějiny polibku ve filmu. Nesdílím fascinaci Lynchovým úletem, již proto, že jako jediný nedodržel pravidla. Jako všichni Američané je přesvědčen, že pravidla jsou od toho, aby je Amerika stanovovala a ostatní dodržovali. S tímto přístupem mi pan Lynch může tak akorát políbit šos. (03.03.2012)

Jako pocta bratrům Lumièrovým a celému vzniku filmu je tato kompilace 40 minutových filmečků zajímavým, svébytným počinem, který pamětníky potěší, filmové studenty uspokojí a nikoho neurazí. Skrz starodávnou kameru Lumiérových dýchá nostalgie i kouzlo starých dob a zhlédnout pár vybraných výtvorů (mé nejoblíbenější: Girod, Lynch, Angelopoulos) je čirým potěšením, avšak jejich spojení do "Lumière & spol." se mi tolik nezamlouvá. V prvé řadě většina režisérů nebyla vůbec schopna smysluplně, natož zajímavě odpovědět na kladené otázky, viz "Proč točíte filmy? Prostě proto," a za druhé, nahromadit takhle 40 kraťásků a "vyblít" je na diváka, ztrácí své kouzlo a místy je to opravdu nudné a kvalitativně nevyrovnané... 5/10 (19.06.2009)

Originální nápad, který mě navodil na myšlenku, zda náhodou není Lynch sebevědomý pozér, který musí být vždy a co nejvíce na očích.. Nejvíce se mi líbil segment Claudea Lelouch, zajímavá myšlenka.. Dále doporučuji Johna Boormana, jeho šot má asi nejhvězdnější obsazení (ten chlápek s brýlemi, co se tam mihne, je skutečně Alan Rickman). Claude Miller je naopak roztomilý.. Nechť si každý najde ten svůj nej, a neříkejte, že pro každého je to ten Lynch.. (07.01.2010)

Podobně jako zputnik jsem z tohoto projektu viděl pouze snímek Davida Lynche. Tento minutový snímek mě naprosto uzemnil. Pouštěl jsem si jej pořád dokola a snažil se pochopit, proč ve mně probouzí skličující pocity. Snad to nervově drásající hudební podbarvení snímku, snad ta bezvýchodnost ze záběru topící se ženy v jakési nádrži obklopené podivnými postavami ve skafandrech, tak podobných postavám ze starých béčkových sci-fi horrorů let dávno minulých. (30.01.2004)