Kamera:
Stéphane FontaineHudba:
Ludovico EinaudiHrají:
Omar Sy, Charlotte Gainsbourg, Tahar Rahim, Izïa Higelin, Issaka Sawadogo, Hélène Vincent, Christiane Millet, Jacqueline Jehanneuf, Liya Kebede (více)Obsahy(2)
Samba se do Francie přistěhoval před deseti lety ze Senegalu. Pracuje načerno v různých zaměstnáních a doufá, že brzy dostane povolení k trvalému pobytu. Jeho neradostná rutina se změní, když potká Alice – manažerku, která trpí syndromem vyhoření a dobrovolnickou prací se snaží dát svůj život zpátky dohromady. Brzy mezi nimi vznikne křehké pouto. Jejich vztah se však nesetkává s pochopením okolí: Sambův strýc synovce varuje, že jej žena opustí, jakmile bude psychicky zase v pořádku, a Aliciiny kolegyně jí zase vyčítají, že si od klienta neudržela profesionální odstup. (AČFK)
(více)Videa (4)
Recenze (137)
Tři předchozí setkání s tvorbou autorské dvojice Nakacheho a Toledana dopadla na výbornou, proto jsem zariskoval a vybral si z jejich dílny snímek, o kterém jsem už dopředu věděl, že mi úplně nesedne. Gainsbourgová mi nebyla sympatická nikdy. Od jejího angažmá ve snobárnách Larse von Triera postoupila ještě o level níž a její přítomnost na plátně je mi vyloženě na obtíž. Nesdílím ani přesvědčení režisérské dvojky, že problémy obyvatel třetího světa vyřešíme jejich přesídlením do Evropy. Současná Francie může být přitažlivá pro pragmatického turistu, který volí ideální poměr mezi cenou a sumou zážitků. Může si totiž ušetřit cestování do Alžírska, Libanonu, Senegalu a řady dalších destinací. Pestré multikulturní prostředí ovšem přináší spoustu bolestných kulturních a politických střetů, které mohou snadno přerůst v něco mnohem horšího. Už jen uživit bobtnající a stále naštvanější bezpečnostní aparát čelící stále se rozrůstající a bezohlednější skupině islámských radikálů v době, kdy se francouzská ekonomika stává nekonkurenceschopnou a země zřetelně upadá, je neřešitelný rébus. Žádné znepokojivé otázky ani komplexnější pohled na fenomén přistěhovalectví ve filmu nenajdete. Co je ale horší a vede k překvapivému zklamání, je vypravěčská tuctovost a absence vztahové chemie mezi Omarem Sy a Gainsbourgovou. Tomuhle kousku zoufale chybí spontánnost, jiskřivost, originalita a svěžest. Je to předvídatelné a komediálně impotentní. Hlavní problém není v obsazení ani společenském vyznění, ale v mizerné zábavnosti. I ty dvě hvězdičky jsou chatrné. Celkový dojem: 35 %. ()
Ale tak nebudem sa tu čertiť nad tým aké skvelé, obetavé a citlivé úradníčky majú vo Francúzsku, alebo, že hlavná hrdinka mi pripomínala viac kobylu, než ženskú samičku, aspoň pokiaľ sa jej úsmevu týka. Faktom je, že príbeh je trochu klišovitý gýč, ale mne predsa len sadol. Zrejme by som podľa niektorých tunajších stoikov a tvrdých chlapov mala navštíviť psychiatra, alebo sa nad svojou povrchnou, prázdnou a jednoduchou dušičkou aspoň vážne zamyslieť. No tentokrát budem hodnotiť len podľa dojmu, ktorý vo mne film zanechal a rozverne mu naparím štyri hviezdy, pretože občas je lepšie nechať sa len tak uniesť bez toho, aby som sa hnidopišsky vŕtala v uveriteľnosti každého detailu, alebo si neuroticky ohrýzala nehty nad tým, čo si o mne budú miestni géniovia myslieť. Po troch dvanásť hodinových smenách v nemocnici, kde som sa po krk vymáchala v sračkách, moči a krvi, mi tento film proste, jednoducho zdvihol náladu a pobavil ma. Viac som snáď od filmu v danú chvíľu ani neočakávala. ()
Snaha tvůrců zopakovat úspěch s Omarem Sym, naroubovat příběh na aktuální tématiku přistěhovalců a odlehčit to náhodnými, s příběhem naprosto nesouvisejícími scénkami, moc nefunguje. Výsledek neurazí, ani nenadchne, na (romantickou) komedii je málo vtipný, na drama příliš vykalkulovaný, takže zbyl jen takový snadno zapomenutý hybrid (50%). ()
Tak většinu stopáže to bylo sice milé a vtipné, ovšem nudná a hluchá místa se tam rozhodně také našla. Nejvíc mi ovšem vadilo, že to nemělo absolutně propracovaný příběh (ani netuším, co vlastně byla zápletka). Závěr také nedostačující. Je to poměrně škoda, protože postavy byly fajn a měly potenciál. PS. Nedotknutelným to samozřejmě nesahá ani po kotníky. ()
Dokonale vyvážený film se silným tématem a přesto humorným oddechem. O lásce bez klišé, s opravdovostí realitě vlastní. Současné, hořké, přesto úsměvné. Prý je třeba tomu dělat dobré PR skrze odkaz na předchozí film režisérů, Nedotknutelní, tohle ale: je tisíckrát lepší! A to až do konce!!! (Kvalitní kamera v ceně!) ()
Reklama